Poslankyně Olga Richterová píše na svém Facebooku o útoku neznámeho pachatele na svou kancelář. Taková událost, protože známe i další podobné jevy, není jen izolovaný čin, ale odpovídá nějak době, ve které žijeme.
Olga Richerová píše: „Svou kancelář jsem vždy vnímala jako bezpečné místo pro politickou práci. Ale hlavně také jako místo, kde mě můžete navštívit, kde jsem otevřená setkávat se, naslouchat a pomáhat řešit problémy, s kterými se na mě občané obrací. Proto byl pro mě šok, když jsem našla výlohu své kanceláře rozbitou. Naštěstí jejímu úplnému vysklení zabránila folie, která navíc prasklinu zvenku zakrývá, a tak zdánlivě není nic vidět. Ne však zevnitř (viz foto). Moc bych si přála, aby se jednalo jen o nějakou nehodu, ale obávám se, že tomu tak vzhledem k častým výhružkám a nenávistným projevům vůči mně nebo Pirátům nebylo. Věc jsem předala policii. Odsuzuji případné podobné útoky, ať už by byly namířené proti komukoliv. Do demokracie nepatří. A i když třeba mohou vyvolat strach, mé přesvědčení a víru v hodnoty, které mi jsou vlastní, stejně nerozbijí. Jsem si také vědoma, že lidí dobré vůle, kterým je podobné jednání cizí, je většina. A jsem za to vděčná.“
Její zážitek může, čistě teoreticky, být náhoda, a opilý výtržník vytloukl výlohu právě Pirátské strany shodou okolností. Kdyby se náhodou (nejde o ironickou narážku na neschopnost policie, pachatel podobného útoku se prakticky nedá vypátrat a pomoct většinou může jen náhoda) podařilo pachatele chytit, mnohem spíše bychom se dozvěděli, že „potrestal“ Piráty za to, že mu chtějí domů nastěhovat somálského pastevce i s rodinou a stádem koz, či jiný nesmysl z dílen Putinových dezinformátorů.
Sprostnutí společnosti
Společnost prošla proměnou, která graduje a ve které hraje roli celá řada globálních i lokálních faktorů. Prvním a asi nejdůležitějším faktorem je zmasovění sociálních sítí, které tolerují anonymní účty, takže vytvářejí pro ubohé a zbabělé primitivy platformu pro ventilaci jejich frustrace a agresivity. Do prostoru sociálních sítí se přesunul tak velký podíl sociální komunikace, že kultura projevu na Fejzbůčku překypěla zpět do reálného světa a společnost rapidně zesprostla. Při zachování principu „účet na jméno“ by tento jednoznačně zhoubný efekt sociálních sítí téměř nenastal, za „podepsané“ projevy nenávisti či výhružky násilím se chodí před soud. A stačilo by zavřít prvních pět klávesnicových násilníků, aby si zbytek fejzbůčkových bojovníčků nadělal do kalhot a zalezl. Když však sociální sítě kvůli svému zisku anonymní účty tolerují a kasírují inzerenty i za to, že ukazují reklamy anonymům, nelze zesprostnutí veřejného prostoru a explozi verbálního násilí nijak zamezit.
Druhým faktorem zhrubnutí společnosti je nástup hulvátů a sprosťáků do vysokých veřejných funkcí. U nás tyto trendy reprezentují prezident Miloš Zeman se svými ženskými genitály sem i tam a opileckým potácením nad korunovačními klenoty spolu s premiérem Andrejem Babišem, který vedle svého až státnického výroku „nakáletjako“ dnes a denně předvádí sprostotu nejhrubší a nejnehoráznější lži, kterou si lze představit. Naše republika však není výjimkou, nejvýše postavený hulvátský sprosťák a lhář byl čtyři roky prezidentem nejsilnější jaderné velmoci. Americký exprezident Donald Trump od voleb mele ve svých projevech naprosté nesmysly o tom, že byly volby, které prohrál, zfalšované. Nikdy nepředložil pro tu svou fantazii jediný důkaz, všechny žaloby, co ve věci podal, byly zamítnuté, ale v zapadlých farmách Alabamy a Texasu mají tamní občané jasno. Volby jim ukradli pedofilní demokrati vedení Gatesem a Sorosem.
Volného setba
K tomuto zesprostnutí pak v České republice výrazně přispěla koronavirová epidemie. Od převratu v roce 1989 se v českém parlamentu neodehrávaly tak násilnické a výtržnické scény, jako když si chtěl vyhulákat a vyboxovat popularitu u nejméně kultivovaných spoluobčanů protirouškový exSPD poslanec Volný. Ten člověk de facto povýšil násilí na parlamentní metodu, legalizoval fyzickou sílu jako prostředek politického boje v poslanecké sněmovně. V souladu s mravy lidiček jeho typu se samozřejmě ve sněmovně pral jen s policisty ve službě, kteří mu jednu na revanš plácnout nesmějí. Nebude riskovat, že dostane přes hubu, neasi!
Jaké voliče si tím přivábil, jsme viděli na záběrech z protirouškových demonstrací, které jej podporovaly. Tak zuřivý a agresivní dav, jaký mlátil do policejních těžkooděnců na demonstraci volňásků ve Sněmovní ulici, jsem v Praze naposledy viděl někdy před dvaceti lety, při zasedání Mezinárodního měnového fondu. Tehdy se do Prahy sjela nebezpečná násilnická ultralevice z celé Evropy. Zuřivost útoků Volného sympatizantů na policisty byla otřesná, a podobně jako Volný osobně, i jeho sympatizanti útočili na policisty, kteří je na revanš proplesknout nesmějí. Násilničtí rváči jako Volný bývají velmi nestateční lidé. A přesně tito lidé dnes zcela otevřeně – často pod fiktivními anonymními identitami – jásají nad útokem na kancelář Pirátů a schvalují jej.
Lid na Fejzbůčku jásá
Zdeněk Vodák: Piráti si to beztak rozbili sami. Je to jako když si Hitler nechal napadnout Gliwice kdy jednotky SS v polských uniformách napadly vysílačku. Obvinili z toho Polsko a rozpoutali 2. sv. válku. Zde to bude to samé. Piráti z toho obvyní příznivce SPD a v očích veřejnosti budou Piráti vypadat jako ti ublížení. Pachatele bych tedy hledal v řadách Pirátů.
Reálný Radek: O další regulace, další přerozdělování cizích peněz, další digitální fízlování, další podporu úchylů? Rozbíjení výloh je ubohost, ale čemu se to soudružko pirátko diví?
David Hromas: Nevšiml jsem si, že by kdokoliv z vás odsoudil demonstraci před bytem ministra školství, nebo domem premiéra. A to si dovolím říct, ze doma je dalece nejbezpečnější místo…
Kateřina Zvědavová: Zase tu hysterii nepřeháněj. :))) Myslím že tebe nikdo neřešil, pokud někoho, tak celkově piráty a sorry za ten bordel na magistrátu se ani nedivím, což neznamená že s tím souhlasím.
Anonymní hlupáci a jedinci, co se nezvládli naučit ani základy pravopisu rodného jazyka, plivou na Facebooku svou zášť a nenávist. Zatím jen verbálně, zatím jen proti výlohám.
Půjdeme americkou cestou?
Útok na budovu amerického Kongresu ukázal, že zdivočelá masa násilnických hlupáků je ochotna zajít extrémně daleko. Až k násilnému obsazení jednoho z nejdůležitějších symbolů USA. Nesmíme nechat situaci v naší zemi dojít tak daleko. Ale už jsme v bodě, který je od podobného stavu jen kousíček. Mezi útokem na kancelář politické strany a na parlament už velký rozdíl není. Proto úřady musí začít zcela nekompromisně trestat jakékoliv násilnické projevy – a to nejen ty v reálném světě, ale i ty verbální. Proti násilí – které ve většině případů páchají primitivové – zabírá jen tvrdá represe bezpečnostních složek. Neváhejme k ní sáhnout dřív, než bude pozdě, dřív, než se násilí proti kancelářím politických stran změní v násilí davu proti konkrétním politikům. Či spíše – protože na ty si násilničtí primitivové snadněji troufnou – proti političkám.
Útok na kancelář pirátské poslankyně by měl znamenat zásadní přitvrzení úřadů při potírání násilných činů z nenávisti včetně nenávisti politické. Takže například ti protirouškaři, co na demonstraci sympatizantů poslance Volného mlátili do policistů, by měli jít sedět. Pokud k takové strategii stát nesáhne, bude útoků, jako byl ten na kancelář Pirátů, přibývat a budou čím dál závažnější.