Podle informací, které se objevily v médiích, by prezident Zeman rád v čele České národní banky viděl Vladimíra Dlouhého. Ten stejně jako Zeman v minulosti působil v Prognostickém ústavu. Nebyl by prvním guvernérem, který touto institucí, jež byla posměšně nazývána Jakešovou věštírnou a je dodnes opředena řadou podezřelých mýtů, prošel. Před ním to byli Zdeněk Tůma a Miroslav Singer.

Guvernéra, stejně jako další členy bankovní rady, jmenuje prezident bez souhlasu či spolupodpisu jiného ústavního orgánu. Takže člověk, jehož jméno nakonec z Hradu zazní, se může do čela ČNB postavit, i kdyby se to většině politické scény nelíbilo. A že si Miloš Zeman takové situace doslova užívá, již dal několikrát dostatečně jasně najevo.

Nemusíme chodit daleko. Současný guvernér Jiří Rusnok, kterému na konci června končí druhý šestiletý mandát, a nesmí tedy funkci obhajovat, sice Prognostickým úřadem neprošel, ale mezi Zemanovy oblíbence rozhodně patří. To prezident dokázal zvláště ve chvíli, kdy navzdory jasně deklarované většinové podpoře v parlamentu jmenoval po pádu Nečasovy vlády namísto Miroslavy Němcové v červenci 2013 premiérem právě Rusnoka. Jeho tzv. úřednická vláda pak samozřejmě nezískala důvěru poslanců, ale díky prezidentově pověření vládla déle než pět měsíců.

Dále čtěte

Týdeník FORUM: Vrátí český stát majetek Lichtenštejnům? Je tu zásadní soudní spor

Týdeník FORUM ve svém aktuálním vydání mapuje spor České republiky s Nadací knížete Lichtenštejna. Lichtenštejnové žádají navrácení svého majetku proto,…

K případnému jmenování nového guvernéra se vyjádřil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, jemuž vadí Dlouhého členství v KSČ. Také by rád kandidáta moderního, nikoliv někoho zatíženého stíny minulosti. Kromě členství v KSČ by se nemělo zapomenout ani na Dlouhého angažmá v první polistopadové vládě a jeho účast na průběhu privatizace, na níž se z pozice tehdejšího federálního ministra hospodářství aktivně podílel.

A pak je tu otázka Dlouhého práce v Prognostickém ústavu. Ten je dodnes zahalen rouškou tajemství. Některé teorie naznačují, že byl účelově založen ve spolupráci československé StB a sovětské KGB a jeho úkolem mělo být udržení sovětského, potažmo ruského vlivu na dění v naší zemi i v době po uskutečnění jak politické, tak hlavně ekonomické transformace. Ostatně výrazný příklon směrem na východ je v jednání dvojice bývalých zaměstnanců „prognosťáku“, kteří se posléze stali českými prezidenty, více než patrný. A i sám Dlouhý již v čele Hospodářské komory patřil k výrazným kritikům sankcí uvalených na režim Vladimira Putina po ruské anexi Krymu.

Vladimír Dlouhý se zatím k celé věci vyjádřil na twitteru s tím, že s žádnou nabídkou osloven nebyl, a proto nepovažuje za důležité tuto spekulaci komentovat.