Na chybějící legislativu, pracovní podmínky a především nízké příjmy umělců upozorňovali v pondělí před ministerstvem kultury někteří z nich. Sešlo se několik desítek především mladých lidí včetně matek s kočárky. Ministerstvo kultury status umělce, po kterém volají, připravuje. Podle demonstrantů jsou ale příprava i deklarovaný záměr legislativní změny nedostatečné. Během projevů řečníků z okna ministerstva hrál kdosi na trubku smuteční pochod.
Přinejmenším od doby pandemie covidu-19 se v Česku poukazuje na možnost, někteří umělci mluví o nutnosti, zavedení takzvaného statusu umělce. Postavení umělců se od pandemie řeší i na evropské úrovni a zabývá se jím Evropský parlament. Od té doby, co v roce 2020 Evropská unie vyčlenila finance na národní plány obnovy pro své členské státy, zavázala se ČR a ministerstvo kultury k legislativnímu zakotvení statusu umělce. V rámci výzev, které pro čerpání peněz z národního plánu obnovy ministerstvo kultury vypsalo, se některé týkají i statusu umělce.
Organizátoři protestu uvedli, že namísto toho, aby se zákon o statusu umělce připravil díky financím z Národního plánu obnovy, bude výsledkem změn jen novelizace již existujícího zákona o některých druzích podpory kultury, která ovšem nezavazuje k dalším opatřením. Dnes požadovali od ministerstva kultury závazný slib, že status umělce bude schválen v rozšířené podobě, tedy jako status kulturního profesionála, který by zahrnoval kromě umělců i technický personál, žurnalisty, překladatele, kurátory, DJ´s a další.
„Dospěli jsme do fáze, kdy není možné se kulturou a uměním uživit. A dost možná už ani nedůstojně. Přičemž vláda minulý týden oznámila, že plánuje dále drasticky zasáhnout do už tak léta opomíjeného rozpočtu ministerstva kultury,“ řekla jedna z organizátorů Anna Štičková. Uvedla, že kultura je i přes mnohaleté vládní sliby jednoho procenta ze státního rozpočtu na kulturu opět na „chvostu zájmu“.
„A vsuvka z literatury: v literatuře má alespoň nějaký pravidelný příjem z tvorby jen pět procent spisovatelek a spisovatelů. Ale pro čtyři pětiny z těchto pěti procent je to jen kolem 5000 korun měsíčně,“ uvedla.
„Dlouhodobě se potýkáme se systémovým nerespektem a mikroagresí vůči nám a našim profesím, ve kterých jsme mnozí a mnohé dobré, přičemž měřítka nemohou být zdaleka jen ekonomická,“ řekla. Doplnila, že umělci zažívají nepochopení ze strany rodiny, spolužáků ze střední školy i úřadů. Ti argumentují tím, že si umělec svou nejprve školu a poté zaměstnání sám vybral, má povolání, které ho baví, a jeho výkon se podle úředníků prostě nevejde do příslušných kolonek.
Štičková uvedla, že kulturou se v ČR uživit nedá a i ti nejpopulárnější a komerčně nejúspěšnější umělci mají v závěru života tak nízký důchod, že musejí pracovat do vysokého věku.