V litevském městě Trakai se konalo koncem května setkání ruských opozičních činitelů, kteří diskutovali o účinnosti hospodářských sankcí a podpoře ruské společnosti. Rozebírali také, jak by mohla vypadat poválečná budoucnost země v sociální, hospodářské a politické oblasti.
Konference se zúčastnily osobnosti jako Michail Chodorkovskij, někdejší oligarcha, kterého nechal Vladimir Putin zbavit majetku a poslat do kárného tábora, bývalý ruský premiér Michail Kasjanov a opoziční politik Vladimir Milov, spolupracovník Alexeje Navalného a bývalý náměstek ministra energetiky Ruské federace.
Účastníci konstatovali, že válka, kterou Rusko rozpoutalo proti Ukrajině, odhalila nejcharakterističtější rysy ruské vlády i společnosti. Ruská sekce Hlasu Ameriky, která o konferenci přinesla zprávu, píše: „Čtvrtý měsíc po začátku plnohodnotné invaze se realita, která se objevila po 24. únoru, již stává normou, což není překvapivé. Válka je totiž přirozeným pokračováním běžných ruských dějin. Válka v Rusku v různých podobách nikdy nepřestala, probíhala a probíhá na ulicích, v dopravě a tak dále.“
Vladimir Milov v rozhovoru pro ruskou službu Hlasu Ameriky říká, že ekonomické sankce uvalené západními zeměmi mají na život v Rusku velmi silný dopad:
„K takové deglobalizaci velké ekonomiky ještě nikdy v historii nedošlo, protože koneckonců Írán nebo Severní Korea jsou ekonomiky, které nejsou příliš integrované do světového prostoru. Zatímco Rusko poskytlo svým občanům relativní prosperitu díky své otevřenosti a zapojení do globální dělby práce. A skutečnost, že se odpojuje od všech systémů, včetně finančních, od všech trhů, technologií, logistiky a tak dále, způsobí nebývalou ránu. Zatím nevidíme její plný rozsah, protože existuje setrvačnost některých stávajících smluv, stále jsou zásoby, ale velmi brzy se projeví,“ domnívá se ruský opozičník.
K pochopení toho, jak vážně již sankce ovlivňují každodenní život Rusů, stačí podle Milova zadat do počítačového vyhledávače slovo „nedostatek“ různého zboží a služeb a zjistíme, že všechna klíčová odvětví se podle jeho odhadu potýkají s „kolosálními problémy“. Hovoříme o zastavení výroby a projektů a v důsledku toho o drastickém zhoršení kvality života.
„Vidíme například zprávy o tom, že se velmi prudce zvýšil dovoz tlačítkových telefonů a poklesl prodej chytrých telefonů, protože společnosti, které je vyrábějí, se stahují z ruského trhu. A jak vtipkuji, i když to není tak úplně vtip, ‚přejdeme na psací stroje jako v 80. letech‘.
Nebo zde jsou údaje z nedávného průzkumu: Rusové zaznamenali vážný pokles kvality výrobků v obchodech. Takže celkově se kvalita života velmi zhorší – a to se neměří poklesem HDP nebo příjmů – bude to proto, že se budeme muset vrátit k životní úrovni, kterou jsme opustili před několika desetiletími, a myslím, že se to setká s negativní reakcí společnosti,“ říká politik.
Vladimir Milov konstatuje, že jednání v rámci EU o embargu na ruské uhlovodíky probíhají těžce, ale nepochybuje o tom, že embargo nakonec bude uvaleno. „A za prvé, Rusko se nebude moci plně přeorientovat na asijské trhy, protože k tomu potřebuje vytvořit superdrahou logistiku a infrastrukturu, které nejsou k dispozici. A za druhé, asijské země jsou velmi pragmatické, vidí, v jaké situaci se nacházíme, a požadují od nás obrovské slevy. A to je jen začátek, to znamená, že bude méně peněz, náklady budou vyšší a z obchodu s Asií nebude žádný zisk. A na evropský trh s uhlovodíky se už pravděpodobně nikdy nevrátíme. Protože pak bude následovat přechod na zelenou energii, a tak bude muset Rusko v budoucnu vybudovat zcela jinou ekonomiku, a úřady, jak jsem pochopil, nemají v tomto ohledu žádné nápady,“ předpovídá Vladimir Milov.
Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis v závěrečném projevu řekl: „Když se v roce 2014 sešlo první Vilniuské fórum o Rusku, řešila se anexe Krymu. V roce 2015 šlo o vraždu Borise Němcova. Dnes je téma mnohem těžší: lidé umírají, města jsou ničena. Musíme udělat víc. Hlavní je zastavit ruskou agresi na Ukrajině. Doufám, že se příští rok sejdeme znovu a budeme mít nová témata k diskusi.“