Příkladem toho, že postavení Británie je slabé, je vidět na tom, že premiérka Theresa Mayová přijímá ultimátum Angely Merkelové ještě předtím, než byla jednání o brexitu formálně zahájena. Myslí si to komentátor serveru newstatesman.com Matt Qvortrup.

Britská premiérka představila v úterý svůj plán pro brexit a po měsících opakování mantry, že „brexit znamená brexit“ nakonec vyjevila svou pozici. Přijetím toho, že „Spojené království bude venku“ a že nemůže být v Unii napůl, znamená, že Theresa Mayová v podstatě podlehla dříve, než jednání začalo.

Na jejich setkání v květnu a v červenci loňského roku německá kancléřka sdělila své ultimátum, že nepřipadá v úvahu žádný „Rosinenpickerei“, což je německý ekvivalent třešňového koláče. Merkelová uvedla, že Británie si nebude moci svobodně vybrat. To je její stálý postoj.

Tehdy Mayová stále ještě bojovala o přístup na vnitřní unijní trh. Teď byla premiérka nucena připustit, že Británie bude muset jednotný trh opustit, a je to známkou jejího oslabení.

Pro ty, kteří sledovali Merkelovou v jedenácti letech jejího působení ve funkci německé kancléřky, je to jakýsi pocit déjà vu, píše Matt Qvortrup. „V jednání o řeckém dluhu v roce 2011 a v roce 2015 stejně jako ve svých jednáních s německými bankami za globální krize v roce 2008 Merkelová vyčkávala a nechala druhé, aby ukázali karty jako první. Němci dokonce objevili slovo ,merkeln‛, které popisuje kancléřčin oblíbený přístup k jednání.“

Na rozdíl od jiných politiků je Merkelová známá svou pečlivou analýzou zákulisí diplomacie a její odhodlání hájit německé zájmy. To všechno je patrné i na jednání o brexitu, která ještě ani nezačala.

Hodně se mluvilo o nabídce nově zvoleného prezidenta Donalda Trumpa, aby se nová obchodní dohoda s Británií uzavřela „velmi rychle“ (stejně rychle přišlo i očerňování Merkelové). Jenže vývoz Velké Británie do Evropské unie je asi pětkrát větší než do Spojených států.

„Ale mnohem důležitější je britský vývoz služeb. Ten představuje podle Office for National Statistics 79 procent ekonomiky. Bez přístupu k jednotnému trhu se službami a bez volného pohybu kvalifikovaných pracovníků bude mít finanční sektor silnou motivaci k přesunu na evropskou pevninu.“

To je pro Německo výhra. Panuje všeobecná shoda, že mnohé banky jsou připraveny k přestěhování do Německa, pokud Británie skončí s jednotným trhem. Frankfurt je pro ně vhodným místem.

„Ve volebním roce je to pro Merkelovou vítaná zpráva. Že se britský premiér dobrovolně vzdává přístupu na vnitřní trh, je pro německou kancléřku požehnáním a řeší několik jejích problémů.“

Souhlas Mayové s tím, že Británie nebude na jednotném trhu a následky tohoto rozhodnutí odradí ostatní země od následování britského příkladu.

Kromě toho dohoda, která učiní Frankfurt finančním centrem Evropy, dá Merkelové politickou podporu, a odvede pozornost od jiných problémů, jako je přistěhovalectví.

Navzdory vzestupu krajně pravicové Alternative für Deutschland poměrný volební systém v Německu zaručí, že současná koaliční vláda bude v září po volbách do Spolkového sněmu pokračovat. Mayová posílí Německo a bude za to platit Británie.

Matt Qvortrup na konci svého komentáře poznamenává, že někoho možná napadne německé slovo Schadenfreude. Česky se to překládá jako škodolibá radost.