ROZHOVOR / „Plno lidí, kteří by rádi zpívali, si nese trauma z dětství, kdy jim někdo řekl, prosím tě nezpívej, to nemá cenu. Důležité je, abychom přijali svůj vlastní hlas a pracovali na jeho rozvoji, místo abychom se snažili dosáhnout nějakého ideálu,“ říká pro deník FORUM 24 český vocal coach Jan Fatrdla. Za desítky let své kariéry učil zpívat profesionály, ale i naprosté amatéry. „Je pro mě úžasné vidět, jak se díky tomu lidé stávají sebevědomějšími,“ vysvětluje.

Proč jste si vybral práci vocal coache – co vám to dává?

Začalo to úplnou náhodou. Kdysi po koncertech za mnou občas přišli zpěváci, kteří mě slyšeli zpívat a chtěli ode mě radu ohledně zpěvu. Tak jsem se snažil poradit, jak jen jsem uměl. Sám jsem moc dobře věděl, jak těžké to bylo, když jsem sám začínal zpívat a potřeboval jsem radu od lepších zpěváků, které jsem znal.

V téhle branži si lidé asi moc vzájemně nepomáhají, co?

Myslím, že moc ne. Když jsem v začátcích potřeboval nějakou tu radu, tak jsem většinou dostal odpověď: „Hele, nevím, prostě zpívám, zkoušej to a uvidíš.“ Až po čase jsem zjistil, že se to tady prostě moc nedělá – radit ostatním, protože se každý bojí, že když ti poradí, tak bys mohl být lepší než on. Což mě hrozně mrzí. Tak jsem se rozhodl, že zkusím učit. Mám obrovskou radost, že mohu pomáhat lidem překonávat jejich obavy a objevovat a rozvíjet jejich hlas. Je pro mě úžasné vidět je, jak se díky tomu stávají sebevědomějšími.

Jak dlouho už jako vocal coach působíte?

Nedávno jsem to počítal a už je to 20 let.

Co byste poradil člověku, který zvažuje, jestli se začít věnovat zpěvu?

Pokud někdo uvažuje o zpěvu, ať do toho určitě jde! Nevadí, že nebude třeba nejlepší na světě, není potřeba přeci vždy vše dělat na profesionální úrovni. Zpěv je nádherný způsob, jak se vyjádřit a užít si hudbu. Myslím, že každý hlas je jedinečný a má co nabídnout.

Jak ale začít?

Doporučuji začít tím, že si vyberete písničky, které máte rádi, a prostě se do nich pusťte. Můžete také zvážit lekce u vokálního kouče, které vám pomohou objevit váš potenciál a techniku. Hlavně si nezapomeňte užívat každý okamžik.

Jak moc záleží na věku?

No vždy je podstatné říci, o jak těžkém zpívání se budeme bavit. Od určitého věku je kvůli změnám v těle podstatně těžší zpívat náročné party, ale myslím tím i po fyzické stránce. Pokud to bude, jak já říkám, přirozené zpívání, tak si myslím, že věk nehraje až tak velkou roli. Jsou zpěváci, kterým je sedmdesát a zpívají krásně. Vždy je to o nějakém nastavení mysli a ducha.

Poznáte na první poslech, jestli má člověk pěvecký potenciál, nebo se to může projevit i později?

Většinou to poznám okamžitě, ale už jsem zažil i výjimky. Ve výsledku o to až tak nejde. Záleží hlavně na tom, jak s tím potenciálem kdo naloží. Jsou zpěváci, ale myslím si, že to platí i o jiných odvětvích, kteří mají obrovský talent, ale svou leností a arogancí k okolí to vše zahodí. Pak jsou tu ti, kteří se na první pohled nezdají, ale svou dřinou a skromností přebijí ty velmi talentované. Takže pokud jim člověk dá dostatečnou podporu, tak se projeví později.

Vy jste za svůj život vedl desítky, možná už stovky studentů, od amatérů až po profesionály, řekl byste, že měli něco společného?

Ano, v průběhu své kariéry jsem vedl mnoho studentů, ať už byli na jakékoliv úrovni. Myslím, že by je mohla spojovat touha po osobním růstu a sebevyjádření. Jsou tam ale i výjimky, někdo chce prostě zpívat jen proto, že bere zpěv jako dobrou terapii. Také jsem si všiml, že ti nejúspěšnější měli silnou vůli pracovat a překonávat výzvy. Pro rozvoj talentu a úspěch ve zpěvu jsou odhodlanost, skromnost a ochota se učit opravdu klíčové.

Jaké požadavky a jaký zdravotní dopad má zpěv na lidské tělo?

Myslím si, že obrovský. Ať už jde o dýchání, protože pravidelný zpěv může posílit dýchací systém a zlepšit kapacitu plic. Tak jsou tu například i kognitivní výhody: zpívání stimuluje mozek a může zlepšit paměť. Nemohu samozřejmě vynechat pozitivní psychické dopady.

Co je to talent a jak byste ho popsal, jak se projevuje? Jde o kvalitu hlasu? Osobitost projevu?

Myslím, že primárně je to osobitá barva hlasu, přirozený cit jak vnímat hudbu, schopnost zachytit rytmus a do toho všeho ještě umět vložit své srdce tak, aby posluchač poznal, že je to opravdové.

Takže je to i otázka osobního nasazení?

To je velice důležité. Jsou zpěváci, kteří mají perfektní techniku, ale prostě to tam necítíš. Pak jsou tu zase ti, kteří tu techniku nemají až tak dokonalou, ale zase když začnou zpívat, tak tě to totálně vezme za srdce.

Odmítl jste někdy nějakého zájemce nebo studenta? Případně proč?

Ano, odmítl. Pro mě jako kouče je vždy důležitá osobní symbióza. Musíme mít vždy společný směr a stejný cíl. Pokud cítím, že už na začátku i po vzájemném rozhovoru je to spíše o tom, že ho vlastně mé rady ani nezajímají, ale přišel si ke mně něco dokázat, tak ho pak zdvořile odmítnu.

Jak podle vás učení se zpívat působí na lidskou psychiku?

Učení se zpívat má většinou velmi pozitivní dopad na lidskou psychiku. Zpěv může být skvělým způsobem, jak vyjádřit emoce a uvolnit stres. Mnoho lidí zjistí, že když zpívají, cítí se šťastnější a sebevědomější. Proces učení a objevování vlastního hlasu může také posílit sebedůvěru a pocit úspěchu. Samozřejmě, jako u každé aktivity, se občas stává, že to člověka vyčerpá, zejména pokud se snaží překonávat technické výzvy. Ale celkově vzato, většina lidí pociťuje po zpěvu pozitivní energii a radost.

Jak důležitou roli hraje fyzička?

Fyzická kondice hraje ve zpěvu určitě důležitou roli. Často se setkávám s odpovědí studentů: „Já vůbec nevěděl/nevěděla, že je zpěv tak fyzicky náročný!“ Někdy opravdu zpívat a u toho běhat po pódiu je velice vysilující. Takže vždy doporučuji svým studentům kardio cvičení, která jim zvýší jejich fyzickou výdrž. To jim potom pomáhá udržet energii a výdrž při delších vystoupeních, ale i vynakládat menší námahu u zpěvu jako takového.

Existuje něco jako „dokonalý hlas“?

Myslím, že říct, jestli má někdo dokonalý hlas, by bylo špatné, protože každý hlas je jedinečný a má své vlastní kouzlo. Co se považuje za „dokonalé“, to se může lišit podle žánru, kultury a osobních preferencí každého posluchače. Pro někoho může být dokonalý hlas ten, který má krásný tón a technickou preciznost, zatímco pro jiného to může být hlas, který vyvolává emoce nebo vypráví příběh, s kterým se posluchač ztotožní. Důležité je, abychom přijali svůj vlastní hlas a pracovali na jeho rozvoji, místo abychom se snažili dosáhnout nějakého ideálu. V konečném důsledku je opravdu nejdůležitější, jaký pocit hlas vytváří v posluchači.

Jaký nepravdivý mýtus ohledně zpěvu podle vás koluje mezi lidmi?

Jedním z nejčastějších mýtů a obecným společenským problémem, se kterým se v praxi setkávám ohledně zpěvu, je, že bez talentu nemá cenu se o zpěv ani pokoušet. Myslím, že plno lidí, kteří by rádi zpívali, si nesou trauma z dětství, kdy jim někdo řekl, prosím tě nezpívej, to nemá cenu. Místo toho, aby s ním zkoušel nějak pracovat a rozvíjet lásku k hudbě a zpěvu. Vždyť s praxí, technikou a správným vedením se může zlepšit téměř každý.

Proč téměř?

Je pravda, že je tady malá skupina populace, asi 3 %, kteří mají amuzii, ale tu je nejprve potřeba u dotyčného prokázat, avšak až potom, co to bude s nějakým hlasovým koučem zkoušet a nepůjde to. Určitě by lidé primárně neměli mít názor – já zpívat nemohu. Důležité je, aby se nebáli experimentovat a chtěli se učit. Zpěv by měl být o radosti a sebevyjádření, ne o tom, jestli máte skvělý hlas už od narození.

Co je na vaší práci nejtěžší?

Nejtěžší částí práce vokálního kouče je časté překonávání psychických bloků a obav studentů. Zpěv je velmi osobní a může vyvolávat i silné pocity, ať už jde o strach, nejistotu nebo dokonce frustraci. Mnoho lidí má strach z vystupování nebo se cítí nejistě ohledně barvy svého hlasu, což může bránit jejich dalšímu pokroku. Jako pro kouče je pro mě důležité vytvářet bezpečné prostředí, kde se studenti cítí komfortně a kde jim mohu pomáhat vybudovat jejich sebedůvěru. To ovšem neznamená, že je budu jen chválit.

Jak ke svým studentům tedy přistupujete?

Důležité je být upřímný, ale zároveň je umět povzbudit a neodrazovat od dalšího postupu. Myslím, že pro každého z nás je lepší vždy vědět pravdu než se nechat stále chválit a pak zjistit, že je vše jinak. Další výzvou je i přizpůsobení přístupu ke každému studentovi, protože každý má jiné potřeby a styl učení. Ale když vidím, jak se studenti zlepšují a překonávají své obavy, a mám od nich jen pozitivní reakce, je to pro mě ta největší odměna.

Co pokládáte za svůj největší úspěch?

Určitě to bude podíl na velkém úspěchu mých studentů, kteří mají dnes rozjetou hudební kariéru v Čechách i v zahraničí, a také vytvoření mého hlasového systému UST (Universal Singing Technique), který dnes používá mnoho hlasových profesionálů a lektorů zpěvu.