V Madridu ve čtvrtek končí třídenní summit Severoatlantické aliance, na kterém se vůdci tří desítek členských zemí NATO zavázali posílit východní křídlo bloku, stupňovat obrannou pomoc Ukrajině a formálně spustit proces přijímání Švédska a Finska do aliance.
Již dříve generální tajemník NATO Jens Stoltenberg avizoval několikanásobné posílení aliančních jednotek rychlé reakce, které by měly být připravené na východním křídle zasáhnout. Posílení amerických sil v Evropě ohlásil na summitu americký prezident Joe Biden.
„Posilování východního křídla zvyšuje jednoznačně bezpečnost v Evropě,“ prohlásil premiér Petr Fiala (ODS) s tím, že budou pokračovat také diskuse o problémech na jihu, o tom, co znamená potravinová krize a další hrozby a jaká to představuje bezpečnostní rizika pro Evropu. „Čelíme přímým i nepřímým důsledkům ruské agrese a ta překrývá i některé dlouhodobé hrozby, např. islámský radikalismus, terorismus apod. Nově však hrozí potravinové potíže v severní Africe a na Blízkém východě, protože tamní země jsou závislé na dodávkách obilí z Ukrajiny, a jeho vývoz Rusko blokuje. To může vést k vyvolání další migrační vlny a tomu chtějí evropské státy předejít,“ připomněl premiér Fiala.
Premiér se během dneška zúčastní podpisu nového inovačního fondu NATO, který má umožnit investovat miliardu dolarů do startupů z oblasti zbrojního průmyslu. „Užitek z toho bude mít nepochybně i ČR,“ dodal premiér.
Předseda vlády summit využívá i k bilaterálním setkáváním. Dnes se setká s novým jihokorejským prezidentem, neboť Jižní Korea je pro nás jedním z klíčových partnerů. „Je to třetí největší investor u nás po Německu a USA. Je tedy dobře využít možnost k vzájemným jednáním. Jižní Korea má zájem posilovat svoji pozici silného investora. Oblastí, o něž mají Jihokorejci zájem, je více. Uvidíme, k čemu dospějeme,“ prohlásil Petr Fiala, který se včera takto setkal i s nově zvoleným australským premiérem.
Strategická koncepce NATO, která byla přijata, představuje výrazný posun. Je to i výsledek poučení, že NATO nemůže podceňovat hrozby, které okolo něj jsou, a musí je pojmenovat a adekvátně na ně reagovat. „Rusko je tedy označeno za hrozbu, neboť vede brutální válku. NATO se bude snažit Rusko zadržovat, nedovolit mu další agresivní kroky. Projevuje se to i tím, že se NATO rozšiřuje o Švédsko a Finsko, které dosud byly neutrální,“ poznamenal Fiala, podle něhož budou státy NATO bránit každý centimetr svého území společně. „Jako určitá hrozba se v koncepci objevila i Čína kvůli tomu, abychom jako v případě Ruska nepodcenili rizika, kterým můžeme v budoucnu čelit,“ dodal český premiér.