Stát nepolevuje v šikanózním přístupu vůči podnikatelům ani v časech covidové epidemie. Česká správa sociálního zabezpečení trestá vysokými sankcemi malé firmy i za drobná pochybení v programu Antivirus. Přepjatý úřední šiml zaráží především v současné hluboké krizi.
Vláda na jaře schválila program Antivirus, který pomáhá zaměstnavatelům zmírnit dopady koronakrize s cílem zachovat ohrožená pracovní místa. Byl zaveden ve třech režimech. Programy Antivirus A a B přispívají na mzdové náklady zaměstnanců, ale svým nastavením vyhovovaly spíše velkým firmám. Oba byly prodlouženy do konce roku, jelikož se vláda neshodla na jeho náhradě adresnějším kurzarbeitem.
Program pro malé firmy
Program Antivirus C byl určen pro malé firmy do 50 zaměstnanců. Spočíval v odpuštění části odvodů na sociální pojištění placených zaměstnavatelem (24,8 procenta z příjmů) do výše jedenapůlnásobku průměrné mzdy za červen, červenec a srpen.
Zaměstnavatelům stačilo oznámit okresní sociálce snížení vyměřovacího základu a zaplatili snížené pojistné. Neznamená to však automaticky, že původnímu účelu pomoci malým firmám překlenout složité období odpovídá i praxe.
Server Podnikatel přinesl příběhy dvou podnikatelů, kteří tvrdě doplatili na drobná formální a neúmyslná pochybení. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) vzala neúměrně formalisticky podmínky sníženého odvodu pojistného. Sebemenší opoždění či odvedení částky o pár korun jiné, než měla být, nevedlo úřady k žádnému upozornění na chybu či snaze pochybení s podnikateli odstranit.
Jeden ze zmíněných podnikatelů zaplatil pojistné za červen o den později, místo do 20. července poslal úhradu 21. července. Druhý pak omylem zaplatil částku o několik korun nižší (při celkové částce přesahující 5 tisíc korun), než měl.
Doplaťte desítky tisíc korun
Oběma pak v září po dvou měsících přišel od sociální správy strohý dopis, že nesplnili podmínku, aby zaplatili pojistné za zaměstnance včas a ve správné výši, a že mají doplatit zbylé pojistné (v obou případech v desítkách tisíc korun) a zároveň penále za pozdě zaplacené pojistné.
ČSSZ neví, kolik takových případů je, jelikož centrálně nesleduje počet takto zaslaných výzev. Svůj postup hájí tím, že jí prý zákon nedává jinou možnost. S tímto tvrzením nesouhlasí odborníci oslovení serverem Podnikatel. Shodují se, že postup sociálky je přepjatě formalistický.
Základem sporu je příliš otrocký výklad zákona v neprospěch poplatníka. Pokud je zaměstnavateli vyčítáno, že neodvedl celou částku pojistného, pak jej lze nanejvýš postihnout neprominutím rozdílu. Ne však odejmutím celého prominutí.
V rozporu s cílem a účelem zákona
Předseda Unie daňových poplatníků Ondřej Lichnovský proto doporučil takto postiženým zaměstnavatelům, aby se proti tomuto postupu ohradili. Stejného názoru je vedoucí Sekce správy daní a poplatků Komory daňových poradců Tomáš Hajdušek. Podle něj je postup ČSSZ možná v souladu s textem zákona, ale nikoli v souladu s jeho cílem a účelem.
„A již mnohokrát bylo konstatováno soudem, že jazykový výklad zákona je jen prvotním se přiblížením k zákonu a je třeba použít i jiné výkladové metody, jako je právě zohlednění cíle a smyslu zákona. Doporučuji proto využít všechny opravné prostředky včetně žaloby v rámci správního soudnictví. Právě u soudu vidím nikoliv malou šanci na úspěch,“ řekl Hajdušek serveru Podnikatel.
Praktiky ČSSZ i v jiných souvislostech kritizuje také Asociace malých a středních podniků a živnostníků. „Někdy je přístup úředníků skutečně tristní a zapomíná se, že zdravý rozum musí stát nad rigidní aplikací zákonného ustanovení,“ potvrdila místopředsedkyně asociace Pavla Břečková.
ČSSD a ANO na jedné lodi
Není bez zajímavosti, že z této asociace vzešel současný vicepremiér pro ekonomiku Karel Havlíček. Už tehdy fungoval jako pátá kolona hnutí ANO v podnikatelském sektoru. V lepším případě návrhům komplikujícím život malým podnikatelům a živnostníkům jen přihlížel, což dosud přetrvává. V horším případě je důrazně prosazoval. To platí zejména pro EET, která dnes najednou jako zbytečný byrokratický nástroj nikomu nechybí.
Nápravu přístupu sociálky nelze očekávat ani od její nadřízené, ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové. Malé firmy a živnostníci sociální demokracii nikdy nezajímali, a totéž platí i dnes. O tom svědčí ztížení státní podpory živnostníkům ve druhé vlně epidemie koronaviru.
Na jaře nemohli živnostníci kombinovat kompenzační bonus (15 tisíc měsíčně) po dobu nouzového stavu pouze s podporou v nezaměstnanosti. Mohli tak hypoteticky zároveň získat ošetřovné nebo další státní podporu. Dnes to už nebude možné.
Nově nemá být živnostníkům umožněn souběh kompenzačního bonusu s ošetřovným a dalšími dotačními programy Covid a Antivirus. Budou si muset vybrat. Pokud zvolí kompenzační bonus, bude jim na rozdíl od jara z měsíční dávky 15 tisíc korun stržena třetina na minimální zdravotní a sociální odvody.
Ministryně financí Alena Schillerová prozradila, že tento souběh zablokovala ČSSD. Hnutí ANO s podobným náhledem na malé podnikání se však jistě příliš nebránilo.
Šikanózní a byrokratický přístup s neúměrnými sankcemi kvůli drobným či neúmyslným prohřeškům často uplatňuje i finanční správa. V tom si mohou Schillerová s Maláčovou podat ruce. Obrácenou stranou mince je skutečnost, že státní úředníky nikdo nepostihuje ani za nezákonná rozhodnutí.
Mezitím zástupce agrolobby ve vládě, ministr zemědělství Miroslav Toman, prosadil další tři miliardy korun na dotace pro potravinářský průmysl. V tomto byznysu u nás kraluje Agrofert, ale mezi největší producenty patří i holding Agrotrade ministrova otce a bratra. Tady státní správa funguje na jedničku.