Česká národní banka chce zrušit omezení, které deklarovalo dočasnou „stopku“ při vyplácení dividend bank akcionářům. Důvodem byla koronavirová pandemie, při které chtěla ČNB docílit toho, aby komerční banky nepostrádaly likviditu. I díky tomu se bankovní sektor lépe vzpamatoval ze ztrát způsobených covidem a banky tak mohly poskytovat úvěry. Podobně jako naše centrální banka se zachovala také ECB, která navíc bankám zakázala zpětný odkup akcií. Stejný přístup razila i Bank of England či centrální banky ve Skandinávii. 

Guvernér Jiří Rusnok uvedl, že centrální banka má daný vzorec, který banky znají, podle něhož bude umožňovat výplatu nerozdělených zisků ve formě dividend. Guvernér také bankovní instituce pochválil za to, že doporučení o „nevyplácení“ dividend dodržují. O dividendách jedná ČNB zvlášť s každou bankou, přičemž posuzuje její rizikovost, kapitál, auditovaný hospodářský výsledek a poté stanoví její maximální výši.

Dále čtěte

Vracíme Čechům noviny. Předplaťte si Týdeník FORUM

Jestli i vám od doby, kdy předseda vlády vzal Čechům dva klíčové deníky, institut papírových novin chybí, máte právě nyní…

Centrální banka však doporučuje komerčním bankám opatrnost, jelikož jsme stále v nejisté době. Odrazuje tak od vyplácení rekordních odměn akcionářům. Vzhledem k dobrému zdraví bankovního sektoru, který disponuje velkými přebytky kapitálu, se však předpokládá, že se nějaké dividendy vyplácet budou.

Stav českého bankovního sektoru

Český bankovní sektor je dlouhodobě zdravý, což potvrzovaly i „zátěžové testy“ provedené před pandemií společností Deloitte. Tuzemské banky rozhodně nemají nouzi o zisky ve srovnání s minulým rokem. Během prvního pololetí letošního roku dle statistik České národní banky vydělaly 30,5 miliard korun, což znamenalo nárůst o 15 % (o 4 miliardy) oproti prvnímu pololetí roku 2020. Dvouciferným tempem vzrostly příjmy České spořitelny, Raiffeisenbank, UniCredit Bank a Moneta Money Bank.

Důvody vyšších bankovních zisků

Bankám nyní pomáhá především navýšení úrokových sazeb ČNB. Ta sazby na svém červnovém měnovém zasedání zvýšila o 25 bazických bodů na 0,5 %. V srpnu je pak navýšila o dalších 25 bazických bodů tentokrát na 0,75 %. Tento krok banka zvolila, aby zpomalila narůstající inflaci, která se v červenci podle ČSÚ vyšplhala na 3,4 % a zdražila tím spotřebitelské, podnikatelské a další úvěry. V kombinaci s obavami obyvatelstva o růst inflace tak vzniká enormní zájem o hypotéky, jenž je nejvyšší od června 2014. Objem vybraných hypoték se dostal za prvních šest měsíců na 200 miliard korun, což bylo zhruba jako za celý předpandemický rok 2019.

Je pochopitelné, že lidé spěchají s hypotékou, aby využili současných rekordně nízkých sazeb, které kvůli krokům ČNB nemusí již dlouho trvat. Jestliže se nestaneme svědky další vlny koronaviru na podzim, očekává se normalizace úrokových sazeb a úvěry tak budou přístupné za horších podmínek. To se také odráží na zájmu o firemní úvěry. Objem těchto půjček se za první pololetí vyšplhal na 342 milionů korun. Podle analytičky Lenky Kalivodové z Raiffeisenbank se tato hodnota před pandemií pohybovala pod hranicí 200 miliard. Nárůst bankovních zisků, které jsou však stále na úrovni roku 2011, tak v současné situaci táhne především enormní zájem o úvěry.

Budou se tedy odměny akcionářům vyplácet?

Otázkou je, zda dojde k převedení těchto zisků akcionářům. Takový krok odsouhlasila například Komerční banka na své výroční valné hromadě. Její představenstvo oznámilo, že ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku svolá mimořádnou valnou hromadu, kde se o výplatě dividend bude jednat.

Evropské bankovní dividendy

Po zrušení opatření Evropské centrální banky o výplatě dividend analytici očekávají, že se tituly evropských komerčních bank zařadí mezi akcie s nejvyšším výnosem. Stejně jako Česká národní banka však i ECB nabádá banky při vyplácení dividend k obezřetnosti. V době covidu jim nejdříve nedoporučovala odměnit své akcionáře a v prosinci minulého roku banky žádala, aby v prvních třech čtvrtletích letošního roku na dividendách a zpětných odkupech svých akcií nevyplatily více než 15 procent zisků z předchozích dvou let.

I tak ale budou evropské bankovní dividendy štědré. Podle informací agentury Bloomberg disponuje deset největších bank v eurozóně přebytečným kapitálem v hodnotě přes 22 miliard eur a většinu se chystají rozdělit mezi akcionáře. Mezi bankovní instituce s nejštědřejší dividendou mají patřit BNP Paribas, KBC group, ING group a Intesa Sanpaolo. V dlouhodobém horizontu mají dle ekonomů nejvíce odměňovat držitele svých akcií ING a KBC, jež se v tomto ohledu řadí mezi banky s relativně největším objemem přebytečného kapitálu. Rozhodnutí ECB ovlivní také Erste Bank, která by měla dle analytika Patria Finance Michala Křiklavy vyplatit ve čtvrtém čtvrtletí dividendu ve výši jednoho eura za akcii.

Podobná situace v jiných evropských zemích

Skandinávie stále čeká na zrušení tohoto opatření, i přes oznámení tamní největší banky Nordea bank deklarující připravenost odměňovat akcionáře díky přebytečnému kapitálu dle odhadů ve výši 11 miliard USD. Bankovní domy v Anglii se již však dočkaly možnosti opětovného vyplácení dividend a investoři jsou tak napnutí.

Dle výzkumu analytiků ECB cena akcií bank v eurozóně po oznámení dočasného zákazu výplaty dividend v průměru spadla o 7 %. Nyní se však bankovní tituly začínají stávat opět zajímavými a očekává se jejich růst. Pro investory se tak jedná o potenciálně velmi návratnou investici.