Už v únoru se baltské státy zcela odstřihnou od dodávek elektřiny z Ruska. Tato nezávislost však bude vykoupena nejistotou související s nutností více se spolehnout na fungování elektrických kabelů na dně Baltu. Jenže právě ty jsou nyní více než kdy předtím ohroženy sabotážemi ze strany Ruska nebo Číny.
Čerstvým příkladem je kolaps spojení EstLink 2 mezi Finskem a Estonskem. Z jeho úmyslného poškození, k němuž mělo dojít loni 25. prosince, je podezřelý ruský tanker Eagle S. Přestože jde o plně využívaný kabel, nebyly v baltských zemích po incidentu hlášeny žádné problémy s dodávkami elektřiny.
„V prvních hodinách byla spuštěna různá zařízení, například velká přečerpávací elektrárna v Litvě. My v baltských zemích máme rezervy na pokrytí výpadku,“ řekl serveru Yle Reigo Kebja, člen představenstva estonské národní rozvodné společnosti Elering.
Podle něj je země připravena na ztrátu dvou velkých jednotek. „Situace by byla napjatější, kdyby byl přerušen také EstLink 1… Ale zvládli bychom to. Jsme připraveni na různé scénáře,“ uvedl Kebja s tím, že existují také plány, jak si poradit až bez tří ze čtyř spojení. V takovém případě by se musela omezit spotřeba elektřiny.
Dvacet let příprav
Obchod s elektřinou z Ruska ukončila v roce 2022 ruská invaze na Ukrajinu. Baltské země teď z východu nakupují pouze stabilizační služby, což 8. února rovněž skončí. „Plán stále platí, i když EstLink 2 nefunguje. Plánujeme to už dvacet let. A v posledních deseti letech jsme aktivně budovali naši infrastrukturu pro připojení do oblasti střední Evropy,“ konstatoval Kebja.
Baltské země instalovaly například desítku takzvaných synchronních kompenzátorů, neustále se otáčejících těžkých bubnů, které dodávají elektrické soustavě potřebnou setrvačnost a stabilitu. Rozšířena byla také rozvodná síť. Jen v Estonsku se do této oblasti investovalo 300 milionů eur.
V současnosti jsou baltské země propojeny s Polskem, Finskem a Švédskem, které jim dodávají značnou část potřebné elektřiny. Podmořské kabely do Finska a Švédska budou nyní, kdy mají baltské země zcela přestřihnout své vazby s Ruskem, o to důležitější.
Na otázku, zda je možné tyto reformy provádět, pokud budou pokračovat sabotáže elektrických kabelů v Baltském moři, Kebja odpověděl: „Odchod z Ruska je nyní důležitým krokem. Vždy je lepší odejít kontrolovaně než v nouzi.“
Pro další stabilizaci situace existuje několik plánů na rozšíření. Nejdříve bude v roce 2030 vybudován nový polský pozemní spoj Harmony Link a v roce 2035 třetí kabel EstLink do Finska.
Experti varují před katastrofou
Odborníci na energetické systémy, které Yle oslovil, rozhodnutí Litvy, Lotyšska a Estonska vymanit se ze závislosti na ruské elektřině schvalují. Upozorňují však, že by měly zvýšit výrobu vlastní elektřiny.
„Incident (přerušení kabelu 25. 12.) nám připomíná zranitelnost této infrastruktury. Představte si, že by se přetrhl i druhý kabel EstLink. Pak by situace byla zcela katastrofální. Z hlediska energetické bezpečnosti je však načase, aby tyto země opustily sovětský systém,“ prohlásil Peter Lund, profesor technické fyziky na univerzitě Aalto.
„Je naprosto správné plány neměnit. Řekněme, že by oznámili, že reformu odkládají – to by byl pro Rusko skvělý signál, že se mu podařilo plány baltských zemí narušit,“ uvedl Lennart Söder, profesor energetických systémů na Královském technickém institutu ve Stockholmu.