Za takzvaného socialismu nás státní televize (jiné nebyly) oblažovala záběry z různých demonstrací proti vládě, americkým raketám a proti všemu, co vás napadne. Dělo se to pochopitelně na Západě. I jednoduššího člověka občas napadlo, jestli by tady mohl někdo demonstrovat proti vládě a sovětským raketám.

V Rusku teď hodně navazují na Sovětský svaz, a tak i ta propaganda vypadá stejně. Když vyjde najevo politická korupce a někoho zavřou, je to důkaz, že tamní společnost je prohnilá. Vtip je v tom, že každá společnost je nějak prohnilá, ale v některých se hniloba hromadí a nic se neděje.

Konstantin Malofejev, okázale pravoslavně zbožný ruský oligarcha a současně propagandista, teď odhalil, že Spojené státy ve skutečnosti ovládá „deep state“, a nikoli zvolení politici.

Dále čtěte

Už vám chyběl Marek Wollner? Předplaťte si Týdeník FORUM!

Když z televizních obrazovek zmizel dlouholetý novinář Marek Wollner, řada diváků čekala, kde se objeví. A je tu dobrá zpráva…

„Trumpovo odhalující zatčení je ohlušujícím triumfem konspiračních teorií. Všechno, co se nedalo říct, je najednou pravda. Ukazuje se, že Ameriku opravdu neřídí prezidenti. A že existují mocnější lidé, kteří jsou schopni prezidenta Spojených států zatknout,“ píše Malofejev.

Hned vysvětlí, kdo tedy ve skutečnosti Američanům vládne. V roce 1776 ji založili svobodní zednáři, takzvaní Otcové zakladatelé. „Aby bylo zajištěno, že se žádný z otrokářských oligarchů, kteří pracovali jako prezidenti, neobnaží natolik, že by se chtěl stát monarchou, byl vynalezen systém dělby moci. Aby všechny tři složky moci – prezidentská, Kongres a soudní – bojovaly proti sobě,“ odhalil ruský oligarcha pikle amerických oligarchů. Zednáři byli jako akcionáři a své manažery v roli kongresmanů, ministrů či prezidentů mohli odvolat. „Smlouvy prezidentů jsou na dobu určitou – na čtyři roky s právem akcionářů na prodloužení.“

Malofejevovi z toho nějak vypadly volby a několik kandidátů.

Pak myslitel vysvětlil, že v roce 1913 už se zednáři převlékli za bankéře FEDu a Spojené státy ve skutečnosti patří jim. „A pokud se generální ředitel vzbouří proti akcionářům, je vyhozen (nikoli znovu zvolen). Pokud se pokusí dostat zpět do funkce s pomocí odborů (hnutí MAGA), je dán do vazby, aby nebyl potrestán,“ vysvětluje zbožný podporovatel Putinovy války. Proti takovým lidem dnes Rusko údajně válčí: Rockefellerové, Rothschildové, Morganové a další.

Dále čtěte

Babiš ani Okamura nezmizeli. Řekněte jim svůj názor v originálním tričku

I přesto, že v prezidentských volbách zvítězil Petr Pavel, populisté v podobě Andreje Babiše a Tomia Okamury nikam nezmizeli. Nyní…

„S Trumpovým zatčením se však opona globálního zákulisí poodhrnula: američtí prezidenti nejsou mocí, jsou jen loutkami,“ dokončuje Konstantin Malofejev svou hlubokou úvahu.

Tak to by se v Rusku nestalo, oddychne si mužik. Vladimir Vladimirovič není žádná loutka. Jen se podívejte, že i samotného oligarchu Chodorkovského nechal zavřít do lágru! Na něj si nikdo nepřijde. A skutečně vládne, už přes 22 let, toho jen tak nikdo nevymění. Tím se uspokojí, že pravá demokracie je v Rusku.

Když necháme stranou pohádky, kdo tedy skutečně vládne v Rusku? Historik Jurij Felštinskij a politolog Vladimir Pribylovskij vydali v roce 2010 knihu Korporace: Rusko a KGB za prezidenta Putina. Bylo to tedy dávno před dnešní válkou a vlnou současného zavírání a umlčování, také čtyři roky před anexí Krymu. Už tehdy viděli autoři stav Ruska dost nelichotivě.

„Jedním z nejdůležitějších rysů současného politického režimu v Rusku je, že skutečná politická moc v zemi nepatří jedné osobě, rodině, vojenské juntě, straně nebo etnické skupině. Moc patří korporaci příslušníků bezpečnostních služeb. Politický systém, v němž hrají rozhodující roli bezpečnostní služby, není vzácným jevem,“ píše se v knize. Tajná policie (pod různými názvy – ČK-OGPU-NKVD-MGB-KGB) v komunistickém SSSR, gestapo v nacistickém Německu, SAWAK v šáhově Íránu – všechny tyto tajné služby měly obrovskou moc. Přesto žádná z těchto organizací neměla v dané zemi moc nejvyšší. Ve všech těch jmenovaných případech byly bezpečnostní služby a jejich vedení podřízeny svým politickým pánům – ať už to byl Stalin, Hitler nebo Pahlaví.

„Ruský politický režim v dnešním Rusku je jedinečný v tom smyslu, že snad nikde ve světových dějinách (alespoň to platí pro vyspělé země 20. a 21. století) se zpravodajské služby nechopily veškeré politické, správní, vojenské, hospodářské, finanční a informační moci. To neznamená, že všichni obyvatelé země nebo všichni členové vlády a všichni zaměstnanci státního aparátu jsou zaměstnanci zpravodajských služeb. Je mezi nimi mnoho poctivých lidí a slušných profesionálů, kteří jsou čekistickým/mafiánským strukturám hluboce cizí. Přesto to nejsou ti, kdo ovládají dnešní ruský stát, a nejsou to ti, kdo v dnešním Rusku přijímají klíčová rozhodnutí,“ psali historik a politolog před 14 lety.

Dnes to vypadá, že poslední a osudové rozhodnutí o válce padlo v ještě užším kruhu, než je tajná policie. Vědělo o tom předem jen pár lidí. Politici, oligarchové, armádní důstojníci, bankéři, šéfové průmyslu nevěděli ve své většině zřejmě nic.

Rusko není ani tak „benzinka přestrojená za stát“, ale spíš policejní centrála přestrojená za stát. I kdybychom přistoupili na Malofejevovy vize, museli bychom konstatovat, že každý má takový deep state, jaký si zaslouží. V Rusku to prostě kdysi do ruky nevzali ti správní osvícení zednáři a podle toho to pak vždycky dopadlo.