Stačilo pár hodin, aby se designovaný premiér projevil jako podrazák, který absolutně nemá v plánu plnit jakoukoliv dohodu se sociálními demokraty, z níž by mu mohl hrozit problém na Hradě nebo mu nepřináší osobní prospěch. Fraškou kolem Miroslava Pocheho to teprve začalo, ale zdá se, že socialisté stále nevědí, která bije.
Dlouho a nahlas varovali pánové Štěch, Zaorálek a Chovanec své spolustraníky před nevýhodnou kooperací s hnutím muže, který by chtěl získat absolutní moc nad státem a potřebuje k tomu nějaké komparzisty, jimiž se bude moci zaštiťovat v momentě, kdy by chtěl někdo příliš kritizovat jeho mocenské choutky.
Vedení ČSSD rádo před referendem o svém reálném konci v politice, v oficiální verzi – vstupu do koaliční vlády s hnutím ANO, hovořilo o tom, že nejstarší partaj v zemi je poslední možnou pojistkou demokracie, kterou svou spoluprací s babišovci budou aktivně bránit. To si ovšem nějak neuvědomovali, nebo spíš nechtěli přiznat, že se chystají jednat s někým, pro koho každá domluva končí v moment, kdy se rozhodne, že už ji nadále nechce plnit.
Jaroslav Foldyna na tiskové konferenci, kde rozjaření vůdci ČSSD vyprávěli o svém nadšení z pěkného výsledku referenda, vzpomínal, jak pro něj před lety nejvíce platila podaná ruka a podepsaný papír byl až druhotný. Andrej Babiš však neplní a nebude plnit ani jedno z toho.
V budoucnu tak budou socialisté vzpomínat na „aférku s Pochem“ jako na jednu z těch lepších zkušeností, které s majitelem hnutí ANO zažili. To si snad skutečně nepamatují, jak dopadli v minulé vládě, kde byl Babiš „jen“ ministrem? Ty roky byly jen slabým odvarem toho, co pokorné, oddané a slabé sociální demokraty čeká nyní.
Ani se nechce říci další čtyři roky, protože tak dlouho bude sotva současná vládní koalice fungovat. Za předpokladu, že se všichni skloní a políbí prsten jako nyní Jan Hamáček, možné to je, ale pokud se často bude ukazovat tvář Andreje Babiše, kterou ukázal při dohadování o Pochem, nebo se ve sněmovně pořád bude rozhodovat podle chtíče hlasovací koalice ANO, SPD a KSČM, mohla by těm sociálním demokratům, kteří to se svou stranou ještě myslí dobře, dojít trpělivost a budou se dít věci.
Nikdy už to však nebudou věci, které by pomohly ČSSD zpátky na ochablé politické nohy, ale pokaždé ty, kterými budou socialisté po zásluze potrestáni za to, že chtěli sloužit Babišovi a přitom si nechali diktovat i od komunistů.