Pokud vyjdeme z toho, že v každé vládě je jednou z nejdůležitějších postav osoba ministra financí, v kabinetu, který vzejde z říjnových sněmovních voleb, to bude platit dvojnásob vzhledem k tomu, v jakém stavu se nacházejí naše veřejné finance a jak rychle roste dluh českého státu. Právě ministr financí ponese hlavní zodpovědnost za to, aby se s tím v nadcházejícím volebním období něco dělalo a aby se schodky státních rozpočtů začaly snižovat. Kandidátem Pirátů na tento post s největší pravděpodobností bude senátor a bývalý náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht. Co od něj můžeme očekávat?
Pirátský poslanec a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík v rozhovoru pro FORUM 24 minulý týden na otázku, proč nemá ambici být ministrem financí, mimo jiné odpověděl: „Role ministra má dvě roviny. Jedna je politická a druhá manažerská. Přiznám se, že si nemyslím, že jsem úplně manažerský typ,“ uvedl Ferjenčík.
K tomu, kdo by podle něj byl vhodný kandidát do čela ministerstva financí, vzápětí dodal: „Lukáš Wagenknecht má podle mě lepší předpoklady například řešit stamilionové zakázky v digitalizaci, které tam probíhají, nebo řídit týmy, které tam jsou. Má do té instituce lepší vhled a má daleko víc řídicích zkušeností. Z tohoto důvodu ho považuji za vhodnějšího kandidáta. Máme vynikajícího kandidáta na ministra financí, kterým za náš rezortní tým je Lukáš Wagenknecht. Teď čekáme, jestli to potvrdí členové strany.“
Lukáš Wagenknecht je nicméně považován spíše za manažera a v první řadě především za auditora a odborníka na veřejné zakázky a evropské fondy než za nositele politického programu a experta na státní rozpočet a daňovou problematiku. Proto těžko říct, jakým způsobem by si počínal v čele ministerstva financí v době, kdy bude nutné se zabývat konsolidací veřejných financí, řešit výdajovou a příjmovou stránku státního rozpočtu, tlačit jednotlivé rezorty k úsporám ve výdajích a možná i připravovat daňovou reformu.
Klíčové samozřejmě bude, co přesně se v tomto směru stane součastí programového prohlášení příští vlády, ale i tak hodně záleží na tom, jakým způsobem bude vystupovat, na co se bude soustředit a co konkrétně bude prosazovat budoucí ministr financí. V tomto ohledu u Lukáše Wagenknechta zatím jasnou představu nemáme. Například názory a postoje zmíněného poslance a místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Mikuláše Ferjenčíka jsou v tomto ohledu přeci jen o něco známější a uchopitelnější.
Mix různých opatření
Na otázku serveru Novinky.cz, zda se budou zvyšovat daně, senátor Wagenknecht tento týden odpověděl: „Tohle je nějaký narativ, že Piráti chtějí zvyšovat daně. Nechceme. Chceme, aby se dlouhodobě snižoval deficit státního rozpočtu podle Maastrichtských kritérií (pro členské země EU ke vstupu do eurozóny, pozn. red.). A samozřejmě rok dva po volbách je důležitý nějaký trend – je potřeba snižovat zadlužení státu a rozhýbat ekonomiku.“
To jsou velmi důležitá slova, která je dobré si zapamatovat a srovnat je s tím, co se bude dít po volbách, kdy se leccos může začít jevit jinak a atmosféra ohledně zadlužování státu a státního rozpočtu se může velmi rychle změnit. Navíc už dnes lidé, kteří problematice veřejných financí rozumí, zdůrazňují, že k jejich stabilizaci bude nutný mix různých opatření jak na výdajové, tak na příjmové straně rozpočtu a rozhodně nebude možné se obejít ani bez zvyšování daní.
Například bývalý ministr financí Miroslav Kalousek upozorňuje na to, že aktuálně máme strukturální deficit v objemu 250 miliard korun, což znamená, že bychom měli udělat aktivní politická rozhodnutí v této výši, ať již na výdajové, nebo příjmové straně rozpočtu. V žádném případně se pak nemůžeme spoléhat na to, že za nás tuhle situaci vyřeší lepší vývoj ekonomiky a ekonomický růst.
„K tomu si dovoluji podotknout, že opatření, která jsme dělali my, činila během tří let 180 miliard a byly statisíce lidí v ulicích. To, co leží před příští vládou, je mnohem složitější problém než to, co bylo před námi. A je bláhové se domnívat, že se to ušetří jenom na státní správě. To je vyloučeno. Bylo by naprosto smrtící chtít to řešit jenom zvyšováním daní. Musíte to řešit komplexní reformou veřejných financí jak na výdajové, tak na příjmové straně. A je otázka, zda k tomu bude dostatek politické vůle a odvahy,“ uvedl Miroslav Kalousek v rozhovoru pro FORUM 24 minulý týden v souvislosti s tím, čemu čelil coby ministr financí v době ekonomické krize.
Wagenknechtova silná stránka
Podle toho, co Lukáš Wagenknecht říká, to vypadá, že se chce zaměřit (snad kromě v nejzazším případě zdanění negativních externalit, čímž myslí zdanění věcí, které mají negativní dopad na život občanů, případně životní prostředí) především na kompletní revizi výdajů státu. Nakonec by to odpovídalo i tomu, v čem je skutečná Wagenknechtova silná stránka, a to je právě audit.
„Teprve po revizi jednotlivých výdajů by se mělo přijít a začít říkat, že tohle je věc, kterou ,nebudeme potřebovat a budeme ji nějakým způsobem redukovat‘. Takže padaly tu argumenty, že vyházíme nevím kolik procent úředníků, ale myslím, že to nejde dělat plošně. Je potřeba agendy, které jsou zbytné, začít škrtat, nikoli podle typu objemu úředníků,“ poukázal v rozhovoru pro Novinky.cz senátor Lukáš Wagenknecht.
Potíž je v tom, že takovým způsobem uvažuje auditor. Politik by měl přijít s širší politickou vizí, měl by vědět kam, do jakého bodu se chce dostat, a mít připravené návrhy a opatření, které vycházejí z ideově zakotveného programu jeho strany a které mu umožní tohoto bodu dosáhnout.
Uvidíme, jak si v tomto ohledu bude Lukáš Wagenknecht počínat v případě, že se kandidátem Pirátů na ministra financí opravdu stane. Nelze vyloučit, že si politický přístup ještě osvojí a výše zmíněné pochybnosti velmi rychle rozptýlí. Pro veřejné finance České republiky by to bylo jenom dobře.