Řecko, odkud civilní dopravní letadlo startovalo, je členem Severoatlantické aliance. I Litva, kam letadlo směřovalo, je členem NATO. K vojenské agresi vojenským letadlem běloruského režimu sice došlo ve vzdušném prostoru Běloruska, ale bez toho, že by byl vojenský zásah proti civilnímu letadlu cizí země legitimní (jako například v případě únosu stroje sebevražednými útočníky). Vyvstává tak základní otázka: Je tento únos vojenským útokem Běloruska na civilní cíl členské země NATO?

Připomeňme si článek 5 Severoatlantické smlouvy podepsané ve Washingtonu v dubnu 1949: „Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto odsouhlasily, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu, uznané článkem 51 Charty Spojených národů, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti. Každý takový útok a všechna opatření učiněná v jeho důsledku budou neprodleně oznámena Radě bezpečnosti. Tato opatření budou ukončena, jakmile Rada bezpečnosti přijme opatření nutná pro obnovení a zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.“

Cestující byli pod ochranou zemí NATO

Novinář a jeho přítelkyně byli zadrženi místními úřady na území Běloruska, kam byli uneseni vojenskou silou běloruské armády. Byli takto uneseni a zadrženi v době, kdy měli být pod ochranou země, ze které legálně odletěli, a druhé, do které chtěli legálně přiletět. Pod ochranou dvou členů Severoatlantické aliance. Nyní novináři i jeho partnerce hrozí zcela reálně mučení, věznění, v krajním případě i smrt.

Z jurisdikce úřadů zemí, odkud odletěli a kam směřovali, byli uneseni násilím, a na území Běloruska vstoupili proti své vůli. Proto se domnívám, že ozbrojené složky Běloruska unesly dva občany, kteří byli pod ochranou zemí NATO.

Srovnání s tragédií v Doněcku

Před několika lety, kdy si ochránce běloruského diktátora ruský prezident Vladimir Putin přivlastnil Krym a další kus Ukrajiny, došlo ve vzdušném prostoru vzbouřenecké oblasti k zločinné tragédii.

Ruští vojáci, kteří oficiálně se svou technikou v oblasti nebyli, sestřelili armádním protiletadlovým systémem zvaným „Tři prsty smrti“ civilní let z Nizozemska. Zavražděni byli všichni cestující i posádka. Při neštěstí však hrála roli i jistá nezodpovědnost leteckých společností. Když ne nezodpovědnost, tak nedostatek představivosti. Nad územím, kde se válčí v takovém rozsahu jako tehdy na Ukrajině, se prostě nemá létat.

Nynější únos letadla běloruskou armádou je úplně jiný. Jde o zcela záměrný, cílevědomý a veškerému mezinárodnímu právu odporující únos letadla jiné země provedený vojenskými složkami státu, zavlečení cestujících i posádky do země, do níž nechtěli dobrovolně cestovat. Zadržení aktivisty s partnerkou je státem spáchaný zločin únosu. Státní terorismus. A dosud opravdu nikdo – bez ohledu na dosavadní brutalitu Lukašenkova režimu – nemohl předvídat, že diktátor překročí i takto vysoký práh státního terorismu, nasadí armádu proti civilnímu cíli jiné země.

Marná vzpomínka na Entebbe

Osvobození novináře a jeho partnerky prostřednictvím nějaké akce speciálních sil po vzoru izraelské Operace Entebbe z roku 1976 není v tomto případě reálné. Zaletět si do Běloruska pro novináře s partnerkou nemá kdo ani jak, nikdo neví, kde jsou vězněni, a přirozeně není reálný ani vojenský útok NATO na Bělorusko. I když alespoň v mých očích únos letadla letícího ze země NATO do jiné země NATO by k aktivaci článku pět měl stačit. Všechny členské státy NATO by tedy měly alespoň okamžitě vyhostit všechny běloruské diplomaty, přerušit s Běloruskem diplomatické styky, uvalit na zemi obchodní embargo a zamezit jakémukoliv transportu zboží z a do Běloruska.

To, co Lukašenko předvedl, je Putinova válka by proxy. Místo Ruska útočí Bělorusko – a Putin zkouší, co všechno si nechá Západ líbit. Podobně jako na Ukrajině. Nechceme-li, aby se ruská rozpínavost projevila znovu, musí NATO odpovědět na běloruský únos letadla s maximální tvrdostí.