Německý spolkový kancléř Olaf Scholz FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
NÁZOR / „Žádné rozhodnutí by se nemělo přijímat s pěnou u úst,“ hlásal německý kancléř Olaf Scholz před nastoupenými davy na předvolebním mítinku v Karlsruhe. Reagoval tak na zvažovaný záměr Severoatlantické aliance na vytvoření bezletové zóny na západní Ukrajině. Z Německa by takový krok podle něj mohl udělat součást konfliktu na Ukrajině a vyprovokovat ruského prezidenta Vladimira Putina k nepředvídatelným reakcím.
Zůstává otázkou, jak by Olaf Scholz reagoval, pokud by se mohl podívat do očí uprchlíkům z Ruskem ostřelovaných ukrajinských měst přicházejících o své domovy kvůli jeho strachu z eskalace konfliktu. Viděli jsme to již několikrát. Strach z eskalace není u Olafa Scholze žádnou novinkou.
Návrh na ochranu části ukrajinského nebe vychází z desetistránkového dokumentu bývalého šéfa NATO z let 2009 až 2014 Anderse Fogha Rasmussena. Západní země by podle něj mohly chránit část ukrajinského vzdušného prostoru v blízkosti území NATO a sestřelovat ruské drony a rakety. To by snížilo zátěž ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajinská armáda by mohla systémy protivzdušné obrany doustředit na východ země, kde probíhají ty nejtvrdší boje. Města, jako je Charkov a Dněpr, by proti ruským leteckým útokům chránilo NATO.
Návrh přichází v době, kdy někteří analytici mluví o tom, že situace na frontě je kritická. Rusko se v posledních týdnech pokouší o roztažení fronty, když kromě východu útočí i na severu země v Charkovské oblasti. Tím chce donutit Kyjev k přesunu rezerv a techniky, což by ruským silám mohlo vytvořit okno příležitosti k postupu na východě země.
Kyjev také dlouhodobě mluví o tom, že nemá dostatek systémů protivzdušné obrany. Nedávno se dokonce mluvilo o tom, že Ukrajině zcela došly. Systémy jsou přitom pro Ukrajinu zásadní. Jen v březnu vypálilo Rusko na Ukrajinu přes 400 raket různých typů, 600 bezpilotních letounů Šáhed a 3 tisíce řízených leteckých bomb.
Není žádnou novinkou, že se Rusové na Ukrajině uchýlili k taktice spálené země. Ukrajinští představitelé o tom mluví už minimálně rok od doby, kdy ruské síly dobývaly Bachmut. Rusové ničí ukrajinská města ve velkém. V kontextu ofenzivy v Charkovské oblasti jde například o vesnici Vovčansk, kde zatím přežívá na sto civilistů, kteří odmítli evakuaci. Z jejich domů už ale zůstávají jen trosky.
Podobně může vypadat i Charkov, kde před válkou žilo přes milion a půl lidí. Jen ve čtvrtek na něj Rusové mířili hned 15krát. Útoky si vyžádaly nejméně čtyři mrtvé.
Olaf Scholz však bude i nadále mluvit o tom, že je třeba zabránit eskalaci konfliktu. To, že Kreml vnímá válku na Ukrajině jako konflikt se Západem, se k němu nejspíš za více než dva roky války nedostalo. Dříve či později se tak může ustrašený německý kancléř Olaf Scholz podívat do očí lidem, kteří budou prchat ze zničeného Charkova, a říct jim, že alespoň zabránil eskalaci.
Zabrání tímto svým postojem ruskému útoku na NATO, o němž mluví politici i armádní představitelé? Těžko, Vladimir Putin je, jak sám říká, nepředvídatelný už nyní a eskalaci k útoku nepotřebuje, protože ví, že jeho Rusko je v konfliktu se Západem, ne pouze s Ukrajinou.
