Americký prezident Joe Biden FOTO: The White House / se souhlasem
FOTO: The White House / se souhlasem
Administrativa Joe Bidena věří, že Ukrajina bude mít dostatek vojenské pomoci, kterou ji poskytly nebo ještě poskytnou Spojené státy, pro pokračování ve válce do konce příštího roku. Na tiskové konferenci to řekl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller. Kyjev se obává, že Donald Trump po svém nástupu do úřadu americkou pomoc směřující do země zastaví. Podle ukrajinského ministra financí má země zbraně a finanční prostředky na udržení své obrany přinejmenším do první poloviny roku 2025
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí řekl, že končící administrativa prezidenta Joe Bidena věří, že zdroje, které Spojené státy Ukrajiny poskytly nebo ještě poskytnou do inaugurace Donalda Trumpa 20. ledna příštího roku, zajistí Ukrajincům dostatek prostředků k boji až do konce roku 2025.
„Jsme přesvědčeni, že zdroje, které jsme jim již poskytli a které ještě plánujeme poskytnout do konce činnosti administrativy, jim poskytnou vybavení a materiál, který potřebují k boji do konce roku 2025,“ popsal mluvčí.
Washington od ruské invaze v únoru 2022 poslal podle Pentagonu Ukrajině vojenskou pomoc za více než 60 miliard dolarů. V pátek Spojené státy oznámily, že Ukrajině poskytnou další pomoc v hodnotě 500 milionů dolarů.
Administrativa dosluhujícího amerického prezidenta Joe Bidena se snaží intenzivně pomáhat Kyjevu před lednovým nástupem Donalda Trumpa, jehož záměry v otázce podpory Ukrajiny jsou zatím nejasné. Trump hovoří o rychlém ukončení války a o tom, že by větší část pomoci Ukrajině měla pocházet z Evropy. Biden má k dispozici ještě 5,6 miliard dolarů, které by mohl bez souhlasu Kongresu vyčlenit na zbraně pro Ukrajinu.
Nevyhnutelný kolaps Ukrajině nehrozí
Případné zastavení pomoci ze Spojených států, kterého se Kyjev obává s nástupem Donalda Trumpa, je pro Ukrajinu vážnou výzvou, ale ne nevyhnutelným kolapsem, řekl už dříve ministr financí Ukrajiny Serhij Marčenko. „Musíme mít plán, jak vytvořit potřebné podmínky pro spolupráci s novou administrativou. Je v přirozeném zájmu Ukrajiny vybudovat důvěru pro spolupráci. Myslím, že by to měla být prioritní strategie jak pro Ukrajinu, tak pro Evropu,“ zdůraznil v rozhovoru s deníkem El País.
Země má podle něj zbraně a finanční prostředky na udržení své obrany „přinejmenším do první poloviny roku 2025“, a to i v případě, že USA svou podporu stáhnou. Případné zastavení pomoci je pro obranyschopnost Ukrajiny vážnou výzvou, ale ne nevyhnutelným kolapsem, dodal.
„Myslím, že máme dostatek peněz, dostatek zbraní, dostatek raket a dělostřeleckých granátů, abychom odolali minimálně do první poloviny roku 2025. Zajistíme dostatečné rozpočtové prostředky na nákup munice a potřebného vojenského vybavení v roce 2025,“ řekl v rozhovoru pro španělský deník.
Postoje se podle něj navíc mohou změnit. Aby se Ukrajina s touto nejistotou vyrovnala, musí „správně využít čas a být schopna s novou administrativou jednat“.
Proč se Evropa nepodílí stejnou částkou jako my?
Ukrajinský ministr financí tak reagoval na slova zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se ujme úřadu po inauguraci 20. ledna příštího roku. V nedávném rozhovoru pro americkou televizi NBC Trump řekl, že by se Ukrajina měla připravovat na to, že jí Spojené státy budou po střídání prezidentů poskytovat méně vojenské pomoci.
„Proč se Evropa nepodílí stejnou částkou jako my?“ ptal se Trump. „Jediná věc, která by se měla stát, je, že by se Evropa měla vyrovnat (Spojeným státům, pozn. red.),“ dodal. Podle něj USA pomohly Ukrajině částkou 350 miliard dolarů, zatímco Evropa částkou 100 miliard dolarů.
„Válka s Ruskem je pro Evropu důležitější než pro nás. Je důležitá pro všechny, ale pro Evropu je důležitější než pro nás. Máme mezi sebou takovou maličkost, které se říká oceán,“ uzavřel zvolený Spojených států.
Zároveň v rozhovoru varoval, že by rozhodně zvážil vystoupení Spojených států z NATO. „Nechtěl jsem se zavázat k tomu, že USA zůstanou v NATO,“ prohlásil. „Pokud budou platit své účty, rozhodně.“
Trump už ve svém první funkčním období důrazně žádal, aby všechny členské země NATO dávaly více než dvě procenta svého hrubého domácího (HDP) produktu na obranu, jak se dohodly v roce 2014. Řada z nich, včetně Česka, tomu byla dlouhé roky značně vzdálena, i v důsledku války na Ukrajině ale výdaje na obranu zvýšily. Cíl tak letos podle již bývalého generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga splní nejméně 23 z 32 členských zemí, včetně Česka.
Trump letos v únoru během předvolební kampaně evropským spojencům kvůli výdajům na obranu pohrozil ještě výrazně dramatičtějšími slovy než v rozhovoru s NBC News. Mimo jiné tehdy řekl, že pokud evropské země nezačnou platit více, povzbudí Rusko, ať si dělá, co chce.
