Zatímco na internetu to vypadá, že polská armáda bude muset znova vytáhnout k Vídni, aby byla Evropa zachráněna před vlnami islámských nájezdníků, realita v Česku je dost jiná.
K 22. 9. tohoto roku bylo v detenčních zařízeních (Bělá pod Bezdězem, Vyšní Lhoty, Drahonice) 73 lidí. Kapacita je přitom 1030 lidí.
Také počet cizinců, kteří žijí na našem území, by nemusel být nijak děsivý ani pro slabší povahy. Když vezmeme příslušníky tří států, kteří bývají nejčastěji zastoupeni mezi uprchlíky třeba v Německu, máme u nás 611 Syřanů s přechodným pobytem a 505 s trvalým. V případě Iráku je to 222/338 lidí, Afghánistánu 178/281. Nejčetnější komunitu tvoří u nás (podle údajů k 30. 6. 2016) Ukrajinci (107 614), Slováci (104 627), Vietnamci (57 680), Rusové (35 386), Němci (20 957) a Poláci (20 072). Dalších 133 855 lidí je rozděleno mezi ostatní národnosti.
Situace u nás vypadá samozřejmě jinak, než je tomu především v Německu, kam zamířil loni hlavní proud uprchlíků. Podle původních odhadů jich bylo přes milion, teď se zdá, že jich bylo méně než milion. Letos příliv běženců výrazně zeslábl. Příčin je několik, jak uvádí německý Der Spiegel. Hranice na takzvané balkánské cestě jsou uzavřeny a z Řecka tak dále lidé nemohou putovat. Na řeckých ostrovech se uprchlíci shromažďují v takzvaných hotspotech. Od 20. března mají být všichni uprchlíci, kteří přišli z Turecka a nebudou moci prokázat, že tam byli pronásledováni, do Turecka vráceni. Turecko také výrazněji postupuje proti pašerákům lidí. Běženci také více míří do táborů v Jordánsku, Libanonu a Turecku.Podle jednotlivých evropských zemí se také liší skladba příchozích. Ve Španělsku a Itálii převažují lidé z Afriky a v Řecku ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku.Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2015 tvořili ve Švédsku největší skupinu Afghánci, ve Velké Británii Íránci a ve Finsku Iráčané. Nejde však jen o imigraci z válečných oblastí, ale také z Balkánu. Jejich počet ale poklesl, když spolková vláda prohlásila Albánii, Černou horu a Kosovo za bezpečné země původu, tedy takové, kde nejsou lidé pronásledováni z politických důvodů.
Uprchlíci v Německu
Jak je to dnes s diskutovaným počtem žen a mužů? Celosvětově jsou pohlaví u uprchlíků co do počtu vyrovnaná a také v uprchlických táborech v Turecku, Libanonu a Jordánsku je poměr mužů a žen odpovídající zastoupení v populaci, uvádí Der Spiegel. V roce 2015 ale u příchozích do Evropy převažovali muži. V roce 2016 se tato tendence začala měnit a u lidí, kteří připutovali přes Středozemní moře, bylo kolem 50 procent žen a dětí. Důvody vyššího počtu mužů byly především ekonomické. Mnoho rodin může pašerákům lidí zaplatit jen za jednu osobu. Ženy a děti pak zůstávají v táborech v Turecku a Libanonu. Otcové pak doufají, že se jim zbytek rodiny podaří dostat do Evropy podle pravidel o slučování rodin, až oni sami dostanou azyl.
Jak se bude situace v Německu vyvíjet? Podle zprávy ČTK „německé úřady letos očekávají, že do země přijde nejvíce 300 000 migrantů, což je necelá třetina loňského počtu. Uvedl to koncem srpna šéf spolkového úřadu pro migraci v deníku Bild. Loni podle něho přišel do země méně než milion běženců a ekonomických uprchlíků. Německá média přitom obvykle udávají počet 1,1 milionu.’Letos se připravujeme na 250 000 až 300 000 uprchlíků,‘ řekl ředitel úřadu Frank-Juergen Wiese, podle něhož nehrozí překročení horní hranice tohoto rozmezí. Pokud by přeci jen přišlo více uprchlíků a migrantů, dostane se úřad pod tlak, připustil Wiese.“ Podle německých úřadů v současnosti přichází do země okolo 16 000 imigrantů měsíčně, zatímco v době vrcholícího přílivu loni v listopadu to bylo přes 200 000.
Další vývoj v Německu je samozřejmě důležitý i pro nás, protože pokud se podaří situaci stabilizovat tam, sotva něco závažného bude hrozit zemích střední a východní Evropy. Stejně tak to bude důležité pro vnitropolitický vývoj v Německu samotném.
