Zdá se, že společenská uvědomělost ruských umělců už není taková, jako byla za starých časů. Známý interpret ruských válečných a vlasteneckých písní Josif Kobzon vyčítá uměleckým kolegům, že nechtějí se svým programem zajíždět na okupovaný Krym a do povstaleckých zón na východě Ukrajiny.
Sedmasedmdesátiletý pěvec, který je navíc místopředsedou kulturního výboru ruské dumy, soudí, že hvězdám ruské populární hudby chybí patriotismus a mají strach ze západních sankcí. Doslova říká: „Za druhé světové války nebo během války v Afghánistánu zajížděly na frontu sovětské umělecké brigády dobrovolně a nikdo si žádné podmínky nekladl. Dnes si umělci nakoupili nemovitosti v Itálii, v Bulharsku nebo na Floridě a bojí se sankcí.“
Zpěvák zřejmě ve svém vlasteneckém zápalu míchá některé věci dohromady. Za války byl Sovětský svaz napaden Hitlerem a bojoval o přežití. Je tedy jasné, že každý dělal pro vítězství, co uměl.
Jezdit do Afghánistánu, který Brežněvův režim okupoval, byla součást totalitní propagandy. Nakolik to bylo v tomto případě dobrovolné, si umíme představit. Spíš si nikdo nedovolil ani ceknout.
Pěvec Kobzon je v tom ovšem sám už po uši a nemá co ztratit. Protože se od loňska honosí titulem „honorární konzul“ vzbouřenecké Doněcké lidové republiky v Rusku, nebyl by na Západě vítán, ostatně ani na Ukrajině. Do Ameriky nesmí už od roku 1995 kvůli podezření ze styků se zločineckým podsvětím.
Vzhledem ke svým aktivitám, minulosti a věku nemá vlastenecký zpěvák válečných písní co ztratit. Těžko se ale divit, že jeho mladším kolegům, kterým jsou imperialistické ambice Kremlu ukradené, se nechce nic riskovat. V tomto případě platí, že bližší košile než kabát, nemovitost na Floridě než státní vyznamenání třeba i z rukou samotného Putina.
Nic není ostatně ztraceno. Putin umí všechno, od potápění po filozofii. Pro něj by neměl být problém se naučit pár písniček a udělat si turné po Krymu. Pozornost světa by měl zaručenou a ještě by dal dobrý příklad.
Psáno pro ČRo Plus
