Musí to být pro některé občany hrozný pocit, když zjistí, že šestadvacetiletý „kluk“ to má v hlavě srovnané víc než mnoho zasloužilých politiků. Právě s útoky od závistivců a brblalů se nyní potýká Mikuláš Minář, lídr Milionu chvilek pro demokracii. Nejen že ho uráží nedůležitý nižší státní úředník, ale do boje se pustili i internetoví trollové. Protože však nemohou na mladého studenta najít nic dostatečně obludného, začali lživě ostouzet jeho otce. Boj proti „rozvraceči režimu“ započal.
Například pro Jiřího Ovčáčka jsou všichni, kdo přišli 16. listopadu demonstrovat na Letnou, lůza. Stejně jako ti, kteří na Národní třídě dali najevo, že tam květiny od bývalého estébáka nemají co dělat. Názor tiskového mluvčího sice nikoho nezajímá, ale svým způsobem legitimizuje veškerý hnus, který se na adresu demonstrantů valí. Kdo neuráží přítomné na Letné za to, že si dovolili říct svůj názor, zaměřuje se na organizátory. Samozřejmě velmi „statečně“. Buď skrytý za nick na sociálních sítích, nebo jako šiřitel řetězových mailů.
Hrdinové od klávesnic v současnosti rozesílají vylhanou zprávu o tom, že otec Mikuláše Mináře byl estébák. Zapomínají však na dvě důležité věci. Naivní lidé, kteří by takové hlouposti bez ověření její pravosti chtěli uvěřit, už mají o Milionu chvilek dávno zdegenerovanou představu. Tu jim už stačili vnutit jejich političtí miláčci Zeman, Babiš, Klaus nebo Okamura. Navíc lidem, kterým jsou kvůli jejich snížené schopnosti poznat pravdu maily posílány, estébáci nevadí. Jinak by jednoho z nich tolik neoslavovali jako předsedu vlády.
Když se začala šířit informace o tom, že Jiří Drahoš vyváděl na Akademii věd kdejakou lumpárnu, byla to jiná situace. Málokdo profesora znal, a tak bylo jednodušší přesvědčit některé voliče, že se za žádnou cenu nesmí dostat na Hrad. U Mináře však zatím trollové vymysleli jen ubohou historku o StB. Jistě se objeví i další výmysly, ale s tím se musí každý, kdo chce veřejně vystupovat proti dnešním mocipánům, smířit.
Pryč jsou totiž doby, kdy se názoroví oponenti přebíjeli argumenty. Dnes jedna strana raději hází špínu na tu druhou a obelhává veřejnost. Že tou agresivní stranou je vždy ta přikloněná k prezidentovi a premiérovi, už se stalo zvykem. Dokud se však z internetu nevymýtí zprávy plné dezinformací, lží a urážek a jejich autoři nebudou potrestáni, nic se nezmění.