V posledních dnech se rozproudila diskuze o seškrtání podpory neziskovým organizacím až o tři miliardy korun, jak o tom v České  televizi hovořila ministryně financí Alena Schillerová, která už ovšem své výroky zmírňuje stejně jako premiér Andrej Babiš.

V této souvislosti je dobré připomenout dříve u nás velmi oblíbené tvrzení, že ruský federální zákon č. 121-F3 z roku 2012 proti neziskovým organizacím je údajně pouhou kopií amerického zákona FARA (Foreign Agents Registration Act – Zákon o registraci zahraničních zástupců) z roku 1938. 

Původní nepravdivé tvrzení o shodě těchto dvou zákonů pochází přímo od Vladimira Putina, který při diskuzi v červenci 2012 řekl doslova toto: „…Víte, zaprvé, že se tento požadavek vztahuje pouze na ty organizace, které se zabývají politickou činností a dostávají finanční prostředky ze zahraničí. Předpokládám, že my v Rusku můžeme mít takovýto zákon, který byl přijat a funguje ve Spojených státech amerických už od roku 1938.“

Putin ovšem vědomě lhal. Americký zákon upravuje postavení zastánců cizích zájmů, kteří jsou povinni se registrovat a označovat své materiály jako materiály zahraničního zástupce. Nesplnění povinnosti se trestá pokutami i vězením. Zákon byl opravdu původně přijat v roce 1938 jako nástroj pro boj proti nacistům, od té doby byl ale novelizován a v současnosti se týká lobbingu, jehož cílem je ovlivnit vládní a zákonodárné orgány USA, naprosto ale neměl a nemá nic společného s neziskovými organizacemi. Například Česko aktuálně má podle tohoto zákona v USA registrovaného jediného zástupce, a to České centrum řízené ministerstvem zahraničí. Naproti tomu ruský zákon výslovně hovoří o neziskových organizacích provozujících politickou činnost. A jak už to tak bývá, výklad ruského zákona je natolik pružný, aby jako politická činnost dala označit i práce odborů nebo spolku na pomoc diabetikům. Lze se domýšlet, že naši bojovníci proti NGO sledují stejný cíl.

Výše zmíněnou Putinovu lež u nás nejvíce šířil nejen údajný bezpečnostní analytik Jan Schneider, ale také spolupracovník Institutu Václava Klause Tomáš Haas, oligarcha Ivo Valenta, Petr Štěpánek z Alternativy pro Českou republiku, Lubomír Vylíčil (přispěvatel antisemitského Protiproudu), „mediální analytik“ Petr Žantovský či Břetislav Olšer (server Rukojmí). A mnozí další.

Kremelskou lež se i díky dalším textům podařilo v českém prostoru téměř eliminovat, takže se s ní setkáme většinou pouze u trollů v internetových diskuzích nebo v obskurních organizacích, jako je BOS. 

Nedávno ji ale zopakoval údajný bezpečnostní analytik (a bývalý agent StB) Martin Koller. Ten v rozhovoru na webu Svobodné universum z 24. července 2018 prohlásil: „Kolik neziskových organizací u nás platí Rusko? Žádné! V Rusku dokonce mají stejný zákon jako Američané zákon FARA, který výrazně omezuje neziskové organizace ve Spojených státech placené ze zahraničí…“

Pokud se už někdo hrdopyšně označuje jako bezpečnostní analytik, rozhodně by neměl přebírat tak okaté kremelské lži, které se navíc dají velice snadno vystopovat. Jak možno věřit Martinu Kollerovi, když navíc ve stejném rozhovoru tvrdí: „Já se nepovažuji za proruského. Považuji se za pročeského a nikdy jsem nebyl jiný.“