Nová studie naznačuje, že chatovací nástroj umělá inteligence ChatGPT by mohl navrhnout diagnózy pro pacienty na pohotovosti stejně dobře jako lékaři. Prototyp má být představen na kongresu urgentní medicíny, který se koná tento víkend. Použití v praxi ale zatím brání přísná legislativa.

Výzkum byl publikovaný v časopise Annals of Emergency Medicine. „Jako mnoho lidí jsme zkoušeli ChatGPT a zaujalo nás, jak dobře funguje při zkoumání některých složitých diagnostických případů. Vytvořili jsme tedy studii, abychom posoudili, jak dobře chatbot fungoval ve srovnání s lékaři se sbírkou případů urgentní medicíny z každodenní praxe,“ řekl autor studie Hidde ten Berg.

Výzkumníci z nemocnice Jeroena Bosche v Nizozemsku použili anonymní informace o 30 pacientech, včetně symptomů a laboratorních výsledků, do dvou verzí ChatGPT. Následně porovnali diagnózy od umělé inteligence a od lékařů na pohotovosti. Zjistili, že se mezi užším seznamem možných diagnóz od lékařů na pohotovosti a chatbotem překrývají asi z 60 procent. „Lékaři měli správnou diagnózu v rámci svých pěti nejpravděpodobnějších diagnóz v 87 procentech případů, ve srovnání s 97 procenty u ChatGPT verze 3.5 a 87 procenty u verze 4.0,“ stojí ve studii.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM o otřesném divadle ve sněmovně: Na nesvobodu si stěžují odpůrci svobody

Nový Týdeník FORUM se vrací k otřesnému divadlu ve sněmovně, kořeněném nekonečnými monology z úst vypečených politiků v čele s Andrejem Babišem. Pavel Šafr…

„Jednoduše řečeno to naznačuje, že ChatGPT byl schopen navrhnout lékařské diagnózy podobně jako lidský lékař,“ okomentoval výsledky Hidde ten Berg.

V dohledné době ale zřejmě umělá inteligence nebude ve zdravotnictví používána. Na vině je přísná evropská legislativa. „Jedním z problémů, alespoň v Evropě, je velmi přísná legislativa,“ řekl webu Euronews jeden z výzkumníků Steef Kurstjensn s tím, že by nejprve bylo potřeba schválit nové zákony.

Velkou výhodou využití umělé inteligence ve zdravotnictví by mohla být úspora času lékařů a zmírnění administrativní zátěže, upozorňují odborníci. Mohlo by to také zkrátit čekací dobu na pohotovostních odděleních.

„Je životně důležité si uvědomit, že ChatGPT není zdravotnický nástroj a při jeho používání existují obavy o soukromí. Je zde však potenciál pro úsporu času a zkrácení čekacích dob na pohotovosti. Výhoda použití umělé inteligence by mohla spočívat v podpoře lékařů s menšími zkušenostmi nebo by mohla pomoci při odhalování vzácných onemocnění,“ dodal ten Berg.

Dále čtěte

Kupte si knihu Bohumila Doležala: Jak ubránit normální svět

Česká republika i celý svět prošly v předchozích letech mnoha turbulentními změnami. Jen pár měsíců po vzniku vlády Petra Fialy…

Umělou inteligenci se snaží Evropská unie právně regulovat například Aktem o umělé inteligenci, který představila v červnu. Jde o první komplexní zákon v této oblasti na světě. Prioritou je zajistit, aby systémy umělé inteligence používané v EU byly bezpečné, transparentní, sledovatelné, nediskriminační a šetrné k životnímu prostředí. Na systémy umělé inteligence by měli dohlížet lidé, nikoliv automatizace, aby se předešlo škodlivým následkům. Mezi vysoce rizikové systémy umělé inteligence jsou řazeny například i zdravotnické prostředky.

Stejně obezřetně se k umělé inteligenci staví Světová zdravotnická organizace (WHO). Ta vydala v květnu varování, podle něhož může umělá inteligence způsobit ve zdravotnictví více zmatku než užitku. V oblasti zdravotní péče by tak měla být nasazována jen velmi obezřetně.

Hlavní obavou jsou právě chatboti, jako ChatGPT. Organizace tvrdí, že v současnosti jsou tyto nové technologie využívány s „nedostatečnou opatrností a nedostatkem kontroly“, a to bez odborného dohledu a důkladného vyhodnocování výsledků.

„Rychlé zavádění takto neověřených systémů by mohlo způsobit chyby ze strany zdravotního personálu, ohrozit pacienty a snížit důvěru v umělou inteligenci, což by mohlo vést ke zpoždění nebo omezení využívání těchto technologií a jejich dlouhodobých přínosů,“ varovala organizace.