Akce ukrajinských bezpilotních letadel nad ruským územím budí pozornost. K útokům, které musely Kreml zvláště znepokojit, patří ty, které poškodily letadla na strategickém leteckém letišti v Engelsu (asi 730 kilometrů od Moskvy), a výbuch na letišti v Rjazani (asi 200 kilometrů od Moskvy) v prosinci, stejně jako výbuch dronu nad Kalugou (160 km od Moskvy) na začátku února.
„V posledních dnech létají ukrajinské bezpilotní letouny blíže k klíčovým místům ruského vedení a zůstávají nezjištěny protivzdušnou obranou. Rusko uzavřelo vzdušný prostor nad Petrohradem kvůli přítomnosti bezpilotních letounů. Ukrajinské bezpilotní letouny zasáhly ropný sklad v Tuapse, havarovaly v Belgorodské oblasti a dosáhly Adygeje,“ píše Novaja Gazeta Europe.
Proválečné ruské kanály na Telegramu zveřejnily fotografie trosek dronů, údajně pořízené v Tuapse. Na troskách je jasně patrný nápis, který ukazuje, že šlo o dron Aerostar izraelského výrobce Aeronautics Defense Systems Ltd. Henry Schlottman, americký analytik OSINT, rovněž identifikoval dron jako izraelský.
Ukrajina měla v plánu začít ho od Izraele nakupovat, ale izraelské ministerstvo zahraničí loni obchod přerušilo. Kromě Izraele má bezpilotní letouny Aerostar ještě několik dalších zemí, včetně Nizozemska, Polska, Gruzie a Ázerbájdžánu.
„‚Aerostar nebyl nikdy prodán Ukrajině a nic takového se nikdy nedostalo na veřejnost. Pokud tam trosky Aerostaru jsou, pak je to zpráva na titulní stranu. Je to efektivní prostředek, ale jde o to, že Ukrajina ho nemá mít,‘ řekl David Sharp, izraelský vojenský analytik, deníku Novaja-Evropa.“
Každý z těchto útoků, s výjimkou útoku na Tuapse, mohl být zahájen z území kontrolovaného Ukrajinou, upozorňuje Schlottman. Výdrž paliva nemodifikovaného dronu Aerostar je přibližně 250 km, což znamená, že můžeme předpokládat, že právě on byl vypuštěn z neočekávaného místa.
Ukrajinci dále mají dron UJ-22, který byl vyvinutý společností Ukrjet a představen krátce před začátkem války v září 2021. Má potenciální rychlost 200 kilometrů za hodinu a dolet až 800 kilometrů. Může nést fotografické zařízení a modernizované 82mm miny k ničení obrněných vozidel a personálu. Právě UJ-22 se 28. února ráno zřítil poblíž posilovací stanice Gazpromu ve Voskresensku v lokalitě Gubastovo v Moskevské oblasti.
Ráno 28. února byl uzavřen na několik hodin vzdušný prostor nad Petrohradem kvůli neidentifikovanému létajícímu objektu a vystartovaly stíhačky. Ruské ministerstvo obrany později tvrdilo, že šlo o cvičení protivzdušné obrany.
„Ukrajinský vojenský průmysl vyvíjí bezpilotní letouny s možností útoku na velká města jako Petrohrad,“ píše Novaja Gazeta Europe. „Rusko není schopno odhalit takové cíle s předstihem, a i kdyby nasadilo systémy protivzdušné obrany, nedokáže tím efektivně chránit svá velká městská centra. Rusko má výhodu díky zbraním dlouhého doletu, což Ukrajina nemůže plně vyrovnat. Kdyby vznikla Ukrajině možnost zasáhnout cíle hluboko v Rusku, bylo by to výhodné pro ekonomické a vojenské cíle. To by donutilo Rusko chránit své vlastní území a stáhnout systémy protivzdušné obrany od fronty.“
Kromě tohoto vojenského významu může Ukrajina sledovat i psychologické a mediální cíle, protože tak přenese válku do ruských domovů.
Po akcích ukrajinských dronů u ruských ekonomických center se v Putinově novgorodské rezidenci, v Moskevské oblasti a v centru Moskvy objevily systémy protivzdušné obrany Pancir-S1. Taková opatření ale nejspíš ruským ozbrojeným silám příliš nepomohou uzavřít průlomy v protivzdušné obraně. Rusko má s Ukrajinou velmi dlouhou hranici a stažení systémů protivzdušné obrany z bojových zón zpět do velkých měst by poškodilo ruský potenciál na frontě.
Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak 1. března na twitteru napsal, že „Ukrajina neútočí na území Ruska. Ukrajina vede obrannou válku s cílem deokupovat všechna svá území. To je axiom… V Rusku roste panika a rozklad, což se projevuje nárůstem vnitřních útoků neidentifikovaných letadel na infrastrukturu.“