
Ruský prezident Vladimír Putin FOTO: Kremlin.ru / wikimedia / CC BY 4.0
FOTO: Kremlin.ru / wikimedia / CC BY 4.0

Syrské úřady požadují, aby Moskva uznala „minulé chyby“ a zaplatila odškodné. Vyplývá to z prohlášení Damašku po první návštěvě ruské delegace od pádu režimu Bašára Asada v zemi. Novou syrskou vládu loni v prosinci sestavilo islamistické uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS), které koncem listopadu vedlo bleskovou ofenzivu povstaleckých skupin, jež po necelých dvou týdnech 8. prosince svrhla Asadův režim.
V syrském prohlášení se podle ruského nezávislého webu Agentstvo uvádí, že během rozhovorů byla zdůrazněna „úloha Ruska při obnově vztahů se syrským lidem prostřednictvím konkrétních opatření, jako je odškodnění a usnadnění obnovy“. „Nová administrativa rovněž zdůraznila, že obnovení vztahů by mělo zohlednit chyby z minulosti,“ píše se dále v prohlášení.
Dokument neuvádí, jaké konkrétní kompenzace Damašek od Moskvy požaduje. Vedoucí ruské delegace, náměstek ruského ministra zahraničí Michail Bogdanov, po jednání prohlásil, že jednání se syrskou stranou proběhlo „vcelku dobře“. „Jednání bylo celkově konstruktivní, panovala dobrá atmosféra. Chápeme však, jak obtížná je situace v zemi,“ dodal Bogdanov.
Podle agentury TASS Bogdanov zdůraznil, že zásadní přístup Ruska k Sýrii se nezměnil. Jde o „neochvějnou podporu jednoty, územní celistvosti a svrchovanosti“ země. „To je to nejdůležitější. Skutečnost, že došlo k tak dramatické změně vedení, nemění naše hodnocení a naši připravenost pomoci stabilizovat situaci, najít adekvátní řešení sociálně-politických, sociálně-ekonomických problémů,“ uzavřel náměstek ruského ministra zahraničí, který je zároveň zvláštním vyslancem Vladimira Putina pro Blízký východ.
V syrském prohlášení nebyly zmíněny ani dvě klíčové ruské vojenské základny v zemi, které chce Kreml i nadále kontrolovat. Agentura Bloomberg už dříve napsala, že jednání Ruska s novými syrskými úřady se dostala do slepé uličky.
Zdroj agentury Bloomberg obeznámený s průběhem jednání tvrdí, že průběh rozhovorů se dramaticky liší od oficiálních ruských prohlášení. Ta ještě před měsícem uváděla, že Kreml je blízko dohodě s novým vedením Sýrie o zachování letecké základny Hmímím a námořní základny v Tartusu. Bogdanov novinářům řekl, že v této otázce nedošlo k žádnému pokroku a že je zapotřebí dalších rozhovorů.
Proti zachování ruské vojenské přítomnosti v Sýrii se staví Turecko. Podle dvou vysokých tureckých představitelů, které agentura Bloomberg citovala, je velmi nepravděpodobné, že nové syrské úřady dovolí Rusku udržovat základny poté, co ruská vojenská letadla bombardovala opozici během občanské války v zemi.
Rusko mezitím stahuje z přístavu v Tartusu vojenské vybavení, ukazují satelitní snímky zveřejněné v pondělí rádiem Svobodná Evropa. Snímky byly pořízeny 17. a 27. ledna poté, co se vybavení začalo nakládat na nákladní lodě Sparta a Sparta II společnosti Oboronlogistika ruského ministerstva obrany.
Na druhé fotografii již Sparta chybí, stejně jako značná část vybavení, které bylo na první fotografii. Plavidlo Sparta II zůstává v přístavu, ale nejbližší stanoviště, které bylo 18. ledna téměř prázdné, je na fotografii z 27. ledna zaplněno kontejnery. Pouze těmto dvěma lodím syrské úřady povolily zakotvit v přístavu.
Syrskou vládu loni v prosinci sestavilo islamistické uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS), které koncem listopadu vedlo bleskovou ofenzivu povstaleckých skupin, jež po necelých dvou týdnech 8. prosince svrhla Asadův režim. O totéž se od roku 2011 neúspěšně snažily různé skupiny v občanské válce, v níž Moskva podporovala Asadovu vládu a posléze jí výrazně pomohla k dobytí většiny území zpět z rukou jejích odpůrců.