Ilustrační foto FOTO: Wikimedia Commons / CC BY 4.0
FOTO: Wikimedia Commons / CC BY 4.0
KOMENTÁŘ / O chystané ukrajinské protiofenzivě se ví jen to, že nejspíš někdy v dohledné době bude, ale není jasné, kde to začne a kdy přesně. U Bachmutu už někteří vojáci mají možná pocit, že ve skutečnosti začala, protože na několika místech Ukrajinci drobně postoupili a velitel wagnerovců Jevgenij Prigožin občas hlásí, že všechno dopadne špatně.
Další osoby komentující dění na frontě vypadají přinejmenším znepokojeně. Vojenský zpravodaj Jevgenij Poddubnyj informoval, že v oblasti Soledaru se nepříteli, tedy Ukrajincům, podporovanému obrněnými skupinami po dvou až třech tancích, podařilo zorganizovat průlom.
„Situace je složitá. V příštích 24 hodinách se zdá, že kyjevský režim začne na jihu zvyšovat své úsilí. V oblasti Orechovo vázat naše jednotky v bojích, v oblasti Guljaj Polja prolomit první linii obrany. Mějme za to, že nepřátelský protiútok začal,“ tvrdí Poddubnyj.
Telegramový účet Alex Parker Live zůstává zatím v klidu. „Švejk v čepici mával berlemi a křičel na celou ulici: ‚Na Bělehrad! Na Bělehrad!‘ Ruský bloger Alexander Koc napsal příspěvek o zahájení ofenzívy ukrajinské armády na… Bělgorod! Ukázalo se, že Koc byl informován o tom, že se na okružní silnici v Charkově objevily ukrajinské tanky. Není známo, co a v jaké hospodě teď Kotz konzumuje, když sepsal toto ‚shrnutí‘, ale zjevně neví, že od charkovského obchvatu k ruským hranicím je to více než 30 kilometrů a ukrajinské tanky tam byly vždycky, Rusové nemohli dobýt celou Okružní, a samozřejmě pokud se tam teď objevil tank, je hloupost to nazývat ofenzivou. Koc oblbuje své nechápavé odběratele, aby zítra vystřízlivěli a ráno hlásili vítězství. Ofenzívu si sami vymysleli, sami ji porazili a mezi dvěma příspěvky zveřejní inzerát na finské nože NKVD a oddá se veselici v putyce. Taková je úroveň inteligence ruských telegramových ‚válečných zpravodajů‘.“
Novinář Alexandr Něvzorov tohle hemžení z exilu ironicky komentuje. „Zdá se, že na frontě došlo k určitému ‚pohybu‘. Zatím nejsou k dispozici žádné ověřené a potvrzené informace. Existuje jen panika ‚válečných zpravodajů‘, tragické vytí Girkina a pochmurné nářky Prigožina. Propagandisté hysterčí o ‚chemickém živlu‘, kvůli němuž ruské prapory omdlévají, o tisících mrtvých těl a opuštěných pozicích. ‚Tanky se shlukují do houfů, řadí se do klínů a frčí k Moskvě. Ukázalo se, že Zalužnyj je vysoký čtyři metry a jedním úderem sráží BTR z bojiště,“ píše Něvzorov na Telegramu. Doporučuje ale počkat na oficiální zprávy.
Podle Něvzorova míra psychózy ruských válečných zpravodajů a vlastenců zatím neklesá a popisují, jak „mobici pobíhají po polích a hledají, komu by se vzdali, a vojáci nemají čas prát kalhoty podělaným generálům“. Novinář soudí, že na těchto pozorováních je něco pravdy, vyvážené a přesné informace zatím však spíše ukazují, že ukrajinská armáda skutečně postupuje vpřed – ovšem ne jako nějaký uragán, ale velmi promyšleně a chladnokrevně.
„Ukrajinské tiskové služby jsou záměrně skromné a jen letmo se zmiňují o ‚některých pokrocích‘ a o překopávání ‚skladišť, zákopů a nor‘. Zalužnému podle všeho nejde o masový exodus Rusů, ale o jejich hromadné umrtvení na už ‚známých pozicích‘. To je věcný přístup,“ soudí novinář.
Podle něj by bylo nevýhodné, kdyby nastala panika a ruští vojáci masově utíkali, protože pak by bylo potřeba je honit a ničit po malých počtech. „Valerij (Zalužnyj) má rád, když je stůl ‚plný‘ a může se najednou servírovat pár dobře uvařených divizí s omáčkou z roztavených tanků.“
Separatistický velitel Alexandr Chodakovskij patří k těm, co naříkají, a melancholicky uvažuje o dění u Bachmutu. Ani on, který bojuje proti Ukrajině už od roku 2014, nemá úplný přehled, co vlastně probíhá.
„Podle toho, jak já to chápu, byl tedy první nápor odražen? Míra napětí, která včera vznikla a která se odráží v kvalitě a počtu telefonátů a zpráv, naznačuje, že mentálně nejsme zcela připraveni. Takže se připravujeme – připravujeme se na protiútok a nejsme připraveni,“ konstatuje Chodakovskij.
Vidíme tedy mnoho všelijakých hlasů, kdy každý vykládá něco jiného a jiným tónem. To je celkem dobrá zpráva. Už se neshodnou ani navenek, že všechno jde podle plánu. Je jasné, že nejde. Bývalý šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin už dokonce přiznal, že připouští porážku Ruska ve válce proti Ukrajině.
„Nemůžeme teď jednat tak, jako by byl každý sám za sebe. Takhle to vůbec nebude fungovat. Proto je třeba se mobilizovat. A mobilizace měla proběhnout nejen tehdy, na začátku podzimu, ale měla proběhnout i další . Máme problémy s personálem, rozumíte. Protože kluci jsou zranění. I když fronta stojí, tak dochází k ostřelování. Ztrácíme bojeschopné kluky. Je třeba je doplnit,“ stěžuje si Rogozin. Sice ještě vykládá, že jeho země má obrovské rezervy dobrovolníků, které by jí pomohly vyhnout se druhé vlně mobilizace, ale o tom lze dost pochybovat.
Mychajlo Podoljak si na ukrajinské straně myslí, že v Rusku začíná rozsáhlá vnitřní válka. Putinovo okolí už aktivně hledá východisko pro případ porážky.
Hodně napovídá už to, že se Moskvě nepodařilo získat aspoň nějaké vítězství, které by šlo oznámit na den 9. května. A nejen to, přehlídka na Rudém náměstí působila tak uboze, až to zaráželo. To si organizátoři, kteří všechno museli mít schválené předem, neuvědomili, že ukázat jen jeden tank, a to ještě historický T-34, vyvolá posměch?
Války se samozřejmě nevyhrávají náladami. Když ale mizerné pocity tryskají na všechny strany, něco je zřejmě v nepořádku.
