Předsedkyně komise Jana Kotalíková FOTO: Pavel Šmejkal / FORUM 24
FOTO: Pavel Šmejkal / FORUM 24
Po více než roce od svého vzniku představila v Lichtenštejnském paláci Komise pro řešení otázek masových hrobů na Ďáblickém hřbitově při Úřadu vlády první výsledky práce. Podařilo se identifikovat přesnou polohu ostatků 20 bývalých politických vězňů, kteří byli buď popraveni, či zemřeli ve vězení po únoru 1948. Nyní se připravuje, jakým způsobem postupovat při předpokládané exhumaci a identifikaci ostatků.
Prvotním impulsem pro vznik komise se stala petice Nenechme je tam, která si kladla za cíl vyzvednout hrdiny protinacistického odboje, speciálně pak ostatky parašutistů ze skupin vyslaných z Londýna, a to včetně výsadku Anthropoid, jehož členové uskutečnili úspěšný atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Autoři petice, mezi něž patří badatel Jaroslav Čvančara, prezident Ligy Libe Pavel Černý či herec Ondřej Vetchý, cílili na veřejnost prohlášením, že národní hrdinové nemohou ležet v masových hrobech, a navíc v místech, kam byli podle nich po válce ukládáni popravení nacističtí zločinci včetně Karla Hermanna Franka.
Část historiků s jejich tvrzením však nesouhlasila, neboť žádné archivní dokumenty uložení parašutistů na Ďáblickém hřbitově nepotvrzují, ba právě naopak archivní materiály tuto možnost takřka s absolutní jistotou vylučují.
Komise, kterou z pověření předsedy vlády Petra Fialy vede vedoucí Úřadu vlády Jana Kotalíková, nyní po prostudování řady nových nebo dosud opomenutých archivních dokumentů zjistila, že na hřbitově jsou uloženy ostatky lidí, kteří byli popraveni za svoji odbojovou činnost vůči komunistům ve 40. a 50. letech. Díky bádání se podařilo zjistit přesnou polohu dvaceti komunisty zavražděných lidí a s velkou pravděpodobností i polohu dalších 87 pochovaných obětí komunistického režimu.
Vystoupení Adama Hájka, zástupce vedoucího oddělení pro válečné hroby a pietní místa Ministerstva obrany ČR, navíc s takřka absolutní jistotou vyvrátilo i další tvrzení, s nímž vznikla původní petice. Popravení nacističtí zločinci a odsouzení podle retribučních zákonů jsou prokazatelně pohřbeni na jiném místě, než si autoři petice mysleli.
Ve své podstatě tak došlo k přeměně hlavního směru bádání komise namísto doby druhé světové války na dobu protikomunistického odboje. „Jsem vnitřně přesvědčena, stejně jako ostatní členové komise, že si naši hrdinové zasluhují naši úctu, jejímž minimálním projevením je nalezení jejich ostatků a jejich důstojné uložení odpovídající kulturním zvyklostem naší demokratické společnosti,“ řekla vedoucí Úřadu vlády Jana Kotalíková a dodala, že komise od počátku věděla, že „úkol, který na sebe bereme, bude velice složitý a že jeho splnění nebude otázkou několika dnů. Bylo nám totiž jasné, že oba totalitní režimy, které ovládaly naši zemi ve dvacátém století, nejenže trestaly rodiny našich hrdinů tím, že jim odmítaly vydat ostatky jejich blízkých k důstojnému pohřbení, ale zároveň činily kroky, aby pátrání po místech jejich posledního spočinutí co nejvíce zkomplikovaly. S problémy z toho plynoucími jsme se potýkali a potýkáme od samého počátku naší činnosti.“
Druhoválečné oběti podle některých indicií spočívají na jiných hřbitovech, někteří sice možná v Ďáblicích jsou, ale rozhodně na jiném místě.
Archivní a historický výzkum se tak zaměřil hlavně na období komunistického režimu. Pomocí indexové knihy, záznamů z matrik, Ústavu soudního lékařství a toxikologie v Praze a Anatomického ústavu LF UK v Praze a dalších archivních pramenů se doposud podařilo identifikovat naprosto přesnou polohu ostatků dvaceti bývalých politických vězňů, kteří byli v letech 1949–1953 buď popraveni, či zemřeli ve vězení. Jsou mezi nimi bývalý poslanec Stanislav Broj, účastník protinacistického a protikomunistického odboje kpt. Karel Sabela, kurýr západní tajné služby Alois Suttý, kněz Bohumil Bunža či řeholnice Františka Hlavínová M. Cypriána de ND.
„Ústav pro studium totalitních režimů hodlá ve výzkumu Čestného pohřebiště i nadále pokračovat, ať již ve formě probíhajícího interního projektu, tak i dalšími způsoby, a to s cílem zmapovat umístění ostatků co největšího počtu obětí komunistického režimu a účastníků protikomunistického odboje. Hlavním cílem je popsat osudy konkrétních lidí a uchovat tak jejich památku v historické paměti národa. Stejně tak osvětlit praktiky totalitního režimu, jehož nenávist šla doslova za hrob, a působit tak preventivně ve směru ochrany společnosti před hrozbou recidivy totalitních postupů a praktik,“ uvedl Kamil Nedvědický, první náměstek Ústavu pro studium totalitních režimů.
Forenzní identifikace ostatků, jakožto logický krok navazující na práci historiků, bude zahrnovat archeologii, antropologii, soudní lékařství a genetiku. „Úkony budou zahrnovat exhumaci ostatků, zadokumentování situace v šachtovém hrobě, dále pak určení věku, pohlaví, výšky a popis poranění vzniklých před smrtí. Provedení všech forenzních úkonů pak umožní učinit závěr o identitě ostatků,“ řekl forenzní genetik a soudní znalec Daniel Vaněk.
„Výsledkem působení komise by mělo být předložení pilotního projektu průzkumu vybrané jedné hrobové šachty s přesně naplánovanými kroky,“ řekla pro FORUM 24 Jana Kotalíková.
„Samozřejmě, že bychom byli všichni šťastní, kdybychom mohli takové výsledky, jaké máme k poválečnému období, představit i k době druhé světové války, ale byly by to spekulace z neověřených zdrojů, které pak vytvářejí další a další diskuse, a nakonec by to nebylo ku prospěchu věci,“ naznačila předsedkyně komise.
Na otázku, jak dlouho bude komise vyvíjet činnost, pak uvedla, že určitě do doby, dokud bude vládnout současná vláda. „Nezastírám, že to táhnou lidi, kteří tu věc považují za správnou a jimž na tom záleží. Je otázka, zda pak třeba po nějakých poltických změnách bude takovouto vůli někdo další také mít,“ prohlásila Jana Kotalíková.
Seminář k výsledkům Komise pro řešení otázek masových hrobů na Ďáblickém hřbitově
