Proč dezinformátoři vykládají takové hory nesmyslů, které jsou někdy patrné na první pohled? Protože hlavním cílem není, aby jim všichni všechno uvěřili, ale zamořit prostředí. Tím vytěsní témata protivníka a navíc dosáhnou toho, že se mozkové závity publika zamotají jednou provždy a na fakta už postižení nebudou reagovat.
Klíčovým pojmem je infošum, které má kořeny v mezinárodně známém termínu „white noise“, tedy náhodný a nesmyslný šum. Nachází se v šedé zóně mezi informací a dezinformací. Jak uvádí server EUvsDesinfo.eu, jsou důkazy, že je tento postup aktivně prosazován prokremelskými médii. Důležitým pojmem, který nám pomůže infošum pochopit, je bullshit (hovadina, volovina, kravina, kecy, nesmysl).
Existuje celá teorie bullshitu a má důsledky pro dezinformace. Tuto teorii představil v knize „On Bullshit“ filozof Harry Frankfurt. Hned její první řádky říkají:
„Jedním z nejvýznamnějších rysů naší kultury je to, že je v ní tolik keců. Každý to ví.“
„Podle Frankfurta je bullshit řeč, která má přesvědčit, aniž by se starala o pravdu. Tento nedostatek zájmu odlišuje bullshittera (žvanila) od lháře. Žvanil je radikálnější. Lháři pravdu znají a starají se o ni, a právě proto se snaží lež zakrýt. Žvanilům je ale jedno, jestli říkají pravdu, nebo lež. Soustředí se výhradně na přesvědčování.
Frankfurt netvrdí, že ve společnosti je více blbosti než dříve, ale zvýšil se počet všech forem komunikace, což vede k většímu množství viditelných keců. V roce 2005, kdy Frankfurt vydal svou knihu, nejcennější společnosti světa stále ještě hospodařily s ropou a penězi namísto s informacemi; Facebook měl pouhých šest milionů uživatelů. Od velkolepého vzestupu sociálních médií nás dělily roky.“
Jak to vypadá v roce 2021? Je to mnohem horší. Někdy se zdá, že se naše demokracie v bullshitu topí.
Proč by někdo bullshit šířil? Cílem je obsadit informační prostor. Jak EUvsDisinfo psal již dříve, jeden z think tanků financovaných Kremlem vydal esej „Zabezpečení informací pro účely zahraniční politiky v kontextu digitální reality“, v níž se tvrdí následující:
„Preventivně utvářený narativ, odpovídající národním zájmům státu, může výrazně snížit dopad aktivit cizích sil v informační sféře, neboť ty se zpravidla snaží obsadit ‚prázdná místa (v informačním toku)‘.“
Je to snaha odvést pozornost od určité pravdy, a kdo tuto strategii uplatňuje, je lhář, nikoliv bulvarizátor.
„Taktický lhář i bullshitter však mají společný postoj: podstata je druhotná a primárním cílem je zaplavit informační systém.
Z tohoto pohledu jsou nebezpečné i nepravdivé informace, které se nezdají být přímo škodlivé, protože zabírají prostor a poškozují obecné podmínky pro nastolení pravdy. Je samo o sobě výmluvné, že v Rusku je téměř polovina politické konverzace na twitteru vedena boty, internetovými roboty. Výzkumníci prokázali, že je tomu tak i v případě covidu-19. Prozkoumali více než 200 milionů tweetů souvisejících s virem po celém světě a dospěli k závěru, že od ledna bylo přibližně 45 procent těchto tweetů odesláno účty, které se chovají spíše jako počítačoví roboti než lidé. V roce 2018 Facebook smazal 835 milionů falešných účtů, což odpovídá téměř 10 procentům obyvatel Země.“
Propagandistický mág Donalda Trumpa Steve Bannon kdysi prohlásil: „Na demokratech nezáleží. Skutečnou opozicí jsou média. A způsob, jak se s nimi vypořádat, je zaplavit zónu sračkami.“
Záplava žvástů je účinnější než lež. Žvást se totiž obtížně vyvrací. Kdybychom se obrátili k teorii vědy, tak podle jejího teoretika Karla Poppera musí být vědecká teorie falzifikovatelná, tedy musíme vědět, za jakých podmínek neplatí, co ji může potenciálně vyvrátit. „Například tvrzení ‚všechny labutě jsou bílé‘ je falzifikovatelné. K jeho vyvrácení stačí jedna černá labuť. Naproti tomu věta ‚toto lidské jednání je altruistické‘ je tvrzení nefalzifikovatelné. Nemáme žádné nástroje k tomu, abychom rozhodli, zda je dané jednání vedeno vlastním zájmem, či nikoliv.“
(Proto také mohou někteří lidé tvrdit, že Matka Tereza byla ve své péči o chudáky vedena ve skutečnosti sobeckým zájmem, protože se chtěla za dobré skutky dostat do nebe. Sice cítíme, že tam něco drhne, ale vyvrátit to nemůžeme.)
V kontextu dezinformací to funguje stejně. Pokud bude někdo tvrdit, že let MH17 nad separatistickými oblastmi východní Ukrajiny sestřelila ukrajinská stíhačka, lze to snadno vyvrátit. Ale zkuste vyvrátit následující hypotetické tvrzení, které jsme si teď vymysleli: „George Soros je hybnou silou tajné společnosti podporující barevné revoluce, jejich skrytým záměrem je svrhnout všechny národní státy a vytvořit prostor pro světovou vládu.“
Toto tvrzení nelze nikdy zcela vyvrátit. Popper a Frankfurt však ukázali, že to ani neznamená, že je to pravda: spíše tušíme, že jsme tu narazili na nesmysl a bullshit. Ten ovšem v tomto případě rozhodně není nevinný. Když se do lidí bude dostatečně dlouho hustit teorie o tom, jak svět řídí tajemné síly, proč se pak starat o politiku a někomu aspoň základně důvěřovat?