Sobotní pravděpodobně ukrajinský útok na ruskou Černomořskou flotilu v krymském přístavu Sevastopol byl přiměřenou reakcí na ruské bombardování civilní infrastruktury po celé Ukrajině. Ve své pravidelné analýze bojů na Ukrajině to uvedl americký Institut pro studium války (ISW). Kyjev se k odpovědnosti za útok zatím nepřihlásil.
Snímky na sociálních sítích ukazují, jak neznámý počet dálkově ovládaných hladinových plavidel zasáhl v přístavu Sevastopol na okupovaném poloostrově Krym nejméně jednu fregatu třídy Admiral Grigorovič. Záběry také ukazují kouř poblíž přístavu a cosi, co vypadá jako ruská protivzdušná obrana zasahující letící cíle.
Míra poškození plavidel Černomořské flotily je v tuto chvíli nejasná. Moskva tvrdí, že útok způsobil menší škody na minolovce Ivan Golubec. „Ruští představitelé nepřiznali žádné škody na fregatě třídy Admiral Grigorovič, podobně jako ruské ministerstvo obrany popíralo jakékoliv škody na křižníku Moskva, když jej ukrajinské síly 14. dubna potopily,“ uvádí američtí analytici. Černomořská flotila má tři moderní fregaty třídy Admiral Grigorovič, které jsou schopné odpalovat řízené střely Kalibr.
„Ukrajinské rozhodnutí zaútočit na fregatu schopnou odpalovat střely Kalibr dává v této době smysl vzhledem k zesílené kampani ruských dronových a raketových úderů cílících na ukrajinskou energetickou infrastrukturu,“ míní institut. „Pokud Kyjev nařídil tento útok, jednalo by se o přiměřenou, či dokonce zdrženlivou reakci na rozsáhlou ruskou kampaň strategického bombardování, která v posledních několika týdnech útočí na civilní cíle po celé Ukrajině,“ dodal.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ukrajinské síly použily sedm námořních dronů a devět bezpilotních prostředků k provedení „teroristického útoku“ proti Černomořské flotile a civilním cílům v Sevastopolu. ISW připomíná, že útoky na vojenská plavidla jsou v době války legitimním válečným aktem, nikoliv terorismem.
Bezprostředním výsledkem sobotního útoku je stažení Ruska z účasti na dohodě o vývozu zemědělských produktů z ukrajinských přístavů, kterou v červenci zprostředkovala OSN a na které se podílí Turecko. Podle ISW si však Moskva již delší dobu vytvářela podmínky, aby od dohody mohla odstoupit.