Moskva vytvořila v Moldavsku „mafiánskou“ síť, která rozděluje peníze před rozhodujícím referendem o budoucnosti země. Bruselskému webu POLITICO to řekli nejvyšší moldavští představitelé. V Moldavsku se budou 20. října konat prezidentské volby s referendem o vstupu do Evropské unie.
Podle moldavských úřadů je v zemi proruský oligarcha středem sítě peněz a vlivu, která má Kremlu pomoci zaplatit Moldavanům, aby během celostátních voleb koncem tohoto měsíce hlasovali proti sbližování se Západem. „Moldavsko čelí fenoménu uplácení voličů v kombinaci s hybridní válkou a dezinformacemi, jaký naše země ještě nezažila,“ řekl ve čtvrtek pro POLITICO šéf moldavské policie Viorel Cernăuțeanu.
Moldavští detektivové uvádějí, že jen za poslední měsíc bylo na bankovní účty více než 130 tisíc moldavských občanů převedeno více než 15 milionů dolarů z ruských fondů.
„Tato ‚mafiánská‘ síť, organizovaná z Moskvy, má za cíl ovlivnit voliče před prezidentskými volbami a referendem o EU,“ dodal Cernăuțeanu.
Podle vyšetřovatelů pomáhal oligarcha Ilan Șor, zakladatel nyní zakázané proruské politické strany, prát prostřednictvím sítě bank finanční prostředky určené k uplácení voličů. Koordinátoři v Rusku pak podle úřadů nařídili úředníkům a místním aktivistům, aby jednali jejich jménem, a zároveň vydávali hotovost prostřednictvím komunikační platformy Telegram.
Șorovi spojenci a Kreml vedou kampaň za to, aby veřejnost v referendu 20. října hlasovala proti vstupu do Evropské unie a v souběžných volbách proti prozápadní prezidentce Sanduové.
Tato odhalení přicházejí jen několik dní poté, co moldavský poradce pro národní bezpečnost Stanislav Secrieru webu POLITICO řekl, že Rusko zahájilo „bezprecedentní nápor“ propagandy a zastrašování před referendem. „Rusko letos vynaloží na vměšování do moldavských demokratických procesů přibližně 100 milionů eur,“ předpověděl.
Moldavsko získalo od EU status kandidátské země v červnu 2022 a přístupové rozhovory byly zahájeny letos v létě, a to i přesto, že hned za hranicemi zuří ruská invaze na Ukrajinu v plném rozsahu, připomnělo POLITICO. Moskva se však snaží využít své kontroly nad dodávkami energie do země a pronikání do státních institucí k tomu, aby nad bývalou sovětskou republikou vykonávala kontrolu.
EU vyslala do kandidátské země civilní misi, která má pomoci budovat odolnost proti hybridním hrozbám ze strany Ruska. Loni v létě ukrajinská rozvědka varovala, že zachytila spiknutí s cílem násilně svrhnout vládu prezidentky Sanduové, které financovala Moskva. Șor byl označen za hlavního strůjce údajného převratu a od té doby na něj Brusel uvalil sankce.
Vysoce postavený moldavský představitel, kterému byla poskytnuta anonymita, aby mohl otevřeně hovořit o citlivé bezpečnostní otázce, uvedl, že užší spolupráce s Bruselem je klíčem k zajištění toho, aby plán Moskvy nevyšel: „Při obraně naší demokracie v tomto volebním cyklu se učíme důležitá ponaučení, z nichž může těžit i EU, která bude v budoucnu pravděpodobně čelit podobné, ale rafinovanější taktice.“
Na začátku srpna Moldavsko vyhostilo jednoho ruského diplomata a předvolalo si ruského velvyslance v Kišiněvu, aby vzneslo formální protest poté, co zadrželo dva úředníky kvůli obvinění z velezrady a spiknutí. „Získali jsme informace a důkazy, které svědčí o tom, že ruský diplomat (na území Moldavska) prováděl činnosti neslučitelné s diplomatickým statusem,“ uvedla v prohlášení moldavská diplomacie. Podobným obratem přitom bývá obvykle označována zpravodajská činnost.