Ústav pro studium totalitních režimů, ilustrační foto FOTO: Ústav pro studium totalitních režimů
FOTO: Ústav pro studium totalitních režimů
Ústav pro studium totalitních režimů se po dlouhých letech práce v nejrůznějších pronajatých a po celé Praze rozesetých kancelářích nastěhoval do budovy, která historikům umožní snadnější a důstojnější prostředí k práci jak vědecké, tak osvětové. Dosud byly kanceláře tohoto vědeckého pracoviště, které je klíčové pro pochopení našich soudobých dějin, rozeseté po celé Praze.
Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) působí od září na nové adrese, v Paláci Archa v ulici Na Poříčí 26. Nynější nájemní smlouva, díky které má ÚSTR své nové sídlo, opravňuje k využívání kancelářských prostor čtyř pater historické budovy. V průběhu léta se tam již přestěhovali jeho zaměstnanci. ÚSTR je sice akademickým pracovištěm, přesto ale jeho práce má mimořádnou důležitost pro pochopení dneška. Deník FORUM 24 o jeho práci referoval opakovaně. Ať už o krizi, kterou procházel, nebo o personálních změnách, které následkem této krize v ÚSTRu nastaly.
V uplynulých letech proběhla v ÚSTRu rekonstrukce hlavního sídla v Siwiecově ulici v Praze 3. Tuto rekonstrukci vedení hodnotí jako nezdařenou a podalo kvůli ní trestní oznámení. Jedním z důsledků rekonstrukce bylo, že historici neměli kde pracovat a ÚSTR neměl adekvátní sídlo. Už se to změnilo. „Po takřka osmi letech budeme opět pracovat všichni společně, pod jednou střechou,“ řekl jeho ředitel Ladislav Kudrna.
Proč je ÚSTR důležitý?
Obecně se soudí, že historie není důležitou vědou, protože minulost již byla. To částečně platí pro výzkumy osad starých Slovanů nebo paleolitických lovců mamutů. ÚSTR však nedokumentuje minulost dávno zašlou, zasutou tisíciletími, ale minulost nedávnou. Minulost, jejíž dopady dnes a denně řešíme v našich každodenních životech, tady a teď.
Naše země ve své nedávné minulosti prošla dvěma obdobími totality. Ta první – a možná pro současnost již méně důležitá – byla totalitou protektorátu Čechy a Morava, totalitou nacistickou. Totalitou, která byla do naší země vnesena okupační armádou a která byla v České republice cizí. Přes existenci několika málo českých nacionálněsocialistických a fašistických uskupení za první republiky byl nacismus ideologií hitlerovského Německa a k nám byl implantován jako ideologie okupační mocnosti. Přesto jeho stín leží na společnosti dodnes a musíme jej velmi důkladně mapovat. A především mapovat historii kolaborace Čechů s nacistickou mocí. Dodnes totiž – byť jsou víceméně marginální – v Česku existují uskupení a partičky, které se hlásí k neonacismu. A bez důkladného a kritického zhodnocení sedmileté nacistické nadvlády v naší zemi (myšleno od mnichovské dohody roku 1938 do konce války v květnu 1945) bychom nedokázali k dnešním (neo)nacistům zaujímat adekvátní postoj.
Ještě důležitější téma je socialismus
ÚSTR však především mapuje další totalitu, která v historii naší země byla u moci. Komunismus, případně socialismus. Totalitu, která trvala jedenačtyřicet let a která přes nesporný vliv Sovětského svazu a přes příchod okupačních armád socialistického bloku v osmašedesátém roce byla především totalitou domácí. Ne jako za protektorátu, kdy byla totalitní moc vnější. Za socialismu byla totalitní moc tuzemská a politické procesy, které končily justičními vraždami, nevyšetřovalo německé gestapo a nesoudila německá justice.
Procesy v padesátých letech připravovala tuzemská komunistická Státní bezpečnost a na šibenici posílali lidi tuzemští, čeští prokurátoři a soudci. Přestože socialismus u nás skončil před pětatřiceti lety, nedokázala se s ním naše země vyrovnat. Na rozdíl od poválečného (západního) Německa, kde došlo k důsledné denacifikaci státu a institucí, u nás žádná dekomunizace neproběhla. A dozvuky socialistické / komunistické minulosti se dosud táhnou naší dnešní realitou. Přes pád socialismu v naší zemi před více než generací se objevují přesahy a resentimenty toho historického období v každodenní realitě na mnoha místech a na rozdíl od nějaké nacistické strany komunistická strana v naší zemi dosud existuje jako živé politické uskupení. V evropských i krajských volbách socialismu blízké subjekty získaly značný počet hlasů.
Program v nové budově
Proto je zcela zásadní pro dnešek i zítřek naší země, aby tato součást naší historie byla mimořádně důkladně prozkoumána, aby byly popsány mechanismy, kterými komunistická moc kontrolovala a řídila zemi. Protože jenom tak – se znalostí této kapitoly našich dějin – se může dnešní i zítřejší společnost chovat tak, aby se nějaká forma podobné totality nevrátila. Proto je role ÚSTRu a jeho historiků výrazně důležitější než role historiků, kteří se zabývají staršími a zasutějšími etapami našich dějin. Nová budova přinese jeho historikům důstojné a vyhovující místo nejen k jejich vědecké činnosti. Vedení ÚSTRu plánuje do nových prostor přenést desítky dalších aktivit a pravidelných akcí: přednášky, kulaté stoly, promítání, prezentace knih a besedy s historiky a odborníky ústavu.
Současně ÚSTR v nové budově pro badatele i veřejnost znovu otevře Knihovnu Jána Langoše a Centrum pro československé válečné deníky a dopisy, které zpřístupňuje úzce profilovaný fond zahrnující české i zahraniční publikace, periodika, sborníky a elektronické zdroje zaměřené na historii totalitních režimů na území České republiky i ve světě.
