Americká centrální banka FED poprvé od covidu zvedla své měnověpolitické úrokové míry. Jednalo se o tradiční navýšení o 25 bazických bodů, které bylo první od roku 2018. Nyní se tak základní sazba nachází v rozmezí 0,25–0,5 % oproti předchozím 0–0,25 %. Pro tento krok hlasovalo osm členů výboru. James Bullard, předseda FEDu v St. Louis, byl však pro razantnější utažení měnové politiky – zvýšení o 50 bazických bodů.

Musíme si připomenout, že mandát FEDu je duální. V praxi to znamená, že se stará jak o inflaci, tak o nezaměstnanost. Tento typ centrální banky podporuje například neokeynesiánský ekonom Joseph Stiglitz, profesor na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. FED se tím liší od ECB, která má v popisu práce pouze péči o cenovou stabilitu (někdy to ale vypadá, že také o výnosovou křivku).

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM: Strašlivé číslo 86 a reportáž ze Lvova, kde „chce každý bojovat s Rusem“

To „strašlivé“ číslo je 86 a je tak vysoké, že dosáhlo až na titulní stánku nového vydání našeho týdeníku, které…

Co je aktuálním americkým problémem?

V aktuální situaci počet nezaměstnaných v USA není velkou komplikací. Naopak, trh práce je v zámoří velice napjatý. Volných pracovních míst bylo v Americe v lednu letošního roku 11,263 milionu, zatímco počet nezaměstnaných se pohybuje okolo 6,3 milionu. Americká centrální banka se tak nemusí bát, že by přivodila výraznější sociální problémy napříč tamní společností.

Její druhý cíl, tedy udržování inflace v mezích, je však v USA ohrožen, FED tedy musí jednat. Únorová inflace v meziročním srovnání dosáhla bezmála 8 %, zvýšila se tak z lednových 7,5 %. Jedním z klíčových parametrů rozhodování byla také jádrová inflace, která zrychlila na 6,4 % v únoru z lednových 6 %. Výrobní ceny indikující budoucí vývoj spotřebitelských cen v únoru meziročně vzrostly o 10 %.

Nezpůsobí FED recesi?

Někteří analytici se obávají možné recese právě kvůli krokům FEDu. Je vtipné slyšet, že zvýšení sazeb o 25 bazických bodů zruinuje americkou ekonomiku, vezmeme-li v potaz, že v roce 1980 byla základní úroková sazba na 20 % a tehdejší guvernér Paul Volcker je za to po zásluze uznáván. Hezky to shrnuje níže uvedený meme, který koluje po internetu:

Zdroj: Instagram/econ_memess

Paralelu s rokem 1980 jsem však nezmiňoval náhodou. 70. léta 20. století jsou známa jako období „velké inflace“. Míra inflace rostla, inflační tlaky sílily, avšak centrální banky nedostatečně rychle zvyšovaly nominální úrokové sazby, takže efektivně reálné úrokové sazby klesaly. Měnová politika v USA byla v té době i přes zvyšování nominálních sazeb stále expanzivní. Na začátku 80. let došlo k měnové restrikci, kdy nominální i reálné úrokové sazby vyletěly nahoru, což inflační tlaky utlumilo. Bohužel to s sebou přineslo recesi. Inflace na konci 70. let byla na západní poměry nesnesitelná a muselo se s ní něco dělat.

Kdyby nyní americká centrální banka nedělala nic, mohl by se opakovat podobný scénář. Inflace by se zase stlačovala později a za vyšších nákladů než nyní. Mantra o přechodné inflaci, kterou ještě donedávna opakoval FED, je dávno za námi. Vezmeme-li v potaz vysokou jádrovou inflaci, nelze o nějaké přechodnosti debatovat. Je jasné, že americká centrální banka tamní růst vyššími sazbami utlumí. Nezbývá jí však nic jiného, právě kvůli zmíněným inflačním číslům.

Letošní růst americké ekonomiky by měl podle nové prognózy Federálního rezervního systému dosáhnout bezmála 3 %. Došlo tedy k přehodnocení tohoto odhadu, jelikož minulá prognóza předpovídala 4% růst. Vzrostlo sice riziko inverze výnosové křivky, která slouží jako indikátor recese, ale ne vždy při jejím zplošťování k ekonomickému propadu dochází. Celkově však dluhopisový trh počítá s nižším růstem americké ekonomiky. Pravděpodobnost zpomalení je velká, když vezmeme v potaz zhoršení covidové situace v Číně a válku na Ukrajině. Guvernér FEDu Jerome Powell ovšem na tiskové konferenci ujišťoval, že americká ekonomika je dostatečně silná, aby se s vyššími sazbami dokázala vypořádat. Předpokládá se, že americká centrální banka svou základní úrokovou sazbu letos zvýší ještě pětkrát.

Jak na krok FEDu reagovaly trhy?

Indexy Dow Jones zahrnující 30 předních amerických firem a S&P 500 obsahující 500 největších amerických podniků sice po prohlášení FEDu oslabily, ale posléze se znovu vrátily k růstu. K poledni 18. 3. se S&P pohyboval okolo 4410 bodů, zatímco Dow Jones kolem 34 480 bodů.

Úroková kanonáda

ECB se krokem FEDu stává jedinou velkou centrální bankou západního světa, která stále své měnověpolitické podmínky nenormalizuje. Bank of England se odhodlala k dalšímu růstu základní úrokové sazby na 0,75 %, což značí, že tamní bankovní rada je ochotna nadále krotit inflaci. Velkou otázkou také zůstává snižování bilance FEDu (QT – quantitative tightening). Guvernér Jerome Powell uvedl, že tento faktor bude mít obdobný vliv jako zvyšování sazeb. Americká centrální banka tak udělala první krok potřebný k cenové stabilitě.