Andrej Babiš FOTO: profimedia.cz
FOTO: profimedia.cz
Ústavní soud v úterý oznámil, že vyhověl hnutí ANO a zrušil podstatné části novely lex Babiš II, přezdívané po šéfovi hnutí Andreji Babišovi, která zpřísňuje pravidla pro vlastnictví médií u politiků a přijímání dotací u členů vlády a jejich firem. Novela tří zákonů například znemožnila, aby politici a další veřejní funkcionáři byli zároveň skutečnými majiteli televizí, rádií či novin.
O rozhodnutí informoval Ústavní soud v tiskové zprávě. „Novelu zrušil v rozsahu, ve kterém byla dotčena neústavním přílepkem poslance Jakuba Michálka. Rozhodujícím se tak stalo ústavně relevantní pochybení při procesu přijetí zákona,“ uvedla mluvčí Kamila Abbasi. „Nynější rozhodnutí Ústavního soudu je významné tím, že chrání nejen práva současné opozice, ale také všech případných politických menšin v budoucnu,“ dodala.
Soud zrušil podle ní novelu v rozsahu ustanovení, která jsou výsledkem neústavního přílepku. Naopak neuznal námitku, že při projednávání zákona došlo ve třetím čtení k neústavnímu omezení debaty.
Zároveň ale soud zdůraznil, že aktuální stav zákona o jednacím řádu sněmovny a jeho uplatňování považuje za dlouhodobě neudržitelný. V nálezu apeloval na všechny poslankyně a poslance napříč politickým spektrem, aby se zasadili o reformu jednacího řádu tak, aby napříště zajišťoval princip rozhodování vycházejícího z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním a princip ochrany menšiny.
Plénum, tedy sbor ústavních soudců a soudkyň, se problematikou několik měsíců zabývalo při neveřejných poradách. Veřejně návrh projednalo 6. listopadu. Hnutí ANO mělo výhrady k obsahu novely i proceduře přijetí. Veřejné jednání se týkalo hlavně procedury.
Sněmovna se původně zabývala návrhem zákona, který měnil organizační strukturu a řízení Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Pozměňovací návrh poslance Jakuba Michálka (Piráti) do novely včlenil zpřísnění zákazu vlastnictví médií a přijímání dotací a investičních pobídek. Novela se promítla v zákoně o střetu zájmů a dalších dvou normách. Omezení vlastnictví médií se nově týká i takzvaných skutečných majitelů, tedy třeba lidí, kteří firmy po dobu svého působení ve veřejné funkci vložili do svěřenského fondu nebo trustu.
Michálek navíc pozměňovací návrh předložil několik minut před koncem druhého čtení. „Vládní většina v poslanecké sněmovně postupovala rozporně s pravidly zákonodárného procesu tím, že k prosazení svého zájmu zvolila tzv. přílepek a současně učinila vše pro to, aby nemohl být řádně projednán,“ stálo v podnětu, který ANO předložilo ústavním soudcům.
Hnutí ANO tvrdilo, že zákon byl namířený adresně proti jeho předsedovi Andreji Babišovi, stejně jako první „lex Babiš“, což byla právní úprava přijatá v roce 2017 v reakci na to, že předseda hnutí už jako aktivní politik koupil vydavatelství Mafra. Změna zákona jej tehdy přiměla k tomu, aby firmy Agrofert a SynBiol převedl do svěřenských fondů. Loni Agrofert prodal Mafru a firmu Londa, která provozuje rozhlasové stanice Impuls a RockZone, skupině Kaprain. Nedávno Babiš oznámil, že svěřenský fond rozpustí. Nic mu nebrání, aby akcie držel, není to v rozporu s funkcí poslance.
Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová úterní nález označila za dobrou zprávu i pro budoucí menšiny ve sněmovně. „Do legislativního procesu nepatří moment překvapování, netransparentnost, přílepkování,“ řekla Schillerová. Místopředseda ANO Radek Vondráček doufá, že nález přispěje ke kultivaci české politiky.
Michálek se k úternímu rozhodnutí soudu vyjádřil na sociální síti X. „Ústavní soud dnes bohužel nejtěsnější možnou většinou zrušil zpřísnění zákona proti střetu zájmů, které jsem navrhl a prosadil. Není to dobrá zpráva pro českou demokracii, protože politici dostali zelenou ke střetu zájmů a účelovému zdržování zákonů,“ napsal.
Dodal, že vyhrály obstrukce nad vůlí většiny. „Většina Čechů souhlasí, že politici nemají vlastnit média a brát miliardy dotací do svých firem. Nechci, abychom dopadli jako v Maďarsku. Proto budu navrhovat, aby změnu zákona o střetu zájmů schválil parlament znovu a respektoval přitom podmínky kladené ÚS,“ uvedl.
