Společenství antisystémových, extremistických, většinou proruských sil v České republice čím dál víc připomíná alternativní svět, který má s naší realitou už jen pramálo společného. O úřad prezidenta se tak třeba chce ucházet člověk přesvědčený o tom, že místo politiků vystupují jejich klony. Od bizarních nápadů se však tito lidé čím dál víc překlápějí k agresi. Verbální a bohužel už i fyzické. Napadání stále častěji čelí novináři.
Hledat nějakou logiku v počínání protivládních, k Rusku tíhnoucích demonstrantů, ať už je „na barikády“ zrovna vede kterýkoli z mohutně zadlužených neplatičů, ve kterých si tolik libují, nemá smysl. A tak zatímco vznášejí nekompromisní požadavky na živé vystoupení v České televizi nebo si stěžují na přehlížení a nedostatek prostoru v médiích (což nazývají cenzurou), současně napadají novináře, kteří na jejich shromážděních natáčejí a dotazují se jich na názory.
Chtějí publicitu, ale na novináře jdou pěstmi
Ve sváteční den 17. listopadu uspořádala iniciativa Ladislava Vrabela, dezinformátora s několikamilionovými dluhy v insolvenci, který se vyhýbá jak placení, tak soudu, pochod na Českou televizi. Už při poslední demonstraci 28. října na Václavském náměstí přímo z pódia zněla výzva k obsazení budov ČT. O nic takového se ale nakonec ani nepokusili. Na shromáždění před Českou televizí se spokojili s nadávkami, křikem a sprostými nápisy na transparentech. Kromě toho na nich předváděli například členy vlády v pytlích na mrtvoly.
Podivné zákruty uvažování ukázali, už když se rozhořčovali nad tím, že Česká televize pro ně neotevře restauraci a galerii, která je sice přístupná veřejnosti, ale pouze ve všední dny. A že se tudíž radikální revolucionáři, kteří jsou prý hotovi chopit se moci ve státě, nebudou mít během protestů kde ohřát a odskočit si. Právě tak pořadatelé pokládali za velikou nespravedlnost, že se nikdo z televize neměl k tomu, aby jim půjčil kabel a poskytl elektřinu, jak na místě žádali. A přitom si ti hodní, milí lidé o pomoc přišli říct například s transparenty sdělujícími, že ČT „líže p*del USA“, lže a je žumpa.
Do vysílání se tedy, vcelku nepřekvapivě, nedostali. Vrabel nemohl sdělit národu, že chtějí nové volby a že když si to přeje většina obyvatel (o čemž je přesvědčený), tak prezident musí vládu Petra Fialy odvolat. Když ovšem chtěl názorům demonstrantů dát ve sledovaném médiu prostor redaktor Aktuálně.cz Radek Bartoníček, vrhli se na něj. S hulákáním mu srazili telefon, kterým jejich pochod natáčel, řvali urážky, fyzicky ho napadli, strkali do něj.
Tolik asi k jejich upřímné touze hovořit do médií. Policie České republiky k tomu později na twitteru uvedla: „Incidentem zachyceným na videu se policisté zabývají a zjišťují, jestli se jednalo o protiprávní jednání, nebo ne. Až to okolnosti dovolí, závěr šetření sdělíme.“
Sprostým rasistickým urážkám čelil téhož dne na stejné akci i reportér České televize Richard Samko. Ve videu zveřejněném na Afrique Media zřetelně zaznívá křik: „Hele, tamhle ten parchant, ty vole, cikánskej, ty vole.“ I k tomuto incidentu se Policie ČR na twitteru vyjádřila: „Kriminalisté se již případem tohoto slovního ataku na redaktora @CzechTV zabývají a věc šetří.“
Budeme věšet a kastrovat
Kromě fyzického násilí viditelně narůstá i míra verbální agrese. Před ruzyňskou věznicí opakovaně demonstrují příznivci Patrika Tušla a Tomáše Čermáka, nedávno prvoinstančně odsouzených za podněcování nenávisti a výzvy k útokům proti Ukrajincům. Podobně smýšlející pokládají dvojici již v minulosti trestaných recidivistů za politické vězně a oběti současné vlády. Proto se ukájejí představami, co všechno vládním politikům, novinářům či soudcům udělají, „až se to tady otočí“ a oni se ujmou moci.
Pěkně oblečená paní s českou vlajkou na zádech a s náušnicemi v podobě vlaječek, vystupující na sociálních sítích jako Soňa Gagliardi, zachycená na videu, křičí do megafonu: „Tomáši! Jednou vás pustit musí a pak je odpočítáme. Budou viset na Václaváku a budem dělat kastraci.“ Reakcí je jí pobavený smích. Na pochvaly odpovídá, že to dělá ráda.
Volby jsou zrušené, bude koalice prezidentů
Některé výroky, které můžeme číst na sociálních sítích, působí, jako by je pro zábavu vymysleli nějací zvlášť ujetí vtipálci. A někdy tomu tak dokonce může být. Podstatné ale je, že se najde dost občanů s volebním právem, kteří takové věci, ať už je vytvořil kdo chtěl, proč chtěl, vezmou jako nezpochybnitelný fakt.
Šíří se tak například (nikým nepodepsaná) „zpráva“ uvedená velikými písmeny „!!Prezidentské volby zrušeny!!“. Text pokračuje tvrzením, že post prezidenta zůstane dočasně neobsazen, načež budou vypsány nové volby podle jiných pravidel. K těm má patřit zákaz ovlivňování volby „masmédiemi“. Debaty v ČT a jiných televizích prý nebudou moderovat jejich redaktoři, nýbrž nějací blíže neurčení lidé, kteří budou zvoleni jakýmsi hlasováním. Očividná nesmyslnost celého textu ale mnoha lidem nebrání v pevné víře, že skutečně jde o „výnos, proti kterému není odvolání“.
Souběžně obíhá po sítích a v řetězových mailech podobně bláznivá, leč zcela protichůdná „zaručená zpráva“, a to o údajném rozhodnutí Rychetského (míněn předseda Ústavního soudu), že do prezidentské volby může vstoupit koalice kandidátů, ze které se pak, pokud zvítězí, „tajným hlasováním“ vybere prezident.
Uvěřit obojímu současně pak bez problémů mohou třeba stoupenci dezinformátora Pavla Zítka, který kromě toho, že tahá z důvěřivců nemalý peníz za „zázračný“ fén údajně měnící kohoutkovou vodu na „studánkovou“, podal přihlášku ke kandidatuře na Hrad. Svým věrným tudíž denně sděluje, že tisíce občanů už byly vinou české vlády zavražděny. Miloš Zeman i Andrej Babiš jsou podle něj dávno po smrti a na veřejnosti vystupují jejich klony. Lidstvu pomáhají jakési Bílé klobouky z jiné galaxie. Chování jeho fanoušků věrně kopíruje chování sekty. Což právě „vůdcové“ potřebují.
A tak přestože některé projevy proruské dezinfoscény mohou působit komicky, případně tragikomicky, už dávno nejde o žádnou neškodnou legraci, jaké se můžeme jen vysmát. Zhlouplých zfanatizovaných lidí ochotných propadnout bludům typu, že vláda úmyslně vraždí lidi a že je nutno převzít moc násilným převratem následovaným popravami, přibývá. A stále více jich přechází od křiku k ranám pěstí. Příště ta rána může vyjít z pistole.