Od čtvrtka se novým místopředsedou Ústavního soudu stane třiapadesátiletý ústavní soudce Vojtěch Šimíček. Toho na Pražském hradě jmenoval do uvolněné funkce prezident Petr Pavel. Funkční období ve středu skončilo dvěma místopředsedům Ústavního soudu, konkrétně Miladě Tomkové a Jaroslavu Fenykovi. Desetiletý mandát zároveň vypršel také ústavnímu soudci Janu Filipovi. Šimíčkovi mandát končí příští rok v červnu.

„Jsem opravdu rád, že vás dnes můžu uvést do funkce místopředsedy. Musím říct, že jsem netušil, jak velkou část mé práce bude zaujímat Ústavní soud v počátku mého volebního období. Ale jsem za to moc rád, protože si této instituce vážím a věřím, že i pod vaším spoluvedením bude důstojným zastáncem té funkce, kterou od něho všichni očekáváme: tedy nezávislou nejvyšší institucí,“ řekl ve středu Šimíčkovi prezident. Popřál mu hodně úspěchů a dodal, že se bude těšit na spolupráci. Slavnostního aktu se zúčastnil i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, který ve své funkci skončí letos v srpnu.

Dále čtěte

Pavel představil oficiální portrét a známku. Předtím prezidentský pár debatoval se studenty

Lepší kompromis než nic, řekl prezident Pavel v prvním rozhovoru spolu s první dámou. Probírala se především témata zásadní pro…

Podle zákona o Ústavním soudu má tato instituce dva místopředsedy. Stejně jako předsedu ÚS je prezident republiky jmenuje z řad ústavních soudců. Místopředsedové zastupují předsedu v době jeho nepřítomnosti. Předseda je také se souhlasem pléna soudu může pověřit trvalým plněním některých svých úkolů.

Ostravský rodák Šimíček absolvoval brněnskou právnickou fakultu. Od roku 1996 pracoval jako asistent soudce Ústavního soudu Vojena Güttlera, v roce 2003 byl jmenován soudcem a přidělen k Nejvyššímu správnímu soudu. Tam předsedal senátu finančně-správního kolegia a senátu ve věcech volebních a ve věcech politických stran. Docent Šimíček se věnuje také pedagogické činnosti – dlouhodobě vyučuje ústavní právo a další související předměty na Právnické fakultě Masarykovy univerzity.

Před pěti roky se stal Šimíček jedním z aktérů kauzy možného ovlivňování soudců ze strany Hradu v éře Pavlova předchůdce Miloše Zemana. Tehdejší vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář přiznal, že v Zemanově zastoupení „konzultoval“ s více ústavními soudci včetně Šimíčka prezidentovy výhrady ke služebnímu zákonu, o jehož zrušení Ústavní soud rozhodoval. Šimíček k tomu řekl poslancům, že Zeman si podle Mynáře přál zrušení služebního zákona, nebo alespoň jednoho libovolného ustanovení. „Byla to jednání velmi nevhodná,“ řekl k věci Šimíček. Ústavní soud zrušení zákona až na jednu větu odmítl.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM: Napsali jsme manifest pravého českého konzervatismu!

O víkendu nás čeká korunovace nového krále Karla III. a Johana Hovorková se při té příležitosti v editorialu nazvaném Přichází Karel…

Ohledně Šimíčka u Ústavního soudu vypukl názorový spor, zda je podjatý v sérii stížností komunálních politiků, kteří požadují odškodnění za zpřístupňování majetkových přiznání. Ústavní soudci Josef Fiala a Radovan Suchánek poukazují na to, že Šimíček v této věci údajně poskytl konzultaci ministerstvu spravedlnosti, takže by měl být z projednávání těchto věcí vyloučený. Šimíček to odmítá a i plénum Ústavního sodu rozhodlo o tom, že podjatý není. Končící předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský uvedl, že názorový střet negativně ovlivnil atmosféru uvnitř instituce.

Na tři dneškem uprázdněná místa ústavních soudců nominoval Pavel zkušené soudce Josefa Baxu a Danielu Zemanovou a také akademika Jana Wintra. Jejich jmenování musí podpořit senát. Do té doby bude Ústavní soud rozhodovat ve 12 lidech namísto 15. Zůstal usnášeníschopný, zbývající soudci ale budou mít více práce.