Česká republika usiluje o to, aby letos na podzim Evropská unie zahájila s Ukrajinou přístupové rozhovory. Klíčové bude v tomto případě hodnocení připravenosti Ukrajiny na vstup do EU, které Evropská komise zveřejní 8. listopadu. V rozhovoru s ČTK to řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský.
„Když jsem byl v Kyjevě na neformální radě ministrů zahraničí, tak nám ukrajinský premiér Denys Šmyhal deklaroval, že jsou připraveni proměnit Ukrajinu během jednoho roku, že dokážou změnit 5000 zákonů tak, aby byla Ukrajina připravena na vstup,“ prohlásil šéf české diplomacie. Ministři zahraničí EU se na začátku října vůbec poprvé sešli kvůli svému jednání mimo území unie a v Kyjevě jednali i s prezidentem Volodymyrem Zelenským a dalšími ukrajinskými politiky.
Důležité je podle Lipavského vnímat okolnosti současného dění. „Jde o válečný konflikt, ve kterém Ukrajina bojuje doslova na život a na smrt a bojuje o to, aby měla právo si zvolit i svou geopolitickou orientaci, tedy členství v Evropské unii a NATO,“ řekl český ministr. „Zároveň nikdo nepopírá, že by Ukrajina neměla problémy, ať již jde o korupci či boj s organizovaným zločinem. Právě reformy, které budou přibližovat Ukrajinu směrem k Evropě, ale budou tyto jevy potírat a zároveň pomohou zemi proměnit,“ myslí si Lipavský. Pokud tedy Ukrajina evropské aspirace má, tak Praha je plně podporuje a je podle Lipavského i v českém zájmu, abychom měli Ukrajinu co nejblíž.
Setkání unijních ministrů v Kyjevě podle českého zástupce jasně ukázalo, že Evropa má zájem, aby se Ukrajina dokázala bránit. „Budeme ji nadále podporovat, teď se hledají konkrétní cesty. Bohužel ruská invaze dál pokračuje a Ukrajina ještě nedokázala obnovit svou územní celistvost,“ řekl Lipavský.
Ukrajinský prezident během návštěvy na začátku října před unijními ministry zmínil, že současné sankce vyhlášené proti Rusku nestačí a že od posledního jedenáctého balíčku sankcí ze strany EU již uplynula delší doba. „Na dvanáctém balíčku se pracuje, všechny debaty probíhají za zavřenými dveřmi, tak uvidíme, kam se sedmadvacítka bude schopna posunout. My jsme v tom nicméně velmi aktivní a konstruktivní,“ uvedl k tomu ministr Lipavský. Detaily ale nezveřejnil. Stejně tak se nyní debatuje i o využití zamrzlých ruských aktiv v Evropě. Kyjev by je rád použil na budoucí rekonstrukci Ukrajiny.
V nedávném rozhovoru pro agenturu Bloomberg Lipavský řekl, že „spojenci nesmí polevit v podpoře Ukrajiny bez ohledu na to, že protiofenziva Kyjeva proti ruskému agresorovi nepřinesla rychlý průlom“. „Možná jsme během jara čekali, že po ukrajinských přípravách přijde jedno mávnutí kouzelným proutkem a celá ruská fronta se zhroutí,“ řekl k tomu nyní. Jak nicméně dodal, i když Ukrajina zatím nedosáhla určitého významného strategického vítězství, protiofenziva nadále probíhá a jsou vidět konkrétní výsledky. V této souvislosti zmínil například oblast Černého moře, kde se Ukrajincům podařilo námořní cestu z Oděsy.
Podle Lipavského je vidět, že když Ukrajina dostane vojenskou podporu, je schopna ji využít velmi efektivně. I proto je potřeba ji nadále podporovat, ať již jde o dodávky munice, či systémů, které by zlepšily protileteckou obranu.
„Hodně se mluví o tom, že zima bude opět náročná, že Rusko nejspíš opět přijde se strategií ničení energetické infrastruktury, která ještě nebyla plně obnovena po loňských útocích,“ uvedl český ministr. V této souvislosti bylo podle něj klíčové, že byly Ukrajině přislíbeny stíhací letouny F-16. Hodně se totiž hovoří o tom, že Ukrajina nemá vzdušnou nadvládu nad ruským letectvem a tento krok by mohl pomoci.
„Také velmi vítám, že ukrajinská strana získala z USA první várku raket dlouhého doletu ATACMS,“ řekl Lipavský s tím, že by rovněž přivítal, kdyby Kyjev získal i od Německa střely s plochou dráhou letu Taurus. Ty se ale zatím spolková vláda zdráhá předat. Důvodem jsou podle médií obavy, že by Ukrajinci těmito střelami útočili na ruské území a nikoli jen na oblasti okupované Ruskem.