Poslanecká sněmovna schválila usnesení vyšetřovací komise pro prověření reorganizace dvou policejních útvarů. Po vládě chce změnu trestního řádu, aby si již státní zástupce nemohl vybírat vyšetřující policisty. Ve skutečnosti nejde o to, že by návrh vyšetřovací komise byl protiústavní, jak tvrdí ministr Pelikán, ale o to, že zmenšuje moc státního zastupitelství zásadně ovlivňovat chod státu. V článku pro HlídacíPes.org komentuje Aleš Rozehnal.
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán označil navrženou změnu trestního řádu za protiústavní. Základní právní úprava státního zastupitelství je skutečně upravena Ústavou, která stanoví, že státní zastupitelství zastupuje veřejnou žalobu v trestním řízení.
O tom, že by státní zastupitelství mělo rozhodovat, který policista má vyšetřovat, nebo že státní zástupce může vyšetřovat sám, ovšem není v Ústavě ani slovo.
Protiústavní ne. Je návrh účelný?
Tato oprávnění mu nedává Ústava, ale trestní řád. Vypuštění těchto oprávnění z trestního řádu by tedy v žádném případě s rozporu s Ústavou nebylo, neboť na roli státního zastupitelství jakožto zástupce veřejné žaloby v trestním řízení by se nic nezměnilo.
Návrh, který vzešel z vyšetřovací komise, tedy rozhodně protiústavní není. Zbývá se zamyslet nad tím, zda je to návrh účelný.
Jedním z úkolů státního zastupitelství je vykonávat dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení, tedy v části trestního stíhání před podáním obžaloby. V případě, že státní zástupce sám vede vyšetřování, mizí tím jedna z kontrol v rámci přípravného řízení, a to dozor státního zástupce nad policejním orgánem. Absence jedné z kontrol přípravného řízení nemůže být považována za žádoucí jev.
V případě, že státní zástupce sám vyšetřuje a zároveň by nad tímto vyšetřováním vykonával dozor, by nastala paradoxní situace, že by státní zástupce prověřoval svůj vlastní postup, sám nad sebou uplatňoval kontrolní činnost, sám si ukládal provedení úkonů, vyžadoval od sebe spisy atd. Obdobně to platí pro případ, kdy provádí jednotlivé vyšetřovací úkony.
Pokud bude státní zástupce vykonávat dozor sám nad sebou, půjde o dozor zcela formální. Trestní řád proto požaduje, aby takový dozor převzalo nadřízené státní zastupitelství.
Jsme však svědky toho, že tento požadavek je často ignorován, navíc se nevztahuje na případy, kdy státním zástupcem není prováděno celé vyšetřování, ale jednotlivé vyšetřovací úkony, byť je jich sebevíc.
Návrh proti nezákonnostem
Návrh vyšetřovací komise je tedy veskrze důvodný a odstranil by nezákonnosti, ke kterým při provádění vyšetřování nebo vyšetřovacích úkonů státním zástupcem dochází.
Stejně tak je důvodný i druhý návrh, aby bylo vypuštěno oprávnění státního zástupce přikázat, aby úkony ve věci prováděl jiný policista. Toto oprávnění by mělo být vázáno pouze na případy, kdy vyšetřující policista porušuje pokyny, které mu státní zástupce ukládá.
Jinak hrozí opět situace naprosto formální kontroly zákonnosti přípravného řízení. Pokud si totiž státní zástupce naoktrojuje jemu slepě poslušného policistu, je kontrola zákonnosti postupu takové marionety zbytečná, protože jde pouze o prodlouženou ruku státního zástupce.
Možnost, aby státní zástupce vybíral i spřáteleného soudce, již naštěstí Ústavní soud zatrhnul, protože kombinace poslušného policisty, nekontrolujícího státního zástupce a spřáteleného soudce byla pro zákonnost trestního řízení naprosto vražedná.
Z výše uvedeného vyplývá, že ve skutečnosti nejde o to, že by návrh vyšetřovací komise byl protiústavní, ale o to, že zmenšuje moc státního zastupitelství zásadně ovlivňovat chod státu.
Pro zneužívání Ústavy pro utilitární zájmy nějaké skupiny osob se vžilo úsloví „dělat z Ústavy trhací kalendář“. V tomto případě však spíše než o trhací kalendář jde o hadr na podlahu.