Téměř dokonale zachované pozůstatky dvou čtvrtohorních jeskynních lvíčat byly nalezeny v Jakutské republice v dálněvýchodní oblasti ruské Sibiře. Zvířata byla pohřbena ve zmrzlé půdě nejméně 10 tisíc let, nález ale může být i mnohem starší. Těla zakonzervovaná věčným mrazem jsou v tak dobrém stavu, že jejich maso je podle vědců teoreticky poživatelné a dokonce obsahují tekutou krev. Lvíčata byla nalezena letos v létě, teprve nyní ale objev oznámil zpravodajský server The Siberian Times.
Jeskynní lvi žili v době starších a středních čtvrtohor, tedy před 2,6 milionu až deseti tisíci lety. Na konci pleistocénu vyhynuli. Proč, to se dosud s jistotou neví, ale pravděpodobně kvůli změnám klimatu a nedostatku potravy. Nynější objev může pomoci tuto otázku vysvětlit, protože se jedná o vůbec nejzachovalejší pozůstatky tohoto predátora, které byly dosud nalezeny.
Zvíře bylo blízkým příbuzným dnešního lva pustinného i amerického. Vážilo 160–300 kg, měřilo 2,2 metru na délku a 1,2 metru v kohoutku a bylo jednou z největších kočkovitých šelem všech dob. Jeskynní lvi se živili soby, koňmi a možná i mláďaty mamutů, s nimiž sdíleli teritorium tehdejších stepí Evropy, Asie, Aljašky a severozápadní Kanady.
Jedná se o jeden z mnoha paleontologických nálezů v Jakutské oblasti. V této největší a nejchladnější oblasti Ruska byly v minulosti ve zmrzlé půdě objeveny zachovalé pozůstatky mamutů, jeskynních medvědů, vyhynulých koní, bizonů, nosorožců a mnoha dalších zvířat.
Nález nyní zkoumá Akademie věd Jakutské republiky a s výsledky svých studií seznámí veřejnost na konci listopadu. Ostatky lvíčat budou konzervovány a vystaveny v Jakutsku společně s dalšími sibiřskými exempláři vyhynulých zvířat.
