Pokud dnes Jiří Paroubek tvrdí, že se agentury spřátelené s ČSSD (SANEP i STEM) snaží redukovat rozdíl voličských preferencí s ANO, určitě ví, o čem mluví. Právě on byl pověstný posedlostí průzkumy, které mu servíroval hlavní volební manažer Jaroslav Tvrdík.

Jiří Paroubek tak nakousl zajímavé téma: úloha agentur pro výzkum veřejného mínění ve službách politických stran a jejich vliv na formování veřejného mínění. Sice neuspěl, ale to neznamená, že nemá zdatné následovníky.

Andrej Babiš pochopil, že průzkumy preferencí, jakkoli se většinou neshodují svolebními výsledky, lze využívat jako marketingový nástroj, pokud se s ním pracuje v médiích. V době (za dosud nevyjasněných okolností) pádu vlády v polovině roku 2013 se preference ANO pohybovaly mezi 0,5 – 2 procenty. Babišovi muselo být jasné, že pokud se neobjeví průzkumy, které budou včas signalizovat volitelnost ANO do Poslanecké sněmovny, budou jeho šance v　předčasných volbách velmi ztížené. Také mu jistě někdo poradil, že u podobných průzkumů nejsou podstatná absolutní čísla, ale trendy.

Průzkumy preferencí jako Babišův marketingový nástroj

První průzkum, ukazující schopnost ANO proniknout do Sněmovny, byl zveřejněn už 19. srpna 2013, v　době sotva začínající kampaně. Agentura　ppm factum research v　interním průzkumu pro ANO změřila, že se jeho preference pohybují kolem 5 procent. Tuto informaci zveřejnily některé servery, Babišův tisk, Právo a zcela nezvykle i Česká televize. Následně se v　médiích objevovala řada komentářů, které předpovídaly možný úspěch „nových stran“ proti „starým“, což potvrzovaly i následné průzkumy. Ppm factum research už v　polovině září avizoval pro ANO 11 procent. Je zjevné, že na počátku startu hnutí ANO do Sněmovny stály interní průzkumy, následně bezprecedentně šířené v médiích.

ANO a Agrofert by proto měly transparentně zveřejnit smlouvy se všemi agenturami měřícími tehdy i dnes voličské preference. Aby se vyloučily spekulace, že minimálně před volbami spolupracovaly s　většinou z nich.

V　současných nových poměrech vlády státofirmy, kde ČSSD působí jako její krotká odborová organizace a lidovci jako pomocný personál, je nutné dávat pozor i na průzkumy objednané vydavatelstvím Mafra.

11. března MF DNES na titulní straně oznámila, že Češi chtějí povinnou vojnu. Podle jejího „exkluzívního průzkumu“ tak smýšlí tři pětiny národa, stejně tak pro povinné odvody. „Shodou okolností“ vyšlo najevo, že povinné odvody připravuje ministr obrany Martin Stropnický.　Každý průzkum zveřejněný vBabišově tisku tak musí být poměřován, komu slouží. Abychom se nedočkali „exkluzívního průzkumu“, kde 80 procent živnostníků podporuje šikanózní elektronickou evidenci tržeb.

Potvrdí se efekt „tvrdíkovských“ průzkumů?

V　paměti jsou dosud Tvrdíkovy mediální výstupy před volbami 2010, kdy se „podle výsledků výzkumu agentury STEM pro ČSSD potvrzoval růst náskoku levice před pravicí.“ Ještě měsíc před volbami Tvrdík hlásil, že ČSSD získá 33 procent. Skutečnost však byla diametrálně odlišná. ČSSD získala jen 22 procent a Jiří Paroubek odstoupil.

A dnes? Výsledky voleb vroce 2014 nepotvrdily růst celostátních preferencí ANO. Zatímco průzkumy signalizovaly ANO ve volbách do EP výsledek 20 – 25 procent, nakonec těsně vyhrálo se 16 procenty. Vítězství ANO vkomunálních volbách bylo nadhodnocováno. Celkový zisk 14,6 procent hlasů a 1600 zastupitelských mandátů není přes úspěch ve velkých městech v　porovnání s minulostí oslnivý, a roztříštěnost politické scény přinesla celkově vyrovnanější výsledky, než se očekávalo. ANO zůstalo za očekáváním i vsenátních volbách, kdy výsledné 4 mandáty neodpovídaly Babišovým ambicím získat 10 křesel.

Teprve čas ukáže, zda se znovu nepotvrdí efekt „tvrdíkovských“ průzkumů. Do nejbližších voleb je ještě dlouhá doba a nikde není psáno, že přeskupování politické scény je u konce.

Jiří Sezemský

Autor je mediální analytik a konzultant

Pracoval na Úřadu vlády v éře Petra Nečase