Problém střetu zájmů, který je již několik let výrazným tématem české politiky, řeší i kandidátka na prezidentku a bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. Nyní čelí otázkám, které se týkají vztahu univerzity a právní kanceláře, kde působí její manžel Robert Neruda.
Danuše Nerudová i manžel v minulosti sdělili, že pokud by byla Nerudové do funkce zvolena, vyhnou se možným střetům zájmů, které by mohly nastat kvůli tomu, že Robert Neruda je spolumajitelem advokátní kanceláře Havel & Partners, vlastní v ní podíl ve výši 4,11 procenta. Podle zjištění Seznam Zprávy si univerzita od zmíněné kanceláře opakovaně objednala právní služby.
„Šlo celkem o pět objednávek právního poradenství za období od února 2018 do ledna 2022, kdy byla Danuše Nerudová rektorkou. Vyplývá to z informací, které sama univerzita redakci poskytla na základě žádosti podané podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Z údajů vyplývá, že za zmíněných pět objednávek zaplatila brněnská vysoká škola kanceláři Havel & Partners dohromady přes 270 tisíc korun. Jednotlivým objednávkám nepředcházelo žádné výběrové řízení. Současné vedení školy se odvolává na ty paragrafy zákona, které umožňují zakázky zadávat i bez tendru, například kvůli malému rozsahu nebo velmi specifickému zadání,“ píší Seznam Zprávy.
Danuše Nerudová popírá, že by šlo o střet zájmů. „S prací mého muže to nijak nesouviselo a ani nemohlo souviset, protože se věnuje úplně jiné oblasti práva a na právních radách ani zajištění se nijak nepodílel,“ sdělila jako jeden z argumentů Nerudová. Uvedla také, že Mendelova univerzita hospodaří s ročním rozpočtem 1,5 miliardy korun a s kanceláří Havel & Partners měla za čtyři roky jejího rektorského působení „jen dvě smlouvy v celkové hodnotě 157 300 Kč“. Podle serveru Seznam Zprávy ale v registru smluv žádná smlouva zanesena není, pouze dvě z pěti dílčích objednávek.
Za dosud největší střet zájmů v politice lze považovat souběh vládních funkcí a podnikatelských aktivit Andreje Babiše. Z pozice předsedy vlády mohl ovlivňovat rozdělování evropských dotací. Střet neodstranila ho ani novela zákona o střetu zájmů (tzv. „lex Babiš“) platná od února 2017, na jejímž základě byly premiérovy firmy vloženy do dvou svěřenských fondů. V Babišově případě se jedná o částky sta milionů korun.