Alena Schillerová (ANO) FOTO: ČTK / Petr Švancara
FOTO: ČTK / Petr Švancara
Zkušená daňová právnička Alena Schillerová ten rozdíl samozřejmě zná v teorii i v praxi, vzkázal spoluzakladatel TOP 09 a exministr financí Miroslav Kalousek. Rozzuřilo ho tvrzení předsedkyně poslanců hnutí ANO, že poplatky za veřejnoprávní televizi a rozhlas jsou novou daní. Podle Kalouska někdejší šéfka státní kasy záměrně míchá „jablka s hruškami“, aby popletla lidem hlavu.
„Poplatek není daň. Teorie finančních odvodů a její legislativa jasně definuje rozdíl mezi oběma instrumenty. Zkušená daňová právnička Alena Schillerová ten rozdíl samozřejmě zná v teorii i v praxi. O to je smutnější, že úmyslně plete ‚jablka s hruškami‘, aby pletla lidem hlavu,“ komentoval na sociální síti X exministr financí Miroslav Kalousek.
Reagoval tak na slova předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Aleny Schillerové, která zkritizovala kabinet Petra Fialy (ODS) za navýšení koncesionářských poplatků. „Nová daň z České televize a Rozhlasu je blíž. Každý, kdo má doma internet, bude od ledna platit 2460 korun ročně. Velké firmy čeká nová nákladová položka 250 tisíc korun,“ rozjela se na sociální síti exministryně financí. „Hezké léto teenagerům u rozhlasových přijímačů a pracujícím u televizních obrazovek přeje vláda Petra Fialy,“ dodala.
Schillerová navíc zapomněla zmínit, že 2460 korun ročně navíc si připlatí pouze ti, kteří v tuto chvíli za veřejnoprávní televizi a rozhlas neplatí nic. Ostatním poplatky pouze stoupnou o 25 korun měsíčně, respektive o 300 korun ročně. Televizní poplatek se přitom neměnil od roku 2008, rozhlasový pak od roku 2005.
Opozice ve sněmovně ostrouhala
Opoziční hnutí ANO a SPD v pátek neprosadilo zamítnutí vládního návrhu na růst poplatků za veřejnoprávní televizi a rozhlas. Předloha, která také rozšiřuje okruh poplatníků, odolala i snahám o vrácení vládě k přepracování. Po nynějším úvodním kole projednávání novelu posoudí mediální výbor. Debata ve sněmovně o změnách v poplatcích trvala v prvním čtení celkem zhruba 18 hodin. Vládní tábor proto nechal stanovit pro hlasování pevný termín na páteční 13. hodinu.
Pro zamítnutí předlohy hlasovalo 71 opozičních poslanců z celkem 167 přítomných členů dolní komory. Obdobně dopadlo hlasování i o návrhu na vrácení novely vládě k přepracování, což se obecně chápe jako mírnější způsob zamítnutí.
„Připravíme celou řadu pozměňovacích návrhů, budeme tady bojovat za firmy, budeme tady bojovat za lidi,“ řekla po hlasování Schillerová. Lídr SPD Tomio Okamura neprosadil usnesení, kterým by sněmovna vyzvala Nevyšší kontrolní úřad k prověrce hospodaření České televize a Českého rozhlasu s poplatky i s vyhodnocením účelnosti výdajů. Předseda klubu ODS Marek Benda upozornil na to, že úřad může kontrolovat podle současného zákona jen státní peníze.
Projednáním novely skončila mimořádná schůze sněmovny svolaná z podnětu vládního tábora. Poslancům začaly takzvané parlamentní prázdniny. Benda podotkl, že vláda dosud v dolní komoře prosadila všechny své návrhy navzdory snahám o obstrukce. „Myslím, že jsme se dokázali v to první pololetí tady k sobě chovat relativně slušně, urážet se jenom v rámci možností, a já bych za to chtěl všem poděkovat,“ řekl. Nejbližší řádná schůze dolní komory má začít podle plánů ve druhém zářijovém týdnu. V prvním týdnu se budou scházet výbory.
Poplatky vzdalují média od politického zásahu
Poplatek za Českou televizi zvyšuje novela od ledna o 15 korun na 150 korun měsíčně a Český rozhlas o deset korun na 55 korun za měsíc. Platba bude nadále jedna za domácnost, nově však za zařízení schopná jakýmkoli způsobem přijímat vysílání, tedy i prostřednictvím internetu. Úhrada se tedy bude týkat i domácností, které sice nemají televizní nebo rozhlasový přijímač, ale používají takzvaný chytrý telefon, tablet či počítač.
Změny by měly podle vlády zajistit udržitelnost financování a nezávislost dvojice veřejnoprávních médií. Předloha navíc obsahuje pravidla valorizace poplatků o šest procent v případě, že součet ročních měr inflace přesáhne šest procent, a změnu plateb pro právnické osoby. Výše poplatku by už neměla záviset na počtu přijímačů, ale na počtu zaměstnanců.
Lídři opozičních hnutí ANO a SPD Andrej Babiš a Tomio Okamura mluvili v souvislosti s poplatky o plošné dani a Babiš i o korupci dvojice veřejnoprávních médií. Shodovali se v tom, že činnost veřejnoprávní televize a rozhlasu by měl hradit stát. „Rozhlasový a televizní poplatek významně vzdaluje média veřejné služby od politického zásahu,“ oponoval opozičním tvrzením ministr kultury Martin Baxa (ODS).
Veřejnoprávní televize letos hospodaří s rozpočtem 7,95 miliardy korun a rozhlas má mít výnosy a náklady 2,37 miliardy korun. Díky novele by Česká televize získala příští rok do rozpočtu 865 milionů korun navíc a Český rozhlas 331 milionů korun navíc. Novela na druhou stranu mimo jiné omezuje oznámení o sponzorování televizních nebo rozhlasových pořadů na 260 hodin za rok, což je asi 85 procent stavu z loňska.
