Spojené státy americké patrně znepokojil projev Vladimira Putina, v němž ruský prezident sdělil, že jeho země nikdy nehovořila o použití jaderných zbraní, a „vyvrátil“ hrozbu útoku na Ukrajinu za jejich pomoci. Obvinil zároveň Západ, že podněcuje válku na Ukrajině, stupňuje provokace kolem Tchaj-wanu a destabilizuje světové trhy s potravinami a energiemi. USA si však uvědomují, že Putinova slova mají zakrýt jeho možné skutečné záměry, a do Evropy proto pošlou další velmi účinné zbraně.
Zdroje významného serveru Politico potvrdily, že přemístění vojenské pomoci ze Spojených států bylo skutečně urychleno. „Vzhledem k rostoucímu objemu a rozsahu ruské jaderné rétoriky požádala část spojenců o pokračování konzultací v NATO, aby byla zajištěna trvalá připravenost a konzistentní komunikace,“ píše se v tajném dokumentu.
„Už tam jsou starší jaderné rakety B61, to Rusové vědí. Fungují naprosto bez problémů. Ty nové budou modernější, ale ve skutečnosti to není tak velký rozdíl. Může to však být způsob, jak ujistit spojence, kteří se cítí obzvláště ohroženi Ruskem, že mají podporu USA,“ uvedl Tom Collina, ředitel pro politiku v odzbrojovací skupině Ploughshares Fund.
Nová termonukleární bomba B61-12 by se měla do Evropy dostat v horizontu několika týdnů. Dodávka tak navýší nynější kapacitu, kterou Pentagon v současné době na starém kontinentu má. Jedná se o přibližně 100 jaderných hlavic uložených na základnách v Belgii, Nizozemsku, Itálii, Německu a Turecku.
Cílem současné akce není jen posílení počtu raket v Evropě, ale zároveň se jedná o další fázi modernizace výzbroje některých členských států NATO. „Probíhá již několik let s cílem zodpovědně vyměnit starší zbraně,“ sdělil mluvčí Pentagonu, brigádní generál Patrick Ryder.
Na rozdíl od informací serveru Politico ovšem nepotvrdil, že by modernizace měla být jakkoliv urychlena, a odmítl i spojitost s válkou na Ukrajině. Takovou verzi podpořil i americký ministr obrany Lloyd Austin: „Nemyslím si, že to vysílá Putinovi nějaký vzkaz. On chápe, jaké jsou naše schopnosti.“
Zároveň ovšem připustil, že obavy z jaderného konfliktu v USA neberou na lehkou váhu. „Jistě se obáváme eskalace, jsme takoví od samého počátku tohoto konfliktu. Bylo by to poprvé po více než 70 letech, kdy by byla použita jaderná zbraň,“ potvrdil Austin.
Přesto se z USA ozývají i hlasy varující před znepokojujícím vývojem ohledně možného ruského jaderného útoku na Ukrajinu. Navíc ani není jasné, jak by na možný útok reagovalo NATO. Podle dřívějších slov jeho generálního tajemníka Jense Stoltenberga totiž není vyloučeno, že by v případě použití taktických nukleárních zbraní došlo k vojenské odpovědi Severoatlantické aliance.
Obdobně důrazně se vyslovil i šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který vzkázal Putinovi, že pokud použije jaderné zbraně, může počítat s tím, že v reakci bude celá ruská armáda zničena.