Stany, kontejnery, tělocvičny. Jedině tyto provizorní přístřešky čekají často na mnohé uprchlíky v Německu. Berlín, zavalený žadateli o azyl, naléhavě hledá řešení, aby zabránil humanitární krizi. Uprchlíci snili o bohaté a klidné zemi, avšak našli pošlapanou trávu zaneřáděnou odpadky. Před berlínským střediskem, které slouží k první registraci, kempují stovky syrských, afghánských a albánských uprchlíků, píše agentura AFP.
Pod horkým srpnovým sluncem čekají hodiny, mnozí dny. Úředníci jsou zavaleni agendou, a i když pracují v prodloužené pracovní době, fronta vinoucí se před budovou je stále stejná.
Ve městě Hoyerswerda na východě Německa zahájilo 17 syrských uprchlíků hladovku na protest proti průtahům při vyřizování své žádosti.
Berlín nepřestává zvyšovat odhady počtu běženců, kteří do Německa letos zamíří – nejdříve se hovořilo o 200 000, pak o 400 000, teď už i o více než půl milionu. Jisté je, že Německo zaznamená historický rekord. Je nejžádanější evropskou zastávkou uprchlíků a až za ním jsou Švédsko, Itálie a Francie. Ze syrského Halabu a Homsu přicházejí celé rodiny, které prchají před beznadějí. Německo je cílem jejich dlouhé strastiplné cesty.
V červenci německé úřady zaregistrovaly 7 301 uprchlíků ze Sýrie, což je trojnásobek ve srovnání s loňským červencem. Podobně ale čísla vyskočila i v případě obyvatel Balkánu, odkud přicházejí zejména Romové stěžující si na diskriminaci v Kosovu a Srbsku. Šance na to, že dostanou azyl, je nulová, ale dokud nebudou žádosti vyřízeny, musí se o ně Německo postarat. „Pro Evropu je nepochopitelné, nepřijatelné a ostudné“, že systém zahlcují migranti z Balkánu, prohlásil ve čtvrtek německý ministr vnitra Thomas de Maizière.
Krizový režim
„Pracujeme zde v krizovém režimu, nabývá to šílených rozměrů,“ zoufá si ředitel přijímacího střediska v Dortmundu Murat Sivri. Kvůli naplnění kapacity bylo toto zařízení nuceno už dvakrát přerušit provoz.
Jižně od Berlína dělníci usilovně pracují, aby dokončili ubytovny v kontejnerech. Středisko má být otevřeno koncem srpna. Modré, zelené a žluté buňky naskládané ve třech patrech nad sebou budou sloužit pro ty, kteří to potřebují nejvíc – pro lidi traumatizované válkou, pro ženy s dětmi bez mužského doprovodu, pro homosexuály. V jiné čtvrti se objevily nad dvěma pozemky nafukovací střechy, pod nimiž budou uprchlíci ubytováni. V severoněmeckém Hamburku postavil pro uprchlíky Červený kříž přes protesty občanů padesát bílých stanů v parku.
Berlínské úřady do roku 2017 otevřou dalších 36 přijímacích míst pro běžence. „Bez kontejnerů jako řešení ubytování se teď neobejdeme,“ řekl Aydan Özogul, který má ve vládě na starosti agendu uprchlíků.
Německá města a městečka volají o pomoc při zvládání uprchlíků od velkých přístavů na severu po místa v Bavorsku. Přispět musí i armáda. Ministryně obrany Ursula von der Leyenová slíbila, že vojsko dá k dispozici 7000 míst v kasárnách nebo stanech, které vojáci postaví. V Severním Porýní-Vestfálsku požádali policisty a učitele v důchodu, aby přišli pomoci vyřizovat nahromaděné žádosti o azyl.
Úřady ale vědí, že největším nepřítelem je čas. S podzimem se rychle ochladí a nepřipadá v úvahu, aby v té době uprchlíci žili pod stany.
