Co naplat, doba se mění všude ve světě. U nás jsme vstoupili do nové éry v historii našeho státu: do éry, kdy už je líp. Věci jako kontrolní mechanismy demokracie nebo nezávislá média už nestojí v cestě tomu, aby trestně stíhaný bývalý agent Štátnej bezpečnosti v klidu pracoval pro blaho deseti milionů lidí. Hotový mumuland.
Pan Babiš je zcela jistě byznysmanem a všechno podle toho řídí. Co neumí on sám, outsourcuje: stranu a disciplínu v ní Faltýnkovi, parlament a zákony Ondráčkovi, komunikaci a strategii Prchalovi. On sám se pak může věnovat tomu, co ho doopravdy zajímá: implementaci strategie, kterou jsem si já pracovně nazval ,,Uzbekistán 2.0 “— totální splynutí byznysu, strany a státu. Management z holdingu bude nejenom kontrolovat nějakou tu chemičku nebo řepkové pole, ale zároveň povede nějakou okresní nebo krajskou buňku ANO a nějaký odbor na ministerstvu, nebo nějakou sekci jakési státní agentury. Jedeme Mečiara přes kopírák: vyměnit všechny šéfy silových složek státu, od rozvědky po GIBS, takže Babiš bude za vodou léta potom, co ze Strakovky odejde.
[ctete postid=“197700″ title=“Babišův Prchal kádruje názorového oponenta svého šéfa. Ten ho vtipně „setřel““ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2017/10/Screenshot-2017-10-21-20.22.54-385×230.png“ excerpt=“Sociální sítě premiéra v demisi Andreje Babiše a jeho hnutí ANO ovládá jeden muž – “ permalink=“http://forum24.cz/babisuv-prchal-kadruje-nazoroveho-oponenta-sveho-sefa-ten-ho-vtipne-setrel/“]197700[/ctete]
Nelze mu upřít jednu ohromnou výhodu, kterou na rozdíl od ostatních politiků má: absolutně žádné zábrany, a tvrdý tah na branku. Zatímco ostatní strany mají ruce svázané věcmi typu program, vnitro-stranická demokracie nebo nějaké hodnoty, pan premiér v demisi se nemusí ničím takovým zabývat. Jen borec jeho formátu může v říjnu postavit kampaň na ,,volte mě, nejsem politik“, a v prosinci a lednu podpořit Miloše Miloševiče proto, ,,že je to zkušený politik“. Já se takhle chovat, dostal bych od babičky pohlavek.
Ta neuvěřitelná názorová flexibilita je naprosto dechberoucí. Po volbách si hrál na vábničku s ODS, že prý má s ANO nejpodobnější program (to asi všichni ti bývalí voliči ČSSD a KSČM, co dneska tvoří jádro jeho elektorátu, dost čuměli). Když ODS řekla, že se bude chovat podle svého předvolebního slibu (Babiš je musel mít za exoty) a že do vlády s trestně stíhaným člověkem nepůjde, najednou se měl k ČSSD. Když socani začali dělat Zagorku, najednou vyjednával s bolševiky a fašounky od Pitomia zároveň. Skončili jsme nakonec u socialistů a komunistů. Jak pravil klasik – dámy a pánové, nechci se vás dotknout, ale kdo z vás to má?
Absence páteře vám taky umožňuje den ze dne měnit styl, kterým komunikujete (resp. kterým vaše PR oddělení komunikuje) s veřejností. Někdy naslibujete kdesi na spanilé jízdě po krajích stáda zlatých telat, někdy si uděláte selfíčko s tuleněm. Čas od času můžete sáhnout i po nějakém tvrdším kalibru: takový model KSČ 1950, který jsem měl tu čest okusit teď ve středu.
V republice, kde je líp, neexistuje názorový oponent: existuje pouze nepřítel státu. Když nějaký Honza z Jižáku, který by měl být pod jakoukoliv rozlišovací schopnost člověka, který má řídit stát, sestavovat vládu, a chodit se obhajovat k soudu, kdesi na Facebooku nepíše, že Babiše moc nemusí, je malér. PR komando ho okamžitě na oficiálním profilu předsedy vlády (!) potupí, zesměšní, urazí. Veřejně ho předhodí svým příznivcům jako kus masa psům – oni už se o zbytek postarají. Zprávičky od fanoušků na sebe nedaly dlouho čekat a hodinka nenávisti mohla vesele začít. Zkrátka – co se v mládí u ŠtB naučíš, ve stáří jako když najdeš.
V nové éře už taky neexistují politické trafiky. Tedy až na to, že svoje lidi nasadíte do: Státního zdravotního ústavu, Státního pozemkového úřadu, Lesů ČR, Státního ústavu pro kontrolu léčiv, Národní agentury pro komunikační a informační technologie, České pošty, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Českých drah, Správy železniční dopravní cesty, Státního fondu dopravní infrastruktury, České exportní banky, Vojenského výzkumného ústavu, na ambasády… Přátelé, přituhuje.
Nechci být žádným alarmistou. Naše země je jednou z nejkrásnějších na světě. Nikdo nám nemůže vzít naše skvělé sportovce, hrdou státnost, historii, nádhernou přírodu, národ plný skvělých a šikovných lidí. Žádný jiný národ naší velikosti toho světu nedal tolik, co my. Dlouhodobě trpím životním optimismem a ten mi žádý Babiš nemůže vzít.
Ale řeknu vám jedno. Jestli tohle už je to ,,líp’’, tak se nemůžu dočkat, až bude zase trošku hůř.