Zatímco se spekuluje, zda několik výpadů ukrajinské armády je už začátkem očekávané protiofenzivy nebo se jedná o něco jiného, separatista Igor Girkin – Strelkov hodnotí události ze své perspektivy znalce vojenské strategie. Podle něj ještě nejde o plnou protiofenzivu, ale může to být její začátek.
Girkin reaguje na zprávu ruského ministerstva obrany, které v neděli oznámilo, že „odrazilo pokus o rozsáhlou nepřátelskou ofenzivu ve směru na Volnovachu“. Volnovacha bývala městem v jižní části Donbasu, které je nyní zničené a kde prostor drží ruská vojska a separatisté.
„Směr Volnovacha jsem již dlouho označoval za jeden z nejnebezpečnějších z hlediska cílů strategické ofenzivy nepřítele (ti, kdo to pravidelně sledují a čtou, by si měli má slova pamatovat). Navíc jsem tento směr vyzdvihoval jako nejpravděpodobnější pro hlavní údery (nebo jeden z hlavních úderů) ukrajinské armády. Nevylučuji tedy, že – tentokrát – prohlášení ministerstva obrany obsahuje značný podíl pravdy a ofenziva nepřítele ZAČÍNÁ. Zdůrazňuji – pouze ZAČÍNÁ. Toto schéma je zcela klasické pro bitvy druhé světové války a zcela odpovídá mým obecným předpovědím.“
Podle Girkina schéma takové bitvy znamená, že nejdříve se provedou diverzní útoky speciálními jednotkami na „staré hranici“ Ruské federace, pak série diverzních úderů (včetně těch na doněckém směru) a pak hlavní a pomocné údery na jižní frontě tam, kde budou Ukrajinci předpokládat největší úspěch. Zatím podle Girkina ukrajinské pomocné či průzkumné útoky na několika úsecích záporožské fronty a v oblasti Doněcka neuspěly. Vážná ofenziva podniknutá ve směru na Volnovachu v první den také nevedla k průlomu ruské fronty.
„Je také již známo (z našich vlastních zdrojů), že na začátku ofenzivy nepřítel pomocí elektronického boje zcela ‚položil‘ naše komunikace asi na půl hodiny v prostoru útoku, což mu však nepřineslo rozhodující úspěch,“ soudí separatistický velitel.
Girkin nicméně upozorňuje na to, co je podle něj ve zprávě problematické:
„A nyní ty nesrovnalosti. Naši velitelé bravurně uvedli, že se jim podařilo udržet všechny pozice. Jiné zdroje (ne ukrovské) uvádějí, že to není tak docela pravda – nepříteli se podařilo proniknout na naše pozice ve směru na Volnovachu. Situace byla částečně obnovena protiútoky záloh, ale na některých místech nepřítel od včerejška postupoval. Fronta však nebyla prolomena a tyto zálohy nejsou velké (co se týče 1–2 osad, které byly údajně obsazeny – o těch teď psát nebudu, protože o tom není nic známého). Je však jasné, že nepřítel zatím NEZAPOJIL plně své hlavní síly. Je možné, že úder na Volnovachu – při všem jeho relativně velkém rozsahu – je pouze ‚jedním z‘. Zda je hlavní, nebo pomocný, pochopíme dnes nebo zítra, protože pomocné údery jsou vedeny (‚dle doktríny‘) den nebo dva před hlavním.“
Dále pak Girkin předpokládá, že ukrajinská ofenziva nebyla pro Rusy nečekaná a že se ruským průzkumníkům podařilo včas odhalit přípravy k útoku právě v tomto sektoru. Pokud ale ze strany Ukrajinců nešlo jen o „zkoušku síly“, tak se během několika příštích dnů intenzita bitvy zvýší a její výsledek není předurčen. Podle jeho názoru Ukrajinci svůj útok odložili asi o tři až čtyři týdny kvůli počasí a kvůli tomu, že ještě nebyli připraveni. Jinak by podle něj bylo výhodnější nečekat na výsledek bojů u Bachmutu.