Zákon o střetu zájmů, který poslanci za Babišovo hnutí ANO překřtili na „lex Babiš“, se možná vrátí do Poslanecké sněmovny. Navrhl to dnes senátní ústavně-právní výbor, jehož členové míní, že novela není dostatečně sladěná s jinými předpisy. Chtějí proto také odložit její účinnost z 1. ledna příštího roku až na září.

Poslanci letos v září přes tuhý odpor hnutí ANO schválili zákon o střetu zájmů včetně dodatečných úprav, které zavádějí omezení pro ministry. Jimi ovládané společnosti by neměly mít nárok na státní dotace a investiční pobídky a ministři by také nesměli vlastnit tištěná, rozhlasová a televizní média. Obě ustanovení se úzce dotýkají vicepremiéra, ministra financí, majitele koncernu Agrofert a předsedy ANO Andreje Babiše, který je zároveň vydavatelem celostátních deníků Mladá fronta Dnes a Lidové noviny, provozuje tři televizní stanice, dvě rozhlasové stanice a zpravodajské servery Lidovky.cz a iDNES.cz.

ANO se prostřednictvím své senátorky Zdeňky Hamouzové pokusí situaci zvrátit ještě v horní komoře. Hamouzová již dříve avizovala, že přednese pozměňovací návrh.

Doporučení senátorů z ústavně-právního výboru vrátit zákon poslancům však s námitkami Babišova hnutí nesouvisí. Výbor doporučil uvést novelu do souladu s dalšími zákony a účinnost většiny ustanovení odložit z ledna na září příštího roku, přiblížil člen výboru Miroslav Nenutil (ČSSD).

„Podstatou je narovnání právního pořádku, aby si jednotlivé právní normy neodporovaly a nevytvářely chaos. Mým pozměňovacím návrhem dojde k narovnání,“ uvedl končící senátor Miloš Malý (ČSSD), který odklad účinnosti zákona navrhl. Zároveň se však domnívá, že zákon správně připravuje firmy ministrů o státní zakázky a dotace. „Když má někdo firmu, tak mezi prostým lidem vždy dojde k podezření, že si může pomoci,“ poznamenal Malý.

„Bylo by ostudné, kdybychom připustili, aby účinnost byla od ledna. Nemůžeme vyžadovat povinnosti, když stát nestihne ty svoje,“ poznamenala podle serveru Novinky.cz senátorka Eliška Wagnerová (Zelení-nezávislí).

Osobně měla výhrady k ustanovení, které firmy, v nichž má člen vlády 25 a více procent, vyřazují z veřejných zakázek, nenárokových dotací a investičních pobídek. „Obchodní společnost je samostatný subjekt. Je jedno, kdo ho vlastní. A pravda je, že takový subjekt je pak na trhu značně znevýhodněn, pokud mu neumožníme soutěžit o veřejné zakázky,“ poznamenala, ovšem s tím, že i tak bude pro zákon hlasovat. „Já pro zákon hlasovat budu. I když to není šikovně provedeno a možná to narazí na ústavní mantinely,“ prohlásila Wagnerová.

Předseda legislativní rady vlády Jiří Dienstbier, který zákon o střetu zájmů senátorům ve výborech představuje, však věří, že i kdyby se předloha vrátila do sněmovny, poslanci ji schválí znovu. „Podívám-li se na to, jak jednoznačnou většinou byl schválen v Poslanecké sněmovně, tak by to v ohrožení být nemělo,“ uvedl.

Dienstbier také upozornil, že centrální registr majetkových přiznání by měl být podle zákona vytvořen do března 2017. Dodavatele registru však ministerstvo spravedlnosti těžko stihne vysoutěžit. Odklad účinnosti zákona proto podpořil.

Senátoři by měli o zákonu o střetu zájmů rozhodnout ve středu. Pokud ho vrátí do sněmovny, dostane ANO další příležitost pokusit se o jeho zastavení. Projde-li však návrh horní komorou, nejspíše začne brzy platit. Prezident Miloš Zeman už dříve sdělil, že normu pravděpodobně nebude vetovat, ačkoli se mu princip „přijímání zákonů proti jednomu člověku“ nelíbí.

Andrej Babiš označil zákon o střetu zájmů v podobě, v níž ho schválila Poslanecká sněmovna, za projev snahy „odradit lidi, kteří něco dokázali, na rozdíl od těch, co tam jsou dvacet let a jen žvaní a žili ze státu“. Místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek zase tvrdil, že i v minulých vládách zasedali podnikatelé.

Poslanci nicméně nepřijali ještě přísnější pozměňovací návrh, jenž měl ministrům zcela zakázat, aby byli ovládajícími osobami obchodních firem. Zatímco jeden z autorů pozměňovacích návrhů Jan Chvojka (ČSSD) popíral, že by byly mířeny osobně na Babiše, podle předsedy ODS Petra Fialy tomu tak bylo. Fiala uvedl, že jde o „zákon o jednom člověku“, který podle něj není ideální, ale je v současné situaci velmi potřebný.