Ve čtvrtek se v USA objevily zprávy z prostředí tajných služeb, že letadlo mohla zasáhnout íránská protivzdušná obrana, protože jen několik hodin předtím armáda vypálila 16 raket na dvě základny v Iráku, kde jsou  umístěni i Američané. Šlo o odvetu za americký likvidační útok na íránského generála Kásima Sulejmáního v Bagdádu. Předpokládá se, že v té době proto byla v pohotovosti íránská protivzdušná obrana.

„Všechny ty zprávy (o zasažení letounu raketou) jsou psychologickou válkou proti Íránu… Všechny země, jejichž občané byli na palubě letadla, mohou poslat své zástupce. A naléhavě vyzýváme Boeing k vyslání svých zástupců, aby se zúčastnili zkoumání černých skříněk,“ citovala agentura Reuters prohlášení mluvčího íránské vlády.

„Určitě zjistíme pravdu,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Opět varoval před spekulacemi, výmysly, spikleneckými teoriemi a uspěchanými kategorickými soudy ohledně příčin havárie. Ohlásil, že k íránským vyšetřovatelům se připojí 45 „nejlepších odborníků naší země“. Íránský prezident Hasan Rúhání ho telefonicky ujistil, že Írán vyšetřovatelům poskytne potřebné údaje.

„Naše komise domlouvá s íránskými úřady výjezd na místo katastrofy a hodlá hledat úlomky ruské protiletadlové rakety Tor podle údajů, které byly zveřejněny na internetu,“ oznámil tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov. V Íránu jsou podle něj i experti, kteří vyšetřovali sestřelení malajsijského boeingu nad východem Ukrajiny v červenci 2014 s 298 oběťmi. Rusko podle dostupných údajů vyvezlo do Íránu nejméně 29 bojových kompletů protiletadlových raket Tor (v kódu NATO Gauntlet).

Středeční let PS752 ukrajinských aerolinek UIA se zřítil po několika minutách letu. „Letadlo zmizelo z obrazovek radarů v okamžiku, kdy dosáhlo výšky 8000 stop (asi 2400 metrů). Pilot neodeslal rádiem žádnou zprávu o neobvyklých okolnostech,“ uvedla íránská organizace pro civilní letectví (CAO) v první předběžné zprávě. Očití svědci podle ní zpozorovali v letadle požár, který se rozrůstal. Letadlo se v důsledku problému stočilo a vracelo se k letišti, když se zřítilo.

Šéf CAO Alí Ábedzádeh ujistil, že vyšetřovací skupina v souladu s mezinárodními normami navrhla všem zainteresovaným státům – Ukrajině, USA, Kanadě a Švédsku – vyslat zástupce k vyšetřování katastrofy. Popřel, že by Írán odmítal předat černé skříňky z havarovaného letadla jiným zemím k dešifrování, anebo že odmítá spolupracovat s USA a firmou Boeing.

Donald Trump řekl, že má „pocit, že se letadlu, jež spadlo v Íránu, stalo něco hrozného“. „Někdo tam mohl udělat chybu,“ uvedl před novináři. „Někdo říká, že šlo o technický problém, já osobně si myslím, že to nepřipadá v úvahu,“ dodal. Americký časopis Newsweek napsal s odvoláním na zdroje v Pentagonu a tajných službách, že letadlo zasáhla raketa protivzdušné obrany.

Podle zdrojů z Pentagonu mohlo jít o nešťastnou náhodu. Zpravodajka stanice CNN Barbara Starrová, která informuje z ministerstva obrany, řekla, že v USA panuje názor, že Írán letadlo sestřelil omylem. Íránská armáda si podle ní mohla myslet, že čelí útoku. Jedna z možností je, že „jednotka íránské raketové obrany něco viděla na svém radaru a domnívala se, že jde do útok, takže vystřelila“, sdělila Starrová. Stejně jako Trump ani Pentagon ale dosud výslovně sestřelení nepotvrdil.

Později s odvoláním na amerického představitele obeznámeného s tajnými informacemi Starrová sdělila, že letadlo zasáhly dvě rakety SA-15 ruské výroby. Američané podle ní zaznamenali radarové signály zaměřující letadlo těsně předtím, než bylo sestřeleno. Tyto údaje byly známy už ráno po incidentu, ale analytici je celý den ověřovali.

Ábedzádeh zprávy o možném zásahu raketou odmítl jako nelogické a zásah raketou označil za nemožný. „Když letadlo zasáhne raketa nebo střela, bude padat volným pádem. Jak by bylo možné, aby se pilot po zásahu letadla raketou nebo střelou snažil vrátit zpět na letiště?“ reagoval na dotaz CNN. Prohlásil, že letadlo po startu letělo pět minut a že se pilot po tu dobu snažil vrátit na letiště, ale nepodařilo se mu to.

Ábedzádeh také přiznal, že Írán bude možná potřebovat pomoc při dekódování záznamníků letu, protože jsou poškozeny. „Pokud nebude stačit vybavení, jež máme, Írán skříňky poskytne odborníkům z Francie a Kanady.