Deník FORUM 24 má k dispozici kompletní znění analýzy, která přináší otázky na podnikání ministra financí Andreje Babiše. Podle předsedy vlády by je měl Babiš zodpovědět a vysvětlit jak své příjmy, tak přebírání firem, které budí mnoho pochybností.

Analytický souhrn kauz a nezodpovězené otázky související s podnikáním ministra financí A. Babiše

Shrnutí

Korunové dluhopisy:

Babiš jako soukromá osoba koupil od Agrofertu za 1,48 miliardy korun (jednokorunové) dluhopisy, z jejichž úroků se podle tehdejší legislativy nemusí platit daň, A. Babiš tedy vydělává nezdanitelných 90 milionů korun ročně.

K vydání těchto dluhopisů a jejich nákupu A. Babišem se váže řada podezření, zda nešlo o obcházení daňové povinnosti.

Původ peněz použitých na nákup není jednoznačně zřejmý.

Kritizováno je to, že úrok, za který A. Babiš de facto půjčil své peníze Agrofertu, byl příliš vysoký (6 % p.a.) ve srovnání s běžně dostupnými úvěry např. od bank.

4. ledna 2017 bylo kvůli tomu na Andreje A. Babiše podáno trestní oznámení.

Tzv. korunové dluhopisy nevyužil pouze Andrej Babiš, ale i řada jiných podnikatelů a společností.

Usnesení Rozpočtového výboru PSP ČR:

8. 3. 2017 jednal Rozpočtový výbor poslanecké sněmovny PČR. Ten ve svém usnesení konstatuje, že existují doložitelná podezření, že při emisi tzv. korunových dluhopisů v roce 2012 mohlo ze strany některých eminentů docházet ke zneužití nebo obcházení zákonů v oblasti daní. Poslanci požádali Generální finanční ředitelství, aby připravilo metodický pokyn k prověření, zda v souvislosti s emisemi dluhopisů nebyl v jednotlivých případech zneužit zákon.

Reakce Finanční správy:

Finanční správa na tyto požadavky reagovala prohlášením, že poslanecká sněmovna nemá právo ukládat finanční správě úkoly týkající se výkonu působnosti jím řízeného úřadu a provedení úkolů závazně požadovat.

Zveřejnění auditu příjmů a majetku A. Babiše:

A. Babiš, aby dokázal, že měl dostatek prostředků na nákup takzvaných korunových dluhopisů v ceně jedné a půl miliardy korun, zveřejnil 10. 3. 2017 auditorskou zprávu svých příjmů a svého majetku.

Usnesení PSP ČR:

Poslanecká sněmovna schválila dne 15. března 2017 usnesení, ve kterém požaduje, aby Andrej Babiš do 30. 4. 2017 věrohodně vysvětlil své příjmy použité na nákup dluhopisů společnosti Agrofert a zároveň vyvrátil vážná podezření z daňových úniků, která vznikla vzájemnými obchody mezi společností Agrofert a Andrejem Babišem jako fyzickou osobou. V případě nesplnění tohoto požadavku žádá poslanecká sněmovna předsedu vlády, aby vůči ministrovi financí vyvodil důsledky. Andrej Babiš uvedl, že na usnesení bude do konce dubna reagovat písemnou formou.

Dne 6. 4. se mandátový a imunitní výbor usnesl, že v majetkovém přiznání Andreje Babiše za rok 2014 jsou nepřesné údaje a postoupil věc k dalšímu šetření přestupkovému úřadu v místě bydliště místopředsedy vlády a ministra financí (přestupkový úřad v Černošicích) zvážil, zda došlo k přestupku a stanovil další postup. Za chybné majetkové přiznání hrozí Babišovi pokuta až 50 000 korun.

Jednání vlády ke kontrole tzv. korunových dluhopisů:

Ministr financí na základě žádosti předsedy vlády předložil na jednání vlády dne 24. 4. 2017 materiál, který se týká postupu daňové správy vůči korunovým dluhopisům, které vydávaly firmy zejména v roce 2012.

Vzhledem k předloženému materiálu ministři za sociální demokracii uplatnili své výhrady a zástupcům daňové správy, kteří se jednání vlády zúčastnili, tak byly položeny doplňující otázky

Prodej akcií společností Profrost a Afeed:

Auditorské zprávy namísto vysvětlení celé kauzy vyvolaly nové pochybnosti. Otázka, kde vzal A. Babiš částku na nákup dluhopisů, byla zveřejněním zpráv nahrazena otázkami, kde vzal peníze na investici do firmy Profrost, proč ji od něho kupoval Agrofert za vysokou cenu, případně za jakých podmínek proběhl obchod s akciemi firmy Afeed CZ.

Kauza „Čapí hnízdo“:

V této souvislosti je nutné zmínit i kauzu Čapí hnízdo, jejíž podstatou je podezření na účelové čerpání dotace určené pouze pro malé nebo středně velké podnikatele.

V listopadu 2015 přijalo státní zastupitelství oznámení na dotační podvod, které začala vyšetřovat policie. Verdikt v této kauze měla policie vynést do konce roku 2016, avšak státním zástupcem byla policii lhůta prodloužena až do konce března 2017 s odůvodněním, že celá věc je velmi komplikovaná a je třeba se probrat velkým množství dokumentů. Dne 27. 3. 2017 byla však lhůta pro prověřování opět prodloužena.

Kauzou kolem Babišova resortu se také zabývá Evropský úřad proti podvodům (OLAF). Jak dlouho bude trvat toto vyšetřování, úřad nezveřejnil.

Kauza IMOBA:

V souvislosti s podnikatelskými aktivitami Andreje Babiše se objevilo ještě několik dalších nejasností. Pochybnosti vyvolávají i transakce související se společností IMOBA. I v tomto případě existují podezření, že jejich účelem bylo vyhnout se placení daní.

Nabytí Agrofertu:

Otázky vyvolává i celý proces nabytí Agrofertu Andrejem Babišem, zejména pak prodej 10% podílu v Agrofertu vlastněného polostátní společností Spolana, který byl pro stát velmi nevýhodný.

Agro Jevišovice:

Kostelecké uzeniny A. Babiše na základě obchodní spolupráce s Agro Jevišovice postupným tlakem dostal firmu do problémů (neschopnost splácet dluhy kvůli pozastavenému úvěru či stlačené výkupní ceny). Sám A. Babiš pak Agro Jevišovice koupil, čímž ale spory s původním majitelem neskončily, a nadále se soudí.

Petrimex a Unipetrol:

V roce 2002 vláda potvrdila prodej Unipetrolu A. Babišovi, přičemž o tři miliardy korun vyšší nabídka britské firmy Rotch Energy nebyla brána v potaz. A. Babiš však nakonec za Unipetrol nezaplatil a privatizace se musela vypisovat znovu.

Společnost Hartenberg:

Andrej Babiš v rámci vysvětlování svých majetkových poměrů prohlásil, že se společnost Hartenberg financuje z peněz, které si půjčuje od Agrofertu a od bank. Dříve přitom o Hartenbergu mluvil jako o svém fondu, přes který investuje peníze. Že nejde o investiční fond nebo investiční společnost, však potvrdila Česká národní banka.

Nákup firmy U Rytířů:

Za zmínku stojí i nákup firmy U Rytířů na dovoz a zpracování masa vlastněnou Milanem Sládečkem.

Firmu koupila společnost Romneya se sídlem na Kypru. Ve Sládečkově firmě U Rytířů ale údajně všichni věděli, že novým majitelem je Babiš a jeho Agrofert. Potvrdila to jak Sládečkova dcera, tak tehdejší zaměstnanec Agrofertu Petr Musil, který do firmy U Rytířů nově nastoupil. Vyplývá to i z dokumentů policie, která obchod prověřovala. Zapojení kyperské firmy Romneya, zastupované právničkou Agrofertu, tak vyznívá jako zastírací manévr, aby se nevědělo, kdo je novým majitelem firmy.

Dotace pro Agrofert:

Agrofert patří mezi největší příjemce dotací v ČR. V roce 2014 poprvé výše evropských peněz překonala částku, kterou firma odvádí na daních. Vicepremiér tak podle kritiků bere více, než dává. Více než půlka odvedených peněz přitom nešla ani do české státní kasy, ale do těch zahraničních.

MŽP a Agrofert:

Dne 21. 3. 2017 uveřejnil Deník referendum investigativní text, ve kterém popisuje benevolentní přístup Ministerstva životního prostředí a České inspekce životního prostředí vůči firmám spadajícím pod holding Agrofert.

Korunové dluhopisy

Vývoj kauzy

Začátek ledna 2017:

A. Babiš na dotaz o nákupu dluhopisů Agrofertu řekl 4. ledna 2016, že za dluhopisy  zaplatil  skoro   1,48 miliardy   korun   (ve   dvou   fázích).   S   příjmem 1,86 miliardy hrubého, tedy 1,52 miliardy čistého, na to prý peníze měl.

Novinářka L. Zlámalová však spočítala, že do nákupu vydělal 1,1 miliardy korun čistého, a pro nákup dluhopisů mu proto muselo chybět bezmála 150 milionů korun. První várku dluhopisů totiž nakoupil už v roce 2013 – ta stála 1,25 miliardy korun.

Druhá polovina ledna 2017:

Dne 19. ledna uvedl, že jeho celkové příjmy od roku 1993 byly téměř 2,532 mld. Kč. Jeho dva výroky o vlastních příjmech tedy dělily dva týdny a byl v nich rozdíl jedna miliarda korun.

Citace A. Babiše, Echo24: „Tak moje celkové příjmy od roku 1993 byly 2 531 768 228 korun. Z toho příjmy, které byly zdaněné Agrofertu, byly 1 863 801 107, z toho jsem zaplatil, a to vy určitě nenapíšete, 337 503 547 korun daní.“

Celkové příjmy od roku 1993 do roku 2015 podle něj byly 2 531 768 228 korun. A. Babiš přitom zdůraznil, že měl majetek i před rokem 1993.

Chybějící rozdíl, tedy cca 1 miliarda Kč, podle vyjádření A. Babiše spočívala v nedaněných příjmech z dluhopisů či z prodeje podílů ve firmách. A. Babiš veřejně slíbil udělat a zveřejnit audit svých příjmů, aby rozptýlil veškeré pochybnosti v této otázce.

Ke kauze se vyjádřil i ředitel Transparency International David Ondráčka, který v souvislosti s touto kauzou prohlásil: „Ty verze mění a to je to, co zpochybňuje důvěryhodnost. A hlavně nedoříkává ten příběh celý a nabízí ho po částech. Ta odpověď by měla být jasná a úplná. Míč je na jeho straně, pokud tvrdí, že měl další příjmy z kapitálového trhu, tak musí doložit, z jakých trhů a odkud mu přišly.“

Dopisy:

Komunikace PV s MF

Reakcí PV na kauzu byl dopis ze dne 15. února 2017 (Příloha č. 1). PV v dopise žádal ministra financí o stanovisko (dotazy zda se již Finanční správa ČR případy emise a nákupu korunových dopisů zabývala, pokud ano, jaká opatření navrhuje, zda došlo už v některých případech k doměření daně).

PV v dopisu položil např. otázky: „Nejedná se o podezřelé jednání s cílem obejít placení daně? Nejde o situaci, která si žádá prověření ze strany Finanční správy ČR v zájmu státního rozpočtu občanů České republiky?“

Reakcí ministra financí byl obsáhlý (pětistránkový) dopis (Příloha č. 2). Citace z odpovědi ministra financí: „Dle zobecněných informací finanční správy byly v rámci daňových kontrol správci daně prověřovány i možnosti doměření převodních cen a nízké kapitalizace za situace, kdy mezi spojenými osobami byly sjednány takové podmínky, které zakládají porušení zákona.“

Stále není jasné, zda prostřednictvím korunových dluhopisů nebyly kráceny daně a zda si firmy nepůjčovaly za výhodných podmínek. „Chci jasný signál, jestli to bylo v pořádku, nebo jestli to v pořádku nebylo. Pokud to v pořádku nebylo, tak jak daňová správa bude postupovat, jedině daňová správa se může autoritativně vyjádřit,“ uvedl PV.

Zdanění:

Návrh na zdanění korunových dluhopisů

Ministr financí v pondělí 20. 2. 2017 ve sněmovně podal pozměňovací návrh, podle nějž by byly zdaněny korunové dluhopisy, které majitelé nakoupili od svých firem. Vláda k němu přijala souhlasné stanovisko. Opatření cílí jen na ty dluhopisy, které od firem nakoupily osoby s nimi spojené.

Opatření se podle něj dotkne desítek lidí, nevztahuje se na státní dluhopisy. Jak A. Babiš řekl, navrhuje zdanit „sám sebe“. A. Babiš: „Tehdy moje bývalá firma měla 22 miliard úvěrů a připravovala největší pekárnu v Evropě za 9 miliard, velkočpavkárnu na Slovensku za 9 miliard.“

V Centrálním depozitáři cenných papírů je v letech 2011 a 2012, kdy daň byla nulová, zapsáno přes pět set firemních emisí těchto dluhopisů za celkem 121 miliard. Ty nejdelší mají splatnost až v roce 2062, nejvyšší úrok je 18,5 procenta. Ne všechny emitované dluhopisy byly však také prodány.

Z velké části by mělo jít o banky, které dluhopisy nabízely svým privátním klientům, developery (CPI, Ekospol, Central Group) a řadu velkých i středních firem.

Mezi nimi například finanční skupina Penta, dopravce Student Agency nebo Leo Express, firmy, za kterými stojí dle médií např. zbrojař René Holeček, zakladatelé potravinářského Walmarku bratři Walachové, hudební producent Lešek Wronka nebo majitel Skláren Kavalier Otakar Moťka.

Dluhopisy za více než miliardu vydaly i dvě státní firmy – ČD Cargo a Český Aeroholding. Obě stihly nebo stihnou dluhopisy splatit před zdaněním.

Obrázek č. 1 – Kdo vydal nejvíc korunových dluhopisů

Zdroj: iDnes.cz

Dokazování (výpis z účtu):

Ministr financí nechal zveřejnit potvrzení od banky UniCredit, které si sám vyžádal, že pro něj banka koupila dluhopisy Agrofertu v hodnotě jeden a půl miliardy korun. Potvrzení, jehož faksimile zveřejnil regionální Deník, banka A. Babišovi vystavila letos 14. února. „Cenné papíry byly uhrazeny z Vašeho běžného účtu vedeného u naší banky,“ píše se v potvrzení.

Podstata problému:

Předmět kritiky

Původ peněz použitých na nákup není jednoznačně zřejmý. Kritizováno je to, že úrok, za který A. Babiš de facto půjčil své peníze Agrofertu, byl příliš vysoký úrok (6 % p.a.). Tím mohl poškodit Agrofert i krátit daně (u Agrofertu by mohlo být krácení cca ve výši 22,8 mil. Kč).

Spekuluje se, že když A. Babiš neměl peníze z vlastních zdrojů, mohl mu na to půjčit sám Agrofert či jiná do holdingu zapojená společnost.

Kritici zdůrazňují, že důležitým právním předpokladem trestního oznámení proti A. Babišovi je skutečnost, že Nejvyšší soud v usnesení o jednom precedentním případu stanovil, že „majetek akciové společnosti jako právnické osoby je pro jejího akcionáře majetkem cizím“.

4. ledna 2017 bylo kvůli tomu na A. Babiše podáno trestní oznámení pro porušení povinnosti při správě cizího majetku ve smyslu § 220 trestního zákoníku a ze zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby ve smyslu § 240 trestního zákoníku.

V lednu 2017 vyšlo najevo, že příjmy A. Babiše mohly být vyšší, než jaké přiznal v majetkovém přiznání, a možná se též dopustil krácení daně.

Dluhopisy Agrofertu vydala Babišova firma na sklonku roku 2012. Agrofert tyto dluhopisy vydal tři dny před tím, než skončila možnost takové cenné papíry vydávat. Byly vydány za tři miliardy korun a v dalších letech odkoupil polovinu právě Andrej Babiš. První část dluhopisů nakoupil v roce 2013, kdy vstupoval do politiky, druhou o rok později už jako ministr financí.

Babiš jako soukromá osoba koupil od Agrofertu za 1,48 miliardy korun (jednokorunové) dluhopisy, z jejichž úroků se podle tehdejší legislativy nemusí platit daň, a A. Babiš tedy vydělává nezdanitelných 90 milionů korun ročně.

Jednání rozpočtového výboru PSP dne 8. 3. 2017

8. 3. 2017 jednal Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny PČR (originál usnesení viz Příloha č. 4).

Existují doložitelná podezření, že při emisích dluhopisů o nominální hodnotě jedné koruny v roce 2012 mohli někteří emitenti a jejich vlastníci zneužít daňové zákony. To odhlasoval rozpočtový výbor sněmovny po debatě nad problematikou zdaňování korunových dluhopisů.

Poslanci požádali Generální finanční ředitelství, aby připravilo metodický pokyn k prověření, zda v souvislosti s emisemi dluhopisů nebyl v jednotlivých případech zneužit zákon, a aby prověřilo, zda v případě korunových dluhopisů nešlo svou podstatou například o vyplácení dividend společnosti vlastníkovi. Na základě pokynu by mělo ředitelství prověřit všechny emise korunových dluhopisů v roce 2012.

Vyjádření finanční správy

V reakci na toto usnesení uvedl šéf finanční správy Martin Janeček, že tak neučiní.

„Orgán sněmovny může požadovat po vedoucím správního úřadu informace a vysvětlení vztahující se k jejich činnosti. Tuto pravomoc ovšem nelze vykládat tak, že je možné ukládat mu úkoly týkající se výkonu působnosti jím řízeného úřadu a provedení úkolů závazně požadovat,“ vzkázal ve svém prohlášení Janeček, který dále uvedl, že pokud Finanční správa nemá důkazy, nemůže s případem začít.

„Podezření na daňové úniky u korunových dluhopisů standardně prověřujeme,“ tvrdí mluvčí finanční správy Petra Petlachová. Plošné kontroly, které požadují poslanci, ale odmítá.

„Nebudeme měnit dosavadní správní praxi, která se opírá o současné metodické pokyny,“ uvedla také mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová. Dle jejích slov daňová správa ve věci dluhopisů kontroluje především převodní ceny, kdy se mezi spřízněnými firmami upravují ceny tak, aby zdanitelný zisk odtékal do země s nižší mírou zdanění. „Vloni bylo takto doměřeno 886 milionů korun, v roce 2015 doměřila finanční správa dodatečnou daň na převodních cenách ve výši 446 milionů, rok předtím za 59 milionů korun.“

Kolik kontrol korunových dluhopisů dosud proběhlo, není schopné finanční ředitelství vyčíslit. Podle mluvčí totiž nemá evidenci, jakého druhu byly kontroly a z jakého titulu byla daň doměřena. „V rámci jedné kontroly a jednoho doměrku může být zjištěno i více porušení. Vše je zahrnuto pod běžné doměrky z daňových kontrol a výsledky týkající se korunových dluhopisů nelze automatizovaně vyčíslit,“ vysvětluje Petlachová.

Reakce Finanční správy na vyjádření ministra Jurečky

Dne 5. 3. 2017 prohlásil v Otázkách Václava Moravce ministr zemědělství Marian Jurečka, že „Finanční správa musí být schopna prověřit okolnosti vydání korunových dluhopisů firem v období kolem roku 2012. Pokud se tak neděje, je to podle něj ze strany ředitele úřadu jasné porušení povinností a nemá na svém místě co dělat.“

Na toto prohlášení reagoval šéf Finanční správy Martin Janeček otevřeným dopisem (viz Příloha č. 9), ve kterém prohlásil, že voláním po kontrole Jurečka dluhopisy politizuje. Podle ředitele Finanční správy Janečka zakládá ministr Jurečka svými výroky potenciálně účinnou taktiku proti státu: „Voláním po efektivní kontrole politizujete toto téma. Zakládáte tak proti České republice potenciálně účinnou odvolací námitku, že daň z případného dodanění korunových dluhopisů vzešla z účelového daňového řízení, které bylo jistě i účelově vedeno. To je poměrně obligátní procesní námitka, se kterou se nezřídka Finanční správa setkává a může vést v soudních řízeních k závěru, že daň byla doměřena za každou cenu. Natož když takovéto politicko-mediální ingerence zatíží často i bez nich složitá a různě vypjatá daňová řízení,“ uvádí doslova Janeček ve svém otevřeném dopise Jurečkovi.

Poté ředitel Janeček konstatuje, že ministr Jurečka ho nutí k porušování zákona: „Naplnění výzvy k předložení, že ve věci konám, je dost problematické, protože mě nutíte k porušení zákona, konkrétně daňového řádu. Tato norma upravuje daňovou mlčenlivost, která neumožňuje zveřejnit ani skutečnost, zda je kontrola prováděna či nikoliv, natož nějaké další skutečnosti z daňového řízení.“

Lhůta, do kdy může FS prověřit

Dne 1. července 2017 vyprší lhůta, po kterou lze zdanit korunové dluhopisy nakoupené v roce 2013. Poté nebude možné ani prověřit původ peněz použitých na nákup privátních dluhopisů. Promlčení může finanční správa zabránit, pokud u dotyčných osob zahájí kontrolu.

„Základní promlčecí lhůta pro hlavní vlnu korunových dluhopisů nakoupených v roce 2013 končí 1. července. Když finanční správa do té doby nezahájí kontrolu, pak už toho moc nenadělá,“ říká bývalý šéf Finanční správy Jiří Žežulka, který je nyní daňovým expertem společnosti Apogeo. Tento fakt potvrdily HN i další oslovení právníci. Možnost stanovit daň z příjmů za rok 2013 do července se týká lidí, pro které zpracovává přiznání daňový poradce nebo kteří podléhají auditu. Pokud u nich začne kontrola, prodlouží se lhůta o další tři roky.

Zveřejnění auditorských zpráv A. Babiše v otázce nákupu dluhopisů

Pochybnosti zůstávají

A. Babiš, aby dokázal, že měl dostatek prostředků na nákup takzvaných korunových dluhopisů v ceně jedné a půl miliardy korun, zveřejnil 10. 3. 2017 auditorskou zprávu svých příjmů a svého majetku. Vybral si k tomu auditorské firmy PriceWaterhouseCooper (PWC), která je současným, a Ernst&Young (EY), která je dlouholetým bývalým auditorem Agrofertu. Obě společnosti potvrdily jeho dřívější vyjádření, že v letech 1996 až 2015 měl celkové příjmy 2,4 miliardy korun. Zároveň však ve svých zprávách upozornily na to, že tyto dokumenty nepředstavují audit podle mezinárodních auditorských standardů. „Naše postupy byly provedeny pouze za účelem prokázání dostatečnosti vašich příjmů pro nákup dluhopisů,“ stojí ve zprávě auditorů.

Ze závěrů auditů vyplývá, že A. Babiš měl v letech 1996 až 2015 zdanitelné příjmy 1,861 miliardy korun, po zdanění si tak vydělal 1,504 miliardy. To by na nákup dluhopisů nestačilo, A. Babiš nakupoval už v letech 2013 a 2014 za celkem 1,556 miliardy korun, a tak by mu chyběly desítky milionů korun. V letech 2009 až 2011 však měl podle zprávy ještě příjmy z prodeje akcií osvobozené od daně v celkové výši 748 milionů korun. Auditoři potvrdili, že v letech 2009–2011 prodal A. Babiš akcie dvou českých firem Profrost a Afeed CZ za 586 milionů a jedné slovenské Afeed za 161 milion. Nicméně toto vysvětlení vzbuzuje spíše další pochybnosti. Otázka, kde vzal A. Babiš částku na nákup dluhopisů, byla zveřejněním zpráv nahrazena otázkami, kde vzal peníze na investici do firmy Profrost, proč ji od něho kupoval Agrofert za tak vysokou cenu, případně za jakých podmínek proběhl obchod s akciemi firmy Afeed CZ.

Zveřejněné audity tedy stále neodpovídají na klíčové otázky. Tedy, zda měl A. Babiš i na ostatní výdaje. A hlavně, zda celá transakce nebyla účelovou konstrukcí k obejití daňové povinnosti. To ovšem neposoudí auditoři. Případem by se měla zabývat daňová správa, která spadá pod Ministerstvo financí.

Usnesení PSP ČR ze dne 15. 3. 2017 a následná reakce

Poslanecká sněmovna schválila dne 15. března 2017 usnesení, ve kterém souhlasí s usnesením Rozpočtového výboru číslo 579 ze dne 8. 3. 2017. (viz Příloha č. 7).

Poslanecká sněmovna požaduje, aby Andrej Babiš věrohodně vysvětlil své příjmy použité na nákup dluhopisů společnosti Agrofert a zároveň vyvrátil vážná podezření z daňových úniků, která vznikla vzájemnými obchody mezi společností Agrofert a Andrejem Babišem jako fyzickou osobou. Poslanecká sněmovna požaduje, aby tak učinil nejpozději do 30. dubna 2017.

V případě nesplnění tohoto požadavku žádá poslanecká sněmovna předsedu vlády, aby vůči ministrovi financí vyvodil důsledky.

PV reagoval na sněmovní usnesení na tiskové konferenci dne 16. 3. 2017: „Očekávám, že ministr financí nejpozději do konce dubna vysvětlí veřejnosti své obchodní transakce, které na základě jím zveřejněných údajů vyvolaly řadu vážných otázek, zda nesloužily ve skutečnosti k tomu, aby A.   Babiš nemusel   platit     daně,   stejně   jako     vyvolaly   i nové pochybnosti o zdrojích jeho příjmů a majetku.“

Andrej Babiš na usnesení bezprostředně reagoval tím, že vše ke kauze už řekl a že závěry poslanců odmítá.

Ve čtvrtek 16. 3. 2017 doplnil, že celou záležitost sněmovně v požadovaném termínu do konce dubna vysvětlí. Po jednání na Pražském hradě s prezidentem Milošem Zemanem prohlásil, že vysvětlení předloží písemně.

V souvislosti se sněmovnám usnesením zaslal Andrej Babiš předsedovi vlády dopis, ve kterém rovněž informoval, že na usnesení sněmovny bude reagovat do konce dubna v písemné podobě. Podle něj ale události působí dojmem, že jedinou snahou některých zákonodárců je celou kauzu zveličovat a natahovat v čase v rámci předčasně započaté volební kampaně. A. Babiš premiérovi vzkázal, že by se měl distancovat od neférového jednání Sněmovny.

Přestupkové řízení s Andrejem Babišem

Příjmy Andreje Babiše, které byly předmětem auditu, nesedí s příjmy, které ministr financí uvedl v majetkových přiznáních pro sněmovnu. Dle zpravodajského webu Českého rozhlasu rozdíl činí desítky milionů korun.

Na rozpor v číslech, které pan ministr Babiš uvedl v čestných prohlášeních pro sněmovnu za roky 2014 a 2015, a číslech, které uvedl v „auditu“ zveřejněném minulý týden, upozornil mandátový a imunitní výbor poslanec za KSČM Vladimír Koníček.

Ministr financí v majetkovém přiznání za rok 2014 přiznal o 26 milionů více, než v „auditu“, který vychází z jeho daňových přiznání. Zatímco v dokumentech pro poslaneckou sněmovna uvedl, že vydělal 201 milion po zdanění, podle „auditu“ to bylo 175 milionů.

Za porušení povinnosti uvést „přesné, pravdivé a úplné“ oznámení o majetku, kterou politikům ukládá zákon o střetu zájmů, hrozí pokuta až 50 000 korun. Andrej Babiš rozpor mezi jednotlivými dokumenty odmítá, audit podle něho řešil jen vybrané položky. Konkrétně Andrej Babiš v této souvislosti uvedl: „Smyslem auditu bylo ukázat, že jsem dosáhl příjmů, které významně převyšovaly částku na pořízení dluhopisů. Auditoři proto kompletně ověřili největší transakce. Ne tedy každý příjem.“

V souvislosti s rozpory mezi dokumenty Babiš rovněž uvedl, že se jedná o chybu účetní, která dělala oznámení o majetku poprvé. Ačkoli se v dokumentu píše, že jde o mzdu po zdanění, podle ministra financí šlo o hrubý příjem.

Dne 6. 4. 2017 řešil mandátový a imunitní výbor na svém jednání, proč se údaje v majetkovém přiznání Andreje Babiše liší od auditu, který si vicepremiér nechal vypracovat kvůli nákupu dluhopisů od společnosti Agrofert.

Vysvětlení Andreje Babiše nevzal mandátový a imunitní výbor v potaz, jelikož údaje byly nepřesné i z hlediska čistých, respektive hrubých příjmů. Výbor se proto usnesl, že v majetkovém přiznání Andreje Babiše za rok 2014 jsou nepřesné údaje, a postoupil věc k dalšímu šetření přestupkovému úřadu v místě bydliště místopředsedy vlády a ministra financí (přestupkový úřad v Černošicích), aby zvážil, zda došlo k přestupku a stanovil další postup.

Korunové dluhopisy Radima Jančury

Tzv. korunové dluhopisy nevyužil pouze A. Babiš, ale i řada jiných podnikatelů, např. Radim Jančura. Informoval o tom server HlídacíPes.org.

Jančura koncem roku 2012 založil společnost Student Agency holding se základním jměním dva miliony korun. Ta vzápětí emitovala dluhopisy za 900 milionů korun. Právník Aleš Rozehnal transakci pro HlídacíPes.org analyzoval a tvrdí: do společnosti Student Agency holding žádné peníze nepřitekly, výsledkem bylo pouze snížení daňové zátěže společnosti a absence povinnosti platit daně ze splátek dluhopisů plynoucí Jančurovi.

Český rozhlas zveřejnil seznam společností, které emitovaly korunové dluhopisy v letech 2011 a 2012. Vyplývá z něj, že korunové dluhopisy v objemu 900 milionů korun vydala i společnost Student Agency holding Radima Jančury, a to dokonce s 12% úrokem ročně.

Dostupné dokumenty a informace vedou k závěru, že Radim Jančura operaci s vydáním korunových dluhopisů provedl pouze „papírově“ tak, že do jeho společnosti žádné skutečné peníze nepřitekly.

Obrázek č. 2 – Transakce Radima Jančury s dluhopisy Student Agency

Zdroj: HlídacíPes.org

Odpověď finanční správy na usnesení rozpočtového výboru

Dne 24. 4. 2017 obdržel rozpočtový výbor reakci od Finančního ředitelství na jeho předchozí usnesení ze dne 8. 3. 2017.

Aktuálně je potřeba vyčkat na reakci rozpočtového výboru.

Jednání vlády dne 24. 4. 2017 ke kontrole tzv. korunových dluhopisů

Ministr financí na základě žádosti předsedy vlády předložil na jednání vlády dne 24. 4. 2017 materiál, který se týká postupu daňové správy vůči korunovým dluhopisům, které vydávaly firmy zejména v roce 2012.

Vyjádření předsedy vlády B. Sobotky: „Musím říci, že s tím, co předložilo ministerstvo financí, spokojen nejsem. Byl jsem velmi nemile překvapen nízkou úrovní materiálu, který byl do vlády předložen.“

Vzhledem k tomu, že se jedná spíše o zopakování informací, se kterými byla v uplynulé době vláda již seznámena, ministři za sociální demokracii uplatnili své výhrady a zástupcům daňové správy, kteří se jednání vlády zúčastnili, tak byly položeny doplňující otázky (více viz kapitola Otázky vyplývající z kauz).

Ministr financí Andrej Babiš řekl novinářům po jednání vlády, že je přesvědčen, že kabinetu spolu se svou náměstkyní a ředitelem správy Martinem Janečkem předložil o záležitosti vyčerpávající zprávu, jak požadovala sociální demokracie.

Profrost a AFEED CZ

Obchod s akciemi společnosti Profrost

Společnost Profrost, a. s., založil Andrej Babiš v roce 2007 a vložil do ní základní jmění 2 miliony korun.

V roce 2010 společnost navýšila základní jmění o dalších 100 milionů korun a vydávala nové akcie s nominální hodnotou po 10 milionech, přičemž 2 akcie měl získat Andrej Babiš a zbylých 8 akcií mělo připadnout Agrofertu.

Ještě než proces navýšení skončil, Andrej Babiš prodal 16 kusů původních akcií Profrostu firmě Agrofert (v původním základním jmění šlo o 80 %) a zbylé 4 akcie firmě Rapaces Group,

Předsedkyní představenstva firmy Rapaces Group byla nynější manažerka Agrofertu Simona Sokolová.

Za zmíněný podíl ve společnosti Profrost, a. s., Agrofert zaplatil 527 milionů korun.

V této souvislosti Andrej Babiš uvedl, že Profrost byl oceněn soudem jmenovaným znalcem ke dni 31. 3. 2010 na 659 milionů korun. Nicméně podle zveřejněných zpráv auditorských společností byla smlouva o převodu 16 akcií Agrofertu uzavřena 11. 5. 2010, avšak dne 29. 4. 2010, tedy 12 dní před uzavřením smlouvy o převodu akcií, Babiš jakožto jediný akcionář Profrostu rozhodl o tom, že se základní kapitál zvyšuje o 100 mil. Kč.

Toto rozhodnutí bylo také dne 4. 5. 2010 zapsáno do obchodního rejstříku.

Zmíněných 80 % akcií však představuje podíl před navýšením, po něm už těchto 16 akcií představovalo přibližně jen 1,5 % společnosti. Dle informací z médií by prodej 1,5% podílu společnosti ocenil firmu dokonce na 34 miliard korun.

Ve stejné době zaplatila firma Rapaces Group Simony Sokolové za 20% podíl (v původním základním jmění) v Profrostu jen 20,4 milionu korun, což Profrost oceňuje na 102 miliony korun.

Ze srovnání kupních cen s ohledem na procentuální podíl v Profrostu vyplývá, že Agrofert nakoupil akcie Profrostu sedmkrát dráž než Rapaces Group. Na otázku, proč Agrofert koupil akcie Profrostu sedmkrát dráž než Sokolová, odpověděl

Andrej Babiš 18. 3. redaktorům MF Dnes: „Sokolová a její dva kolegové tehdy pracovali u konkurence. Zpracovali projekt fabriky na mrazené pečivo, kterou Agrofert tehdy neměl. Přišli za mnou, že by ten projekt chtěli udělat se mnou, ale ne s Agrofertem. Protože se báli, že tam budou někomu podřízení, neměli k němu důvěru. Takže jsme uzavřeli už v   roce 2007 smlouvu, že oni to postaví a dostanou možnost uplatnit opci. Já v Profrostu viděl příležitost, proto jsem tam šel jako fyzická osoba. Paní Sokolová s partnery svou opci v roce 2010 využili. Zřejmě změnili názor, od té doby všichni pracují v Agrofertu. Těch 20 milionů, za které to Sokolová a spol. kupovali, byla pořizovací cena. Loni svůj podíl v Profrostu prodávali Agrofertu, a když to propočteme na procenta firmy, tak oni loni Agrofertu prodávali ještě výhodněji, ještě za vyšší cenu, než za jakou jsem já Agrofertu prodával svůj podíl v roce 2010.“

Objevila se tak řada spekulací, že cena akcií pro Agrofert byla účelově nadsazená s cílem vyhnout se placení daní z dividend. Prodej akcií totiž v této situaci dani nepodléhá, zatímco stejně velká dividenda by znamenala zdanění ve výši 15 %.

Dále se v médiích objevují tvrzení, že kupní cenu akcií, které Babiš prodával Agrofertu, nebylo možno počítat podle podílu, který byl v době prodeje již neaktuální. Navýšení základního kapitálu hodnotu společnosti zcela jistě zvýšilo, a to nejméně o oněch 100 milionů korun, tedy na 759 milionů, ale převáděný akciový podíl nemohl být oceněn ve výši 80 % z této částky, protože představoval pouze 1,5% podíl na základním kapitálu. Hodnota akcií, které Babiš převáděl, byla tedy podle citovaného znaleckého posudku někde kolem 12 milionů korun. Cena akcií, které Babiš Agrofertu prodal, tak byla nadsazena o 515,5 milionů korun.

Vzhledem k těmto okolnostem prodeje akcií společnosti Profrost, a. s., čelí Andrej Babiš podezřením, že celá transakce představovala de facto skrytou výplatu dividend.

V souvislosti se společnosti Profrost upozornil server Reportér také na fakt, že této společnosti se podařilo v roce 2011 získat investiční pobídku, která jí umožňovala neplatit daně.

Obrázek č. 3 – Transakce Andreje Babiše s akciemi společnosti Profrost:

Zdroj: Hlídacípes.org.

Obchod s akciemi společnosti Afeed

Pochybnosti vyvolává i případ prodeje firmy AFEED CZ, a. s. Ze zprávy auditorských společností EY a PWC totiž vyplývá, že v roce 2011 Babiš společnosti Agrofert, a. s., prodal 20 kusů akcií firmy AFEED CZ, a. s. za 59 miliónů korun. Dle mediálních sdělení však společnost AFEED CZ, a. s., nevykazovala do roku 2010 prakticky žádnou činnost, neměla žádné zaměstnanc a na účtu měla 5 milionů korun. Dosud zveřejněné informace o prodeji společnosti AFEED CZ, a. s., tak vedou k domněnkám, že i v tomto případě šlo o účelovou transakci.

Další kauzy související s podnikáním A. Babiše

Čapí hnízdo

Podstata kauzy

Podstatou kauzy „Čapí hnízdo“ je podezření na účelové čerpání dotace určené pouze pro malé nebo středně velké podnikatele. Podle kritiků Andrej Babiš a koncern Agrofert formálně převedli v roce 2008 nově založenou farmu na jiného majitele krytého anonymními akciemi, protože Agrofert by dotaci ve výši 50 mil. korun nezískal. Podle Mladé fronty Dnes stáli v čele formálně oddělené firmy Babišovi příbuzní a manažeři.

Například v roce 2013 psal Andrej Babiš na Twitteru o Čapím hnízdu jako o své farmě. V roce 2015 pak Babiš označil Čapí hnízdo v dokumentárním filmu Matrix AB za svůj nejlepší projekt. Babiš samotný tvrdí, že tato věta byla vytržena z kontextu.

Podle údajů ve veřejném rejstříku byla společnost v době od 12. prosince 2005 do 15. února 2008 součástí holdingu Agrofert, a. s., poté byla převedena na anonymní akcie, což umožnilo podat žádost o dotaci. Po vypršení dotační podmínky společnost Farma Čapí hnízdo, a. s., zanikla fúzí se společností IMOBA, a. s., jejímž jediným akcionářem je společnost SynBiol, a. s., vlastněná Andrejem Babišem.

V listopadu 2015 přijalo státní zastupitelství oznámení na dotační podvod, které začala vyšetřovat policie.

Verdikt v této kauze měla policie vynést do konce roku 2016, avšak státním zástupcem byla policii lhůta prodloužena až do konce března 2017 s odůvodněním, že celá věc je velmi komplikovaná a je třeba se probrat velkým množství dokumentů.

Dne 27. 3. 2017 byla lhůta pro prověřování opět prodloužena.

Celou kauzou kolem Babišova resortu se také zabývá Evropský úřad proti podvodům (OLAF). Jak dlouho bude trvat toto vyšetřování, úřad nezveřejnil.

Časový vývoj kauzy „Čapí hnízdo“:

Rok 2006

Na území Kačerovy Lhoty začínají práce na rekonstrukci areálu, z nějž má vyrůst „zázemí pro nadstandardní ubytování, pořádání firemních akcí i trávení volného času“. Rekonstrukce potrvá čtyři roky, skončí v roce 2010. Investorem je firma Farma Čapí hnízdo.

Rok 2007

Společnost ZZN Agro Pelhřimov, s. r. o., spadající pod holding Agrofert Andreje Babiše, rozhoduje o vydání tzv. anonymních akcií. Tímto krokem skrývá svou dosud průhlednou vlastnickou strukturu.

Rok 2008

Leden a únor: Firma se přejmenovává na Farma Čapí hnízdo. Pořádá valné hromady v sídle Agrofertu, na nichž už žádná ze společností holdingu nefiguruje jako akcionář. Jako akcionáři jsou v zápisech vedení Václav Knotek a Gabriela Knapová, stojí v zápisu dostupném ve sbírce listin (viz zápisy z ledna 2008).

Václav Knotek má dle serveru HlídacíPes.org blízko k Agrofertu. Působil ve vedení dozorčí rady společnosti Afeed, která je součástí holdingu, byl členem dozorčí rady Agrofertu (2002–2003), je členem představenstva společnosti SynBiol a bývalým členem představenstva MAFRA a. s. (obě ovládá Agrofert).

Gabriela Knapová byla v letech 2007–2009 místopředsedkyní dozorčí rady Afeedu.

Do orgánů Farmy Čapí hnízdo přicházejí v únoru 2008 noví lidé spojení s Agrofertem či Andrejem Babišem, mezi nimi:

• Jana Nagyová (místopředsedkyně představenstva, později dozorčí rady; zastupuje Agrofert ve Svazu chemického průmyslu ČR)
• Adriana Bobeková (předsedkyně dozorčí rady 2008–2010; dle médií Babišova dcera z prvního manželství)
• Martin Herodes (místopředseda dozorčí rady, později představenstva; dle Týdne a dalších médií bratr Babišovy partnerky Moniky).

Firma také v tomto roce začíná žádat o evropské dotace.

Rok 2009

Prosinec: Farma Čapí hnízdo žádá 15. prosince o další část z celkem 54milionové dotace a žádost podkládá třemi fakturami od stavební společnosti. Farma očekává, že dotaci obdrží v horizontu dvou měsíců. Žádost je podaná dříve, než Čapí hnízdo proplácí jednu z výše uvedených faktur, což odporuje dotačním pravidlům.

O dva dny později, 17. prosince, posílá dotační úřad Farmě Čapí hnízdo čtrnáctimilionovou dotaci. Informuje o tom příjemce.

Rok 2010

Leden: Farma Čapí hnízdo hradí neuhrazenou fakturu. Činí tak zhruba tři dny poté, co dle svých slov zjistila, že před Vánocemi dostala na účet dotaci.

Rok 2011

Únor: První audit upozorňuje na to, že bylo proti pravidlům nejdříve požádat o dotaci a teprve poté proplatit fakturu. Zástupci Čapího hnízda tehdy uvedli, že pokud došlo k pochybení, bylo to pochybení „nanejvýš administrativního charakteru“. Na veřejnost se to tehdy nedostalo.

Září: Dotační úřad na základě auditu navrhl udělení pokuty 3,8 milionu korun, celá částka včetně penále činila šest milionů. Farma Čapí hnízdo obratem žádá o odpuštění pokuty. V žádosti připouští, že se nacházela v tíživé finanční situaci, když podávala žádost o dotaci.

Rok 2012

Únor: Žádost o odpuštění pokuty je úspěšná. Výbor regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy farmě promíjí 99 % pokuty. Má zaplatit jen zbytek plus odpovídající penále. Šéfem úřadu je v tu dobu Tomáš Novotný, který je nyní náměstkem ministra průmyslu (ČSSD).

Novotný později prohlásí, že princip odpuštění sankce na základě odvolání není výjimkou. Dodá také, že v roce 2011 nebylo známo, že za Čapím hnízdem stojí Agrofert. Novotný se podle ČTK stal šéfem úřadu až po podepsání smlouvy o dotaci na Čapí hnízdo.

V roce 2012 si Babiš na Čapí hnízdo pozval novináře magazínu Forbes). Říkal, že je „pouze strategickým partnerem“ projektu.

Rok 2013

Případem Čapího hnízda se pro ministerstvo financí vedené Miroslavem Kalouskem mimořádně zabývá auditorská firma KPMG. Rovněž ona dochází k závěru, že žádost o dotace nebyla v pořádku.

V říjnu Andrej Babiš říká Respektu, že „na stavbu farmy půjčil té společnosti 400 milionů, ale jméno majitele nezná“. Server HlídacíPes.org později s odvoláním na údaje z účetní závěrky uvádí, že Čapí hnízdo stojí na pozemcích vlastněných společností Imoba, kterou zase vlastní Babišův SynBiol.

Rok 2014

Červen: Uplynula pětiletá lhůta, po kterou se kontroluje dodržení podmínek udělení dotace.

Farma Čapí hnízdo se stává součástí výše zmíněné Imoby, jejímž jediným akcionářem je SynBiol. V jejím představenstvu (dříve v dozorčí radě) sedí už rovněž zmíněný Václav Knotek.

Rok 2015

Říjen: Premiéra snímku Víta Klusáka „Matrix AB“. Zatímco před dvěma lety Babiš tvrdil, že s Čapím hnízdem nemá nic společného, ve filmu hovoří jinak: „Myslím, že je to nejlepší projekt, co jsem kdy vymyslel. Napadlo mě to, když jsem s dětmi čekal ve frontě v pražské zoo na krmení koz. Byla tam obrovská fronta a já nesnáším čekání. Tak jsem si řekl, že udělám podobný projekt. Nevede sem dálnice, takže se teď kolegy z vlády snažím přesvědčit především o investici do infrastruktury.“

Prosinec: Na základě anonymního podání z listopadu začíná případ Čapího hnízda řešit česká policie. Zabývá se tím, zda nešlo o dotační podvod, tedy skrytí pravého vlastníka (jako přiznaná součást Agrofertu by Farma Čapí hnízdo nárok na dotaci neměla).

Rok 2016

Leden: Babiš odpovídá na interpelaci posl. Sedi. Píše: „Jakékoli udělení dotace ve prospěch Čapího hnízda bylo v souladu se všemi právními předpisy a již bylo zájmem kontrolních orgánů, přičemž výsledky těchto orgánů byly negativní, nebyla shledána pochybení.“

Březen: Dění kolem Čapího hnízda eskaluje poté, co 2. března server Neovlivní.cz uvede, že Čapí hnízdo je předmětem zájmu Evropského úřadu proti podvodům (OLAF).

4. března Andrej Babiš uvádí, že dá 50 milionů – tedy ekvivalent sporné dotace – na dobročinné účely prostřednictvím Nadace Agrofert, jejíž správní radu tvoří on, Monika Babišová a Václav Knotek.

5. března Babiš v komentáři pro Lidové noviny opakuje svou mantru: „Dotace pro Farmu Čapí hnízdo byla v minulosti opakovaně kontrolována úřady bez jakéhokoli nálezu. Je absurdní, že mě někdo vyzývá k přiznání chyby, kterou jsem neudělal a nemohl udělat.“

9. března se objevuje informace o auditu z roku 2011, který říká, že chyby v projektu – navzdory Babišovu vyjádření z 5. března – byly. Server zmiňuje právě žádost o dotaci podanou před zaplacením faktury. Babiš následně serveru Novinky.cz říká: „O žádné pokutě nevím, nikdy jsem o ní neslyšel a vůbec se mě to netýká. (…) Není to moje. Je to nějaké firmy, která patří do holdingu“. V roce 2015 Monika Babišová pro časopis OK! Magazine řekla, že v areálu využívají luxusní vilu.

11. března Babiš uvádí, že se v rozhovoru pro Novinky špatně vyjádřil. „Samozřejmě že jedna z mých firem vlastní Čapí hnízdo od roku 2014. Reagoval jsem na tvrzení, že jsem přiznal vlastnictví Čapího hnízda až v roce 2014, což není pravda, protože já osobně jsem nikdy nebyl akcionářem ani vlastníkem Čapího hnízda,“ uvedl Babiš.

(Zdroj: zpráva serveru idnes.cz ze dne 11. 3. 2016 Anonymní akcie, dotace, kritika auditorů. Časová osa kauzy Čapí hnízdo)

23. března se konala mimořádná schůze Poslanecké sněmovny k této kauze, na níž Babiš uvedl, že farmu Čapí hnízdo vlastnily v době získání evropské dotace jeho dvě dospělé děti a bratr jeho partnerky. Trvá na tom, že žádný dotační podvod nespáchal. Předseda vlády v této souvislosti prohlásil, že chce počkat na výsledky vyšetřování. Sněmovna pak na návrh ČSSD přerušila mimořádnou schůzi do doby, než Evropský úřad proti podvodům (OLAF) zveřejní výsledky svého vyšetřování.

Obrázek č. 4 – Schéma vlastnické struktury Čapí hnízdo:

 

 

zdroj: Forum24.cz

Společnost IMOBA

Pochybnosti vyvolávají i transakce související se společností IMOBA, s. r. o. Ta byla založena 7. 6. 1994 JUDr. Evou Hlaváčkovou, která figurovala v letech 1995–1997 v dozorčí radě Agrofertu. V následujících letech společnost několikrát mění majitele, nicméně vlastník je vždy ve vztahu k Andreji Babišovi. Společnost se během své existence několikrát stěhuje do Švýcarska a zpět do České republiky. V letech 2002–2007 uvádí jediný akcionář firmy adresu ve švýcarském městě Zug, které bývá uváděno mezi tzv. daňovými ráji.

Společnost IMOBA, s. r. o., zakládá 7. června 1994 JUDr. Eva Hlaváčková. Obratem, 17. června 1994, ji prodává společnosti Plastagra SA se sídlem v Ženevě (zajímavé je, že Plastagra SA je založena až 16. ledna 1995, zrušena pak k 29. říjnu 2015).

Dne 16. prosince 1994 se IMOBA vrací z Ženevy a 100% podílníkem se stává Agrofert. Dne 27. prosince 1999 je společnost zrušena bez likvidace přeměnou na IMOBA, a. s. Dne 20. března 2000 se opět stěhuje do Švýcarska, 100% akcionářem se stává Fertagra SA (100% dcera Agrofertu). Fertagra SA je založena 30. června 1995, zrušena je pak k 26. únoru 2016. Základní kapitál je 100 000 CHF, předmětem podnikání obchod s chemickými a zemědělskými produkty (stejně jako u Plastagra SA). Tentokrát pobývá firma ve Švýcarsku mnohem déle, do Agrofertu se vrací až 14. srpna 2008.

Mezitím Fertagra šestkrát navýší základní jmění (z 5 na 343,2 mil. Kč), opakovaně přitom kapitalizuje půjčky poskytnuté Imobě. Andrej Babiš přesto opakovaně argumentuje, že nepoužívá „off-shory“, tedy zahraniční entity, k podnikání.

Následně začíná masivní navyšování kapitálu Imoby. Dne 24. července 2012 o 1 mld. Kč, 20. března 2013 o 3 mld. Kč a 14. července 2013 o dalších 5 mld. Kč. Tedy během jednho roku o 8 mld. Kč. Všechna navýšení mají „stejný“ rukopis, 30 % upsaného kapitálu je třeba splatit do šesti měsíců, zbytek pak do dvou let.

Dne 26. října 2013 Andrej Babiš jako jediný akcionář společností Agrofertu a společnosti SynBiol, a. s. rozhoduje o rozdělení Agrofertu a sloučení odštěpované částí se Synbiolem. Odštěpovanou částí je 100 % akcií Istrochem Reality, a. s., a Imoba, a. s. Tímto se k 1. lednu 2014 Synbiol stává společností se základním kapitálem 2 mil. Kč, vlastním kapitálem 13,274 mld. Kč (z toho výsledek hospodaření minulých let – možno vyplatit na dividendě – 9,645 mld. Kč, ostatní kapitálové fondy – o to lze snížit vlastní kapitál – 3,362 mld. Kč).

Dne 20. října 2014 SynBiol rozhoduje o snížení základního kapitálu Imoby o 2,034 mld. Kč. Ty byly vyplaceny akcionáři, tedy Andreji Babišovi. Údajně byl důvodem fakt, že společnost měl přebytek vlastních zdrojů a že podnikatelské aktivity společnosti nevyžadovaly tak vysoké úrovně základního kapitálu. Avšak společnost IMOBA od posledního navýšení jmění provedla fúzi s třemi společnostmi a rozšířila předmět podnikání o celkem 8 nových aktivit. Skutečnost, že Agrofert v minulosti poskytl společnosti IMOBA miliardové půjčky a že následně odkoupil bezcenné akcie této společnosti za celkem 10 miliard korun, vede k pochybnostem, že účelem těchto transakcí bylo vyhnout se placení daní z dividend.

Synbiol dnes kontroluje „investiční fond“ Hartenberg holding, reprodukční kliniky a obecně podnikání Andreje Babiše ve zdravotnictví.

Nabytí Agrofertu Andrejem Babišem

K 31. prosinci 1996 měl Agrofert následující akcionářskou strukturu – O.F.I. 65 %, Duslo Šaľa 25 % a Spolana Neratovice 10 %.

Odkup akcií Agrofertu od Spolany

Podle dokumentů Spolany Neratovice proběhla v roce 1999 transakce, na jejímž základě Babiš od Spolany odkoupil 10 % akcií Agrofertu za částku 2,5 milionu Kč. Spolana byla v té době polostátní firmou, stát jako její hlavní podílník držel podíl akcií ve výši 36,73 %, zatímco zbylé akcie vlastnily dvě soukromé společnosti.

Autoři pořadu Reportéři ČT v souvislosti s Babišovými nákupy akcií Agrofertu odkazují na závěry dvou auditorských správ, které zmiňuje zápis z Valné hromady Agrofertu z roku 1997. Podle nich činila hodnota všech akcií Agrofertu, včetně akcií vlastněných Spolanou, v té době cca 900 milionů korun. O dva roky později, právě v době, kdy došlo k odkupu akcií od Spolany, odpovídala hodnota Agrofertu podle informací ČT výši jejího tehdejšího kapitálu, tedy cca 3,68 mld. Kč.

V této souvislosti vyvstává otázka, na základě jakých skutečností stát, tedy Fond národního majetku, potažmo tehdejší ministerstvo financí, o prodeji akcií Agrofertu Spolanou rozhodl. Pokud předpokládaná hodnota 10 % akcií Agrofertu v době transakce činila 368 milionů Kč a polostátní Spolana prodala tyto akcie za cenu více než stonásobně nižší, jednalo se o velmi nevýhodnou transakci pro stát. Navíc k této nevýhodné transakci došlo k situaci, kdy byla Spolana značně zadlužena, a hrozilo, že její oddlužení zaplatí daňoví poplatníci, k čemuž nakonec došlo.

Současně v roce 2000 Andrej Babiš jako fyzická osoba nabyl 35 % Agrofertu. Zde se nabízí, že vykoupil 25 % od Duslo Šaľa a 10 % od O.F.I. Duslo Šaľa s největší pravděpodobností své akcie odkoupilo od Petrimexu, který v únoru 1995 svou „neúčastí“ na úpisu navýšení základního jmění Agrofertu přišel o majoritu. Za kolik kupoval 10 % od O.F.I., se také neví.

Švýcarská O.F.I. (Ost Finanz und Investition AG) z malého švýcarského města Baar byla založená spolužáky Andreje Babiše z počátku 70. let, kdy jako syn československého diplomata u OSN chodil na gymnázium v Ženevě.

Podezření týkající se odkupu akcií od Spolany Neratovice v roce 1999 jsou částí širší kauzy, která se týká způsobu, jak Andrej Babiš před přibližně 17 lety nabyl cca 45 % akcií Agrofertu. Podle dostupných informací činil Babišův čistý příjem do konce roku 2000 pouze 8,3 mil. Kč. Tato suma rozhodně nemohla dostačovat k nákupu tak vysokého podílu akcií Agrofertu v uvedené hodnotě.

 

Obrázek č. 5 – Kategorie obchodních korporací podle stupně řízení jsou pojmenovány z pohledu mateřských společností koncernů‘

 

Zdroj: Výroční zpráva Synbiol, a. s.

Agro Jevišovice

V roce 1998 se stal předsedou malého zemědělského podniku Agro Jevišovice Bohumír Rada. Během dvou let z firmy vybudoval jeden z největších zemědělských podniků v ČR. Agro Jevišovice mu patřilo do roku 2010. Tehdy ho o ně dle slov B. Rady připravil Andrej Babiš.

„Dařilo se nám do chvíle, kdy našeho hlavního odběratele, Kostelecké uzeniny – budu říkat násilným převratem –, ovládl Agrofert,“ uvádí Bohumír Rada. Agro Jevišovice a Kostelecké uzeniny původně fungovaly v synergii: „Byli jsme na ně navázaní asi z šedesáti procent. Měl jsem dobrý vztah s ekonomickým ředitelem   Janem     Bočkem,   který   vybudoval perfektní   firmu z krachujícího družstva.“

V roce 2005 ovšem Kostelecké uzeniny získal Andrej Babiš, jeho třetinový podíl v masokombinátu se změnil ve většinový.

Nabytí Kosteleckých uzenin A. Babišem

Pět lidí z vedení Kosteleckých uzenin v roce 2004 obvinil vyšetřovatel Jiří Pospíšil bizarní konstrukcí z tunelování firmy, jež mělo de facto spočívat v tom, že řádně spláceli své závazky. Následovalo pozastavení provozního úvěru, které vyvolalo těžké finanční problémy. V tu chvíli se zjevil Andrej Babiš, do té doby pouze menšinový akcionář Kosteleckých uzenin, který firmu koupil. Koncem roku 2007 byli všichni obvinění manažeři Kosteleckých uzenin u soudu zproštěni viny. Firma však už zůstala v Babišových rukách.

Nátlak na B. Radu

„Někdy kolem roku 2006 nebo 2007 mi začal Kostelec za kuřata platit méně. Při patnácti milionech kilogramů drůbeže, která jsem mu ročně dodával, dělá korunový rozdíl v ceně za kilo patnáct milionů. Jeho ceny ale byly dokonce dvě až tři koruny pod obvyklými cenami. Nechával jsem mu tedy de facto skoro padesát milionů,“ uvedl Bohumír Rada. Andrej Babiš tento postup zdůvodňoval množstevními rabaty a tím, že na něj tlačí supermarkety, které chtějí zákazníkům nabízet akce. „Jenomže takhle jsem ty akce celé odnášel já, ne on. Ždímal mě do roku 2010, kdy už ten tlak nešlo zvládat.“ Co následovalo, zažila spousta podnikatelů. „Nezaplatil jsem řádnou splátku fakturingové společnosti Bibby Financial Services. Babiš tu pohledávku koupil a podepsali jsme směnku. Ručil jsem mu i svým rodinným barákem. Nakonec na mě poslal exekutora, který mé dceři polepoval počítač značkou exekučně zabaveno, když se učila do školy. Tlak nešlo zvládnout, takže jsem mu Agro Jevišovice v roce 2011 prodal.“

Model převzetí Jevišovic vykazuje obdobné prvky jako převzetí Kostelce. Nejprve Andrej Babiš anebo někdo mu blízký dostane vyhlédnutou oběť do problémů – může jít o neschopnost splácet dluhy kvůli pozastavenému úvěru či na dno stlačené výkupní ceny. V tu chvíli se najednou Andrej Babiš objeví a stísněnou firmu koupí.

Rada se o Agro Jevišovice s Babišem dál soudí. Je přesvědčen, že Agrofert dosud nedostál několika závazkům vyplývajícím z memoranda, jež obě strany před převzetím Radova Agra Jevišovice Babišovým Agrofertem podepsaly. Podle Rady drží Babiš akcie Agra Jevišovice neoprávněně.

Rada ve zcela nevýhodné situaci Agro Jevišovice odstupoval Babišově firmě Navos, obě strany 7. ledna 2011 podepsaly memorandum. Agro Jevišovice se v něm Radově nové firmě Agro Boskovštejn zavázalo pronajímat patnáct set hektarů půdy. To se ale nikdy nestalo. Agro Jevišovice totiž podepsanou smlouvu o podnájmu patnácti set hektarů nikdy nezaregistrovalo na pozemkovém úřadě.

Spory pokračují

 Ve sporu, který vyvrcholil bezprecedentní likvidací Radovy úrody, Jevišovice využily pozemkových úprav v obci Velký Karlov. Jedná se o uplatnění vcelku nových zákonných norem. Česká krajina je rozparcelovaná do množství pozemků, u nichž se v průběhu let měnili vlastníci v důsledku rozmanitých smluv či dědických vztahů. Zákon o pozemkových úpravách má tento chaos změnit.

V důsledku ustanovení daného zákona k 1. říjnu 2014 zanikly všechny nájemní vztahy. Tedy nájemní smlouvy Agra Jevišovice a s nimi rovněž podnájemní smlouvy mezi Agrem Jevišovice a Agrem Boskovštejn Bohumíra Rady. Jevišovičtí a Agrofert se pokoušejí této skutečnosti využít, aby nemuseli dodržovat svůj závazek podnajímat Radovi půdu.

Agro Jevišovice si s jeho firmou vyměnilo několik dopisů, kdy jej žádali, aby pšenici a kukuřici z pozemku odstranil, v opačném případě – psali – tak udělají sami a budou požadovat náhradu nákladů.

Vyvrcholení sporu – likvidace úrody

Celý spor vyvrcholil 11. května 2015, kdy firma Agro Jevišovice patřící do impéria Andreje Babiše zlikvidovala v rámci sporů o půdu sto šestnáct hektarů pšenice a sto sedmdesát hektarů kukuřice svému konkurentovi, firmě Agro Boskovštejn. Došlo k pokropení polí Roundupem, což je širokospektrální herbicid, určený k potírání čehokoliv rostoucího. Znalec škodu vyčíslil na více než čtyři miliony korun.

Petrimex a Unipetrol

Babiš zaměstnancem Petrimexu

 Snad první z kontroverzních momentů Babišovy kariéry spadá do roku 1995. Do té doby byl zaměstnancem firmy Petrimex, což byla slovenská obdoba Chemapolu, firmy, díky níž v 80. letech vyjel do Maroka. Pro Petrimex Babiš po rozpadu federace zakládal v Praze Agrofert. Mateřská firma v Bratislavě do rozjezdu své dceřiné firmy výrazně investovala a od Babiše samozřejmě očekávala loajalitu. Jenže počátkem května 1995 Agrofert, nedlouho předtím přeměněný ze společnosti s ručením omezeným na akciovku, zvýšil základní jmění z jednoho milionu korun na čtyři. Petrimex, který nejenže do Agrofertu investoval stovky miliónů, ale přenechal mu i podstatnou část své klientely, najednou neměl zájem se na zvýšení základního jmění podílet, byť to pro něj byla zanedbatelná částka.

O nezájmu měl svědčit zápis z mimořádné valné hromady z února 1995, jímž se Agrofert bránil u soudu. Soud žalobě nevyhověl, takže se Petrimex ze stoprocentního vlastníka stal minoritním akcionářem a z Agrofertu časem vycouval (brzy nato zanikl). Oficiálním vítězem celé operace byla švýcarská O.F.I. Tak se naprosto neprůhledná malá firma dostala k většinovému podílu v perspektivní české společnosti.

Tady začíná cesta, po níž se dostal k firmě s vybudovanou zákaznickou sítí, smlouvami o výhradním zastoupení a potřebnými licencemi. Babiš tu poměrně snadno přišel k zajištěnému byznysu.

Celý manévr doprovázely dvě podezřelé okolnosti: jednak existuje vážná pochybnost, zda se mimořádná valná hromada, na níž Petrimex vypadl ze hry, vůbec konala. Pod zápisem z únorové valné hromady je sice vedle zbývajících čtyř členů dozorčí rady i podpis Evy Trenčianské, místopředsedkyně představenstva Petrimexu, žalobce však argumentoval jejím pasem, z něhož vyplývalo, že v době, kdy měla v Praze souhlasit s tím, že Agrofert ovládnou jiní, pobývala v Británii na služební cestě. Petrimex proto zápis napadl jako falzum. Poněvadž Babiš nechal zvýšení základního jmění u českého obchodního soudu zapsat tři dny poté, co vláda v Bratislavě provedla v Petrimexu čistku, nabízelo by se vysvětlení, že Babiš se tak mohl jistit proti odvolání sebe samého.

Kauza Unipetrol

To, že většinu v Agrofertu drží firma, která vypadá jako prázdná schránka, začalo být neudržitelné v roce 2001, kdy se Babiš ucházel o státní Unipetrol. V tu chvíli se na scéně objevuje další majitel ze Švýcarska – firma Ameropa.

Potíž nastala už na jaře 2002, pár měsíců poté, co vláda potvrdila prodej Unipetrolu Babišovi a o tři miliardy korun vyšší nabídka britské firmy Rotch Energy nebyla brána v potaz.

Ameropa vydala prohlášení, že v Agrofertu majoritu nikdy nedržela. To, že pak A. Babiš za Unipetrol nezaplatil a privatizace se musela vypisovat znovu, už je jiný příběh. Zbývá ale podstatný fakt, že v kritickém okamžiku Babiš vytvářel iluzi o západním investorovi s prověřenou značkou a že vláda na to slyšela, ačkoliv i tentokrát se původ kapitálu ztrácel v mlze, kterou Babiš aktivně vypouštěl.

V roce 2000 na otázku, zda mu nepatří přinejmenším část akcií O.F.I. Lidovým novinám odvětil: „I kdyby to tak bylo, myslíte, že bych to v této zemi přiznal?“ Až v létě 2002, kdy už z nákupu Unipetrolu sešlo, suše oznámil, že v Agrofertu drží majoritu.

Společnost Hartenberg

Andrej Babiš v rámci vysvětlování svých majetkových poměrů prohlásil, že se společnost Hartenberg financuje z peněz, které si půjčuje od Agrofertu a od bank. Dříve přitom o Hartenbergu mluvil jako o svém fondu, přes který investuje peníze. Že nejde o investiční fond nebo investiční společnost, však potvrdila Česká národní banka.

Hartenberg se financuje z peněz, které si půjčuje od Agrofertu a od bank. Já v tom nemám ani korunu,“ řekl Babiš, když odpovídal na dotaz Radiožurnálu, zda měl na Hartenberg dost vlastních peněz.

Dříve přitom o Hartenbergu mluvil jako o svém fondu, přes který investuje peníze. Tuto verzi převzala i média. Hartenberg byl přitom od svého založení společností s ručením omezeným, která nespadala pod regulaci centrální banky. A stamiliony, za které kupoval kliniky na asistovanou reprodukci a další investice, pocházely z Agrofertu, nikoli z Babišových osobních zdrojů.

Verzi o fondu v minulosti živil nejen Babiš, ale i hlavní manažer Hartenbergu Jozef Janov.

„Jakmile se zainvestuje první fond, což reálně vidím tak do dvou let, přičemž tam máme časovou rezervu, pak nás čeká druhý fond,“ řekl Janov HN v červenci 2013. V jiném rozhovoru zase řekl, že „hlavním poskytovatelem kapitálu je Andrej Babiš“. O Agrofertu jako skutečném zdroji financí se A. Babiš ani Janov nezmiňovali.

Slovo fond používala také samotná společnost. „Fond bude primárně cílit na střední Evropu – Českou republiku, Slovensko, Polsko, Německo a Rakousko,“ stálo v tiskové zprávě Hartenbergu z června 2013. Dojem, že jde o fond soukromého kapitálu, firma vytváří dodnes. „Kapitálové závazky zakladatelů dosahují 200 milionů eur,“ píše na své úvodní webové stránce.

Že Hartenberg není investiční fond nebo investiční společnost, loni potvrdila Česká národní banka. Znamená to, že nespadá pod regulaci banky, a nemusí tak splňovat přísnější kritéria, například v poskytování informací.

Hartenberg vznikl podle Sbírky listin v květnu 2013. Hlavním zakladatelem s vlastnickým podílem téměř 88 procent byla Babišova společnost SynBiol. Desetiprocentní podíl dosud drží společnost Hartenberg Capital, kterou ovládají manažeři Jozef Janov a Libor Němeček, sám Janov pak vlastní ještě přes dvě procenta. Letos v únoru se Hartenberg spolu s celým SynBiolem přesunul do dvou svěřenských fondů, které musel Babiš založit, aby vyhověl přísnějšímu zákonu o střetu zájmů.

Nákup firmy U Rytířů

V článku z 9. 4. 2017 na serveru Seznam.cz jsou popisovány okolnosti nákupu firmy U Rytířů.

Mělnický podnikatel Milan Sládeček se rozhodl na podzim 2010 prodat svou firmu U Rytířů zabývající se dovozem a zpracováním masa.

Projevil o ni zájem Agrofert Andreje Babiše. Dohodli se na kupní ceně 45 milionů korun.

Agrofert si ale podle svědectví Sládečkova konzultanta Jana Slabého i podle Sládečkovy účetní Miluše Zemanové neudělal hloubkový audit, přestože je Agrofert zvyklý v jiných případech nakupovat mnohem větší firmy a prověřovat hodnotu příslušné společnosti.

Vzhledem k neexistujícímu počátečnímu auditu se později Agrofertu cena snáze zpochybňovala.

Zapojení kyperské firmy Romneya

Firmu U Rytířů koupila firma Romneya se sídlem na Kypru. Ve Sládečkově firmě U Rytířů ale údajně všichni věděli, že novým majitelem je Babiš a jeho „Agrofert“. Potvrdila to jak Sládečkova dcera, tak tehdejší zaměstnanec Agrofertu Petr Musil, který do firmy U Rytířů nově nastoupil. Vyplývá to i z dokumentů policie, která obchod prověřovala, a redakce Seznam.cz je má k dispozici.

Zapojení kyperské firmy Romneya, zastupované právničkou Agrofertu, tak vyznívá jen jako zastírací manévr, aby se navenek nevědělo, kdo přesně je novým majitelem firmy obchodující s masem. Sám Sládeček podle svého právníka Víta Širokého tvrdil, že v pozadí byla obava z toho, aby po vstupu Babiše do firmy nepřestal obchodní řetězec Tesco maso odebírat – a dodávky firmy U Rytířů byly do té doby ve velkých objemech. Advokát Široký citoval Sládečka, podle něhož se vědělo, že tehdy Tesco odmítalo brát maso „od Babiše“. Faktem také je, že jakmile Sládeček prodal firmu Babišovi a v regionu se rozkřiklo kdo je novým majitelem, Tesco kontrakt na odběr masa ukončilo. Zhruba rok po převzetí firmy U Rytířů si Babišovi lidé prošli celé účetnictví a najatí auditoři došli k tomu, že hodnota firmy neodpovídá kupní ceně z roku 2010. „Do okamžiku, kdy naše společnost ovládla firmu U Rytířů, docházelo zásadním způsobem ke zkreslování účetnictví, a to nadhodnocováním aktiv společnosti U Rytířů,“ uvedla v prosinci 2011 v „oznámení o porušení“ právnička Agrofertu a jednatelka kyperské firmy Romneya Gabriela Knapová.

Účetní Miluše Zemanová, která pro Milana Sládečka pracovala od poloviny 90. let, poskytla novým majitelům klíčové svědectví o úpravě účetnictví.

Za dosud nevyjasněných okolností u notáře sepsala záznam, že účetní doklady se Sládečkovým vědomím upravovala. Z pořadu Zvláštní vyšetřování nicméně vyplynulo podezření, že toto svědectví neudělala o své svobodné vůli. Naznačila to například výpověď svědkyně Jitky Vetešníkové, která podle svého tvrzení zaslechla hovor zástupce Agrofertu Musila, jenž účetní „doporučoval“, jak má ohledně účetnictví vypovídat.

Každopádně právě o notářský záznam účetní Zemanové se právníci Agrofertu opřeli v trestním oznámení na Milana Sládečka, kterého vinili z podvodu a začali na něj tlačit, ať společně s manželkou vrátí 30 milionů z kupní ceny (dvě třetiny). Sládeček, tou dobou ve špatném zdravotním stavu, sice opakoval, že účetnictví nemanipuloval, následně ale podepsal „dohodu o narovnání“, která obsahovala jeho příslib, že společně s manželkou třicet milionů vrátí.

Trestní oznámení na Milana Sládečka, opřené mimo jiné o svědectví účetní, policie záhy odložila. Sládeček tedy z údajného podvodu na Babiše nikdy nebyl obviněn. Jak potvrdil policejní mluvčí Tomáš Hulan, oznamovatel o případ dál nejevil zájem. Jakmile se tedy Sládeček zavázal, že bude vracet desítky milionů, právníci Agrofertu už netrvali na tom, aby policie v této věci cokoli vyšetřovala. Účetní Miluše Zemanová, která se svou výpovědí sama přiznala k manipulaci s účetnictvím, se díky tomu vyhnula oplétačkám s policií. Na otázku, proč vůbec své svědectví u notáře sepsala, účetní odmítla odpovědět.

Agrofert se prostřednictvím svého mluvčího Karla Hanzelky vyjádřil k záležitosti následovně:

„Jsme soukromá obchodní společnost. Chováme se legálně podle zákonů. Procházíme četnými kontrolami finančních úřadů a také nezávislými audity. Naše obchodní vztahy ze zásady nekomentujeme.“

Dotace pro Agrofert

Agrofert patří mezi největší příjemce dotací v ČR. V roce 2014 poprvé výše evropských peněz překonala částku, kterou firma odvádí na daních. Vicepremiér tak podle kritiků „bere více, než dává“. Více než půlka odvedených peněz přitom nešla ani do české státní kasy, ale do těch zahraničních.

Graf č. 1 – Dotační příjmy AGROFERT

 

 

 

 

Agrofert podle údajů z výroční zprávy zaplatil v roce 2014 na daních z příjmu zhruba 1,505 miliardy korun, z evropských peněz pak firma čerpala ve stejném období okolo 1,65 miliardy korun.

Z výše zmíněných 1,505 miliardy korun, které Agrofert odvedl na daních během roku 2014, přitom šla do české státní kasy jen půlka, zbytek putoval do veřejných rozpočtů zahraničních zemí, a to hlavně Německa, ve kterém má Babiš svůj nejziskovější podnik – firmu na výrobu močoviny a hnojiva SKW   Stickstoffwerke   Piesteritz. V tuzemsku na   daních firma zaplatila pouze 743 milionů korun, uvedl server Hlídací pes s odkazem na mluvčího Agrofertu Karla Hanzelku.

V návaznosti na diskuzi v České televizi začala navíc po sociálních sítích kolovat tabulka porovnávající dvacet největších firem v Česku podle tržeb za rok 2014 a pak jejich řazení podle daní, které tehdy odvedly státu. Přestože ministr Babiš často opakuje, že jeho firma patří mezi největší plátce daní v tuzemsku, podle daného srovnání tomu tak není.

Rekordní výše potravinářských dotací

Tabulka č. 1 – Statistiky za rok 2014

   

Babišův Agrofert patří v tuzemsku mezi největší soukromé příjemce dotací. Podle týdeníku Dotyk mu bylo v programovém období 2007 až 2013 z evropských peněz přiklepnuto celkem 4,9 miliardy korun, což z firmy dělá v daném období vůbec největšího příjemce podpory z fondů EU v Česku. 

V roce 2016 dosáhly potravinářské dotace rekordní výše. Peníze jsou určené pouze pro velké průmyslové podniky zaměstnávající 250 až 750 lidí. Dotace byly vyplaceny v celkové výši 400 miliónů korun. V době, kdy současný ministr financí vstupoval do vlády, přitom stát vyplácel velkým potravinářským podnikům dohromady kolem 130 milionů korun.

Největší suma z těchto penězovodů směřovala do Babišova holdingu, který má největší podíl na potravinářském trhu v zemi. Loni si v tomto sektoru zajistil dotace ve výši 104 milionů korun, přičemž nejvíce z nich odčerpaly společnosti Kostelecké uzeniny, pekárna Penam a Vodňanské kuře.

Ministr financí má při pouštění peněz ze státní kasy klíčové slovo. Na nárůstu potravinářských dotací však má nemalý podíl lidovecký ministr zemědělství Marian Jurečka.

Nezůstává však jen u dotací ministerstva zemědělství. Loni byly v prvním kole rozděleny dotace pro inovace podniků čerpající evropské peníze z Programu rozvoje venkova na léta 2014–2020.

Dotace z Programu rozvoje venkova

I tady koncern ministra financí bodoval nejlépe, když jen jeho potravinářské firmy dosáhly na 205 milionů korun (Olma, Kostelecké uzeniny, Vodňanská drůbež, Kmotr). Daleko za ním se umístila konzervárenská skupina Hamé, která vyčerpá 107 milionů korun.

Ministerstvo životního prostředí a Agrofert

Reportáž Deníku referendum

Dne 21. 3. 2017 uveřejnil Deník referendum investigativní text, ve kterém popisuje benevolentní přístup Ministerstva životního prostředí a České inspekce životního prostředí vůči firmám spadajícím pod holding Agrofert.

Společnost Precheza a. s. v říjnu 2014 způsobila ekologickou havárii, při níž  došlo k mnohonásobnému překročení emisních limitů pro obsah škodlivin v ovzduší. To vytvořilo v Přerově mimořádnou situaci, a bylo dokonce ohroženo i zdraví obyvatelstva.

Česká inspekce životního prostředí za toto pochybení uložila společnosti Precheza pokutu, která však byla následně územním pracovištěm MŽP snížena o více než 90 %.

Firma KMOTR – Masna Kroměříž a. s. nemá povolení k provozu dle zákona o ochraně ovzduší, protože limit, který je stanoven pro povinnost získání tohoto povolení, obešla rozdělením svého provozu na dílčí jednotky. Běžně je v takovýchto případech uplatňovat pravidlo sčítání, v případě společnosti KMOTR však toto pravidlo pravděpodobně uplatněno nebylo. Vůči společnosti ani zřejmě nebyla uplatněna žádná sankce kvůli tomuto obcházení zákona.

Obdobně firma Navos, a. s. Kroměříž zřejmě nemá povolení k provozu dle zákona o ochraně ovzduší. Společnosti za to byla ČIŽP vyměřena pokuta, která však byla nízká (3 % maximální možné pokuty) a kterou navíc MŽP zrušilo. Při tom Navos okolní obytnou zástavbu obtěžuje prachem, zvýšenou intenzitou nákladní dopravy, hlukem a emisemi, o čemž podrobně referuje právě reportáž Deníku referendum.

Dopis PV a reakce

MŽP

V reakci na uvedené kauzy zaslal předseda vlády dopis ministru životního prostředí   Richardu   Brabcovi,   ve    kterém   si   vyžádal   podrobné   informace o těchto případech (viz. Příloha 10).

Ministr Brabec předsedovi vlády odpověděl obsáhlým, ve kterém ho ujišťuje, že všechna zmíněná rozhodnutí byla výsledkem zcela nezávislého řízení ze strany jednotlivých zodpovědných úředníků v rámci dvoustupňového správního rozhodování.

Otázky vyplývající z kauz

Podnikatelské aktivity a majetkové poměry ministra financí Andreje Babiše jsou stále nedostatečně vysvětlené a vyvolávají tak ve veřejnosti celou řadu pochybností a nejasností. Zásadní otázky, vyplývající ze shora uvedené analýzy:

Pozadí operace s korunovými dluhopisy společnosti Agrofert:

1. Jaký byl ekonomický důvod pro vydání korunových dluhopisů s úrokem 6 procent, když se společnost Agrofert těšila přízni bank, jež jí v té době půjčovaly za významně menší úrok?
2. Proč byl jediným nabyvatelem těchto dluhopisů Andrej Babiš jako vlastník Agrofertu? Proč nebyla emise dluhopisů nabídnuta i jiným zájemcům?
3. Jaký byl původ peněz, jež byly použity na zaplacení korunových dluhopisů, a to v době, kdy Andrej Babiš byl nejen předsedou politického hnutí ale i členem vlády?
4. Proč Andrej Babiš zveřejnil speciálně připravené potvrzení od banky o zaplacení korunových dluhopisů a nikoliv standardní výpis z účtu?
5. Proč není v tomto potvrzení banky uvedeno konkrétní datum, kdy Andrej Babiš transakci provedl? A proč zaplatil celkem o cca 70 milionů více, než je hodnota dluhopisů?

Původ 748 milionů koroun příjmů osvobozených od daně z transakcí s akciemi firem Profrost, Afeed CZ a slovenský Afeed, jež Andreje Babiš prodal svojí vlastní společnosti Agrofert:

6. Jak vysoké byly celkové náklady Andreje Babiše na investice do těchto firem a proč tyto náklady neobsahují zprávy auditorů?
7. Kdo poskytl prostředky na vstupní investici do společnosti Profrost, jež podle firemního webu dosáhla výše 170 milionů korun?
8. Nebyl prodej 20 ks akcií firmy Afeed CZ do Agrofertu v polovině roku 2011 pouze účelovou transakcí, neboť tato firma ještě koncem roku 2010 nevykazovala prakticky žádnou činnost, neměla zaměstnance a na účtu pouze 5 milionů korun? Nešlo tedy o účelovou transakci s cílem vyvést z Agrofertu nezdaněné peníze pro jeho majitele?
9. Proč Agrofert nakoupil akcie firmy Profrost za zhruba sedmkrát vyšší cenu než za ně ve stejné době zaplatila firma Rapaces Group? Existuje kompletní dokumentace ověřující legálnost této operace? Nešlo také pouze o účelovou transakci s cílem vyvést z Agrofertu nezdaněné peníze pro jeho majitele?
10. Stačily prostředky ve výši 2,4 mld. Kč, jež měl podle auditorských firem legálně vydělat Andrej Babiš v letech 1996 až 2004, na pokrytí všech jeho mezitímních investic a nákladů na jeho drahý životního styl?

Jednání vlády dne 24. 4. 2017 ke korunovým dluhopisům. Vzhledem k tomu, že se jedná spíše o zopakování informací, se kterými byla v uplynulé době vláda již seznámena, ministři za sociální demokracii uplatnily své výhrady a zástupcům daňové správy, kteří se jednání vlády zúčastnili, tak byly položeny doplňující otázky.

11. Chybí jistota, že finanční správa skutečnosti zkontroluje všechny, koho je nutné v souvislosti s korunovými dluhopisy potřeba zkontrolovat.
12. Chybí jistota, že finanční správa tyto subjekty zkontroluje včas, tak aby nedošlo k problému prekluze, tj. situaci, že nastane promlčení a nebude možné zpětně tyto věci zkontrolovat.
13. Není jasné, zda a v kolika případech eventuálně daňová správa podala trestní oznámení.
14. Není zřejmé, jestli a v jakém rozsahu daňová správa doměřila konkrétním finančním subjektům nebo firmám v uplynulých 5 letech nějaké dodatečné daňové povinnosti.

Otazníky kolem mnohamiliardových finančních operací souvisejících se společností IMOBA, a také se společností Hartenberg:

15. Proč Andrej Babiš tvrdí, že nepoužívá firmy v daňových rájích, když jedna z jeho klíčových firem IMOBA sídlila dlouhá léta ve švýcarském městě Zug, jež mezi daňové ráje patří? (A další firmu Romneya sídlící na Kypru použil na převzetí firmy U Rytířů, jejíž majitel po té spáchal sebevraždu.)
16. Jaký byl důvod mnohamiliardových finančních operací, jež před rokem 2014 proběhly v souvislosti se společností IMOBA? Nešlo o sofistikovanou snahu vyhnout se placení daní a vyvést tak prostředky pro svého majitele a jeho další investice?
17. Byly peníze, jež používá společnost Hartenberg pro svoje investice zejména v oblasti zdravotnictví, řádně zdaněny? Jak přesně? Jaký je jejich původ?
18. Proč Andrej Babiš opakovaně lživě tvrdil, že společnost Hartenberg je investiční fond, i když ČNB jako regulátor žádnou takovou investiční společnost ani investiční fond neregistruje?

Pochybnosti ohledně způsobu, jakým Andrej Babiš získal akciové podíly ve společnosti Agrofert:

19. Jakým způsobem získal Andrej Babiš (do té doby vystupující pouze jako manažer firmy) před zhruba 17 lety 45% podíl v Agrofertu, jehož celková hodnota byla v té době zhruba 4 miliardy korun?
20. Kde na tuto transakci vzal peníze, když do roku 2000 byl jeho zveřejněný čistý příjem pouze 8, 3 milionu korun?
21. Jak Andrej Babiš vysvětlí, že v roce 1999 odkoupil od polostátního podniku Spolana 10% podíl v Agrofertu za pouhých 2,5 milionu korun, přestože jeho reálná hodnota byla několik set milionů korun? Hradil tuto transakci rovněž ze svých příjmů?
22. Kdo konkrétně se skrýval za firmou O.F.I a z jakých peněz tato firma financovala své investice v devadesátých letech?