GLOSA / V Troškově filmu Slunce, seno a pár facek zazní věta, kterou vykřikuje postava jedné z místních drben: „Už se perou, už se perou, já jsem říkala od začátku, že si ty čumáky rozbijou!“ Teď to vypadá, že se k takovému virtuálnímu rozbíjení čumáků schyluje v řadách opozice, která až doposud ve vskutku vzácné shodě okopávala vládě kotníky.

Co za nalomením dosavadní takřka nerozborné jednoty mezi Babišovým ANO a Okamurovým SPD stojí? Samozřejmě boj o voliče, protože polojaponské obchodní společenství cítí, že se politická divize Agrofertu rozkročila ještě více a začala mu zřejmě docela úspěšně luxovat voliče z řad nespokojených frustrátů.

Dále čtěte

Věk odchodu do důchodu se bude muset prodloužit, prohlásil Pavel. Shodl se na tom s koalicí

Zástupci koalice i opozice se s prezidentem Petrem Pavlem shodli, že věk odchodu do důchodu se bude muset v budoucnu…

Iniciační jiskrou bylo prohlášení předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové po jednání na Pražském hradě, kde za „mediace“ prezidenta Petra Pavla jednalo ANO (právě že pouze ANO, Tomio ostrouhal a musel zůstat doma, a tak se samozřejmě urazil) s představiteli vlády o tom, co udělat do budoucna s důchody.

„V České republice by mohl vzniknout důchodový pilíř strategických státních investic. Třeba do jádra. Jsem ráda, že na dnešním jednání o budoucnosti penzí měly návrhy hnutí ANO úspěch,“ napsala po schůzce na síti X Schillerová, a jak je zvyklá, připojila trojici fotek, aby si každý všimnul, že se tentokráte nefotila s pávy.

Ponechme stranou, že něco podobného tu už existovalo a bylo to rukou společnou a nerozdílnou ANO a ČSSD zrušeno, aby tyto dvě tehdy vládní partaje místo zrušené a fungující věci za osm let svého vládnutí neudělaly absolutně nic. K smíchu je pak, že se teď další „expert“ z ANO, exdoubleministr Havlíček rozplývá nad tím, že „Německo oznámilo ambiciózní plán. Vytvoří speciální fond ve výši nejméně 200 miliard eur (pět bilionů korun), který bude na kapitálových trzích investovat do akcií. Opatření má pomoci sanovat budoucí deficity penzijního systému způsobené stárnutím populace… Cílem je přiblížit se penzijním systémům v Norsku a ve Švédsku, kde si mohou jednotlivci spořit prostřednictvím investičních fondů v rámci státem garantovaného systému.“ Právě takový druhý pilíř, kam mohli lidé přesměrovat tři procenta ze svých povinných odvodů na sociální pojištění na vlastní účet do soukromých penzijních fondů, byl tím, co ANO s ČSSD zničily.

Schillerové vyjádření však nadzvedlo právě majitele komerčního politického hnutí Tomia Okamuru, který v jednání s vládou spatřuje něco nehodného opozice. „Hnutí ANO a vládní koalice se dnes shodly na zvyšování věku odchodu do důchodu. Hnutí SPD jako jediné nesouhlasí a jsme proti zvyšování věku odchodu do důchodu!“ vzkázal svým voličům ve videu na síti X, a zasadil tak ANO direkt s cejchem „kolaborace“ s vládou.

Schillerová kontrovala virtuálním pravým hákem. „Pane Tomio Okamuro, kdybyste nás pozorně poslouchal na tiskovce a neřídil se překroucenými nadpisy, tak byste věděl, že k žádné shodě na prodlužování věku odchodu do důchodu nedošlo. Hnutí ANO zastavilo asociální plán vlády a vyžádalo si nezbytné demografické analýzy včetně vyjmutí navrhovaného automatického prodlužování. MPSV připraví také data a podklady k předčasným odchodûm do důchodu u náročných profesí. Navrhli jsme nový pilíř strategických investic státu, který posílí důchodový systém atd. Chápu, že rád šíříte výmysly, které se vám hodí do krámu, ale je to fakt hloupé.“

V době vzniku tohoto textu ještě Tomio zřejmě váhal, zda použije japonský či snad raději francouzský klíč, nebo zda vsadí na tradici svých předků a Schillerové nasadí Nidan Kosoto Gari. A tak „čest“ SPD musel hájit diskutující s nickem Jan Vik. „Ani nevíte, jak je dobře, že voliči včas vědí, co jste v ANO vlastně zač. Bohužel jste stejní zaprodanci jako současná vládní ukrofialožumpa. Máte jen o něco bledší odstín fialové. Jste strašné zklamání. Hlasy nespokojených občanů si nezasloužíte. Jen okrádáte lidi o důchod,“ napsal pod příspěvek Aleny Schillerové.

Vypadá to, že bychom se mohli v opozičních řadách dočkat vcelku pěkného boxmače. Vždyť nejde jen o procenta voličských hlasů, ale hlavně o peníze za ně po volbách vyplácené. A po těch jedou obě strany.