Jevhen Perebyjnis FOTO: Ukrajinské velvyslanectví / použito se svolením autora
FOTO: Ukrajinské velvyslanectví / použito se svolením autora
Velvyslanec Ukrajiny v Praze Jevhen Perebyjnis pro deník FORUM 24 popsal atmosféru, která momentálně vládne v jeho zemi. Světová média již několik týdnů informují, že se Ruská federace připravuje na to, že Ukrajinu znovu napadne, dle některých dokonce z několika stran. Perebyjnis zdůrazňuje, že Ukrajinci jsou odhodláni se bránit a cítí podporu svých zahraničních partnerů.
V těchto dnech se v médiích objevují zprávy o tom, že se Ukrajina v podstatě připravuje na válku a na to, že bude znovu napadena Ruskem. Je to pravda?
Doufáme, že se to nestane, ale musíme se na tuto možnost připravovat. Podél rusko-ukrajinských hranic a na prozatímně okupovaném území Krymu i v Donbasu se vyhrocuje situace. Pozorujeme nejen shromažďování ruských vojsk a intenzivní letecký průzkum v oblasti našich hranic, ale také vyhrožování Ukrajině zaznívající od ruských politiků, mocnářů na různých úrovních. Vidíme i cílevědomé ruské blokování dalších jednání v normandském formátu a v třístranné kontaktní skupině. Všechny tyto projevy považujeme za součást ruské agresivní politiky vůči Ukrajině.
Co očekáváte od jednání amerického prezidenta Joe Bidena s ruským prezidentem Vladimirem Putinem?
Samozřejmě očekáváme, že prezident Spojených států jasně řekne ruskému prezidentovi, že jeho přístup k řešení těchto otázek je nepřijatelný. Je důležité, že o Ukrajině nejednají bez Ukrajiny. To je pro nás zásadní. V pondělí náš prezident Zelenskij hovořil s ministrem zahraničních věcí USA a dohodli se na společném postupu. V nejbližší době by se měl ukrajinský prezident spojit se svým americkým protějškem, aby spolu hovořili o výsledcích hovoru s Putinem. Ukrajina se snaží o zrychlené přijetí komplexního balíčku obranných opatření proti agresi ze strany Ruska. Ten by měl zahrnovat jak opatření v politické a ekonomické rovině, tak i zahraniční pomoc Ukrajině, bez které se neobejdeme. Klíčovým úkolem je maximální podpora mezinárodního společenství, abychom předešli začátku nové války. Chtěl bych v této souvislosti poděkovat českým poslancům. Zahraniční výbor poslanecké sněmovny schválil velmi silné usnesení na podporu Ukrajiny, kde jde o jasnou deklaraci uznání naší územní celistvosti, a také vyzval vládu, aby pro případ nové ruské agrese připravila nové sankce a kroky proti Rusku.
Často se stává, že Ruská federace stupňuje svoji agresi v době, kdy tím nějakým způsobem zakrývá nějaké jiné problémy. Vidíte tam souvislost například s pandemií covidu?
Těžko říct. Chování Putina a Ruska dlouhodobě postrádá logiku a nelze předpovědět, jak se Putin bude chovat. Jsou samozřejmě nějaké vnitřní předpoklady pro takovéto jednání. Rusko je ve velmi složité ekonomické situaci jak kvůli tomu, že nejde o demokratický stát, tak i proto, že sankce proti Rusku, které trvají už sedm let, ovlivňují jeho ekonomiku. Ano, předpokladem pro tuto agresi jsou vnitřní problémy i problémy s covidem. Ale já si myslím, že hlavní předpoklady jsou v samotných ambicích Ruska stát se nějakým dalším Sovětským svazem nebo jinou velkou říší. Celý demokratický svět musí udělat všechno pro to, aby se to nestalo.
Takže za aktuální situací vidíte dlouhodobou „roztahovačnost“ Ruska?
Dlouhodobě sledujeme, že Putin se snaží rozšiřovat sféry vlivu. Hovoří o tom, že Ukrajina nesmí do NATO, NATO se nesmí rozšiřovat, v některých regionech NATO nesmí mít zbraně… Ale Rusko na toto nemá žádné právo, nemůže zasahovat do podobných debat. Jakékoli nabídky ze strany Ruska jednat s NATO, s USA nebo s Evropskou unií o nerozšiřování aliance nejsou vůbec legitimní. Ukrajina v roce 2014 měla tzv. mimoblokový status, který byl zrušen až na podzim 2014, kdy už půl roku čelila ruskému útoku a prozatímní okupaci Krymu a Donbasu. V době, kdy Rusko zahájilo vojenskou ofenzivu, Ukrajina deklarovala, že nyní neplánuje vstup do NATO, ale tato skutečnost nijak neovlivnila politiku Ruska, ani nezabránila okupaci Krymu a Donbasu. To, že Rusko teď říká, že když dostane záruky, že se NATO nebude rozšiřovat, nebude už docházet k ruské agresi, není důvěryhodné. Máme zkušenosti s tím, že když Ukrajina nechtěla do NATO, stejně byla terčem ruského útoku.
Je na Ukrajině mezi občany patrný strach, jsou nervózní ze současné napjaté situace?
Samozřejmě jsou tu obavy z toho, že k takové agresi může dojít. Viděli jsme scénáře v západních médiích, které předpokládají, že Rusko by mohlo zaútočit z více stran, jak z východu, tak ze severu. Pokud včetně Běloruska, tak i z jihu, z okupovaného Krymu i z Podněstří. Kdyby k tomu došlo, byla by to velká válka, která by nebyla jen válkou rusko-ukrajinskou. Ovlivnilo by to celkovou bezpečnostní situaci v Evropě, i státy, jako je Česká republika. Dělo by se to jen několik stovek kilometrů od hranice Evropské unie. Ale spíše než obavy, které jsou, se mi zdá, že ukrajinská společnost se cítí sjednocená a odhodlaná se bránit. Určitě se budeme bránit. Je otázka, jestli nám Západ pomůže, doufáme, že ano, ale my se budeme bránit a naše armáda se na to připravuje. Chtěl bych ale zdůraznit, že i když jsme odhodlaní, Ukrajina pokračuje v tom, že důsledně zastává myšlenku mírového řešení tohoto konfliktu. Ruské zprávy o tom, že Ukrajina se připravuje k vojenskému útoku, nemají nic společného s realitou. My se nepřipravujeme k žádnému útoku, my se připravujeme k obraně. Na obranu máme právo podle mezinárodních úmluv.
