V nedělních volbách získala v běloruském parlamentu minimálně jedno křeslo opozice. Oznámila to ústřední volební komise. Opozice tak bude mít zastoupení v parlamentu poprvé po 20 letech. Tento vývoj sice nezmění politické poměry v zemi, ale signalizuje, že Minsk činí určité ústupky pod tlakem západních států na demokratické změny.
Parlament má v Bělorusku podřízenou roli, prakticky o všem rozhoduje prezident Alexandr Lukašenko. Komise zatím oznámila volební výsledky ve třech ze sedmi regionů, uvedla agentura Reuters.
Dlouholetý běloruský vůdce Lukašenko má podle opozičních médií zájem na vylepšení svého image v západním světě, kde je často označován za diktátora. Podařilo se mu dosáhnout zmírnění západních sankcí, zejména díky zprostředkování rozhovorů o ukončení konfliktu na východě Ukrajiny.
Běloruský prezident předpokládá, že po nedělních volbách Západ sankce proti Bělorusku zruší. Země Evropské unie a USA sankce zavedly v reakci na protest proti zatýkání běloruských disidentů a proti nedemokratickým metodám, díky nimž se Lukašenko drží u moci už přes dvacet let.
„Děláme všechno pro to, aby měl Západ vůči nám co nejméně výhrad. Sankcemi příliš netrpíme, ale jsou nepříjemné,“ prohlásil v neděli prezident. Připomněl, že část sankcí Západ loni v říjnu zrušil v reakci na propuštění několika odpůrců minského režimu v srpnu 2015.
Lukašenko rovněž uvedl, že běloruská opozice nehájí zájmy běloruského obyvatelstva, je vzdálená lidu a přiblížit se mu nechce. Opozice je zapotřebí, ale musí prý být konstruktivní. „Nesmějí bojovat proti všemu, jen aby jim ze zahraničních fondů něco předhodili,“ cituje Lukašenka minský tisk.
Podle evropských pozorovatelů byla předvolební propagace silně regulovaná státem, opoziční kampaň byla kvůli restrikcím prakticky neviditelná. Evropská unie zatím neoznačila žádné běloruské volby za spravedlivé a demokratické.
