V Českém Krumlově zdravotníci zítra odeberou vzorky stovkám zájemců a otestují je na protilátky proti koronaviru. Iniciátor akce reportér Jan Tuna v této souvislosti zdůrazňuje čínský původ současného celosvětového problému. „Čínský komunistický režim je viník a my nesmíme dopustit, aby se viník vydával za zachránce a oběti za viníky,“ zdůrazňuje Tuna v závěru rozhovoru pro deník FORUM 24.
Pořad A DOST! TelevizeSeznam.cz se vrací do Českého Krumlova, kde připravil už druhé hromadné veřejné testování. Zmíněné jihočeské město si získalo tuto pozornost kvůli desetitisícům čínských návštěvníků, kteří tam každoročně míří. Nákazu koronavirem tam totiž s největší pravděpodobností zavlekli nejpozději loni v prosinci, tedy ještě předtím, než začali Češi jezdit lyžovat do italských Alp, kde se taklé někteří nakazili.
„První nemocný tu nebyl až 1. března, z té doby je první oficiální pacient, o němž se ví na základě toho, že Česká republika začala testovat,“ připomíná reportér Jan Tuna nejvýznamnější zjištění z minulého testování. Nyní se do Krumlova vrací, uspořádal další vlnu testování a kolem ní i hudební show, kterou bude živě přenášet i deník FORUM 24.
Kdo všechno se může na akci nechat otestovat, kolik zaplatí a kdy dostane výsledky?
Na protilátky proti koronaviru (IgG a IgM) se může nechat otestovat kdokoliv z Českého Krumlova a jeho okolí. Musí to být zdravý člověk, tyto testy případné probíhající onemocnění ani nezjistí. Všem příchozím se bude měřit teplota, abychom dostáli nařízení o bezpečnostních a preventivních opatřeních. Testovat se mohou jak dospělí, tak i děti, především pak ti ze zájemců, kteří už na přelomu roku prodělali nějaké virové onemocnění, zápal plic či suchý kašel se zvýšenou teplotou a mají podezření, že se jednalo o nemoc COVID-19.
Vyšetření stojí 1199 korun, přičemž 125 korun jde na podporu českokrumlovské nemocnice a kulturního a společenského života v Českém Krumlově. Tím, že od února tam nejsou žádní turisté, přišlo město o zásadní část svých příjmů.
Nabrané vzorky krevního séra pojedou v noci do Prahy, kde je v laboratořích Nextclinics otestují. První výsledky by měly být v pondělí, záleží ale na počtu vzorků.
Kolik zájemců očekáváte?
Těžko říci, protože registrace předem prostřednictvím aplikace Nextlifeapp není podmínkou, zájemci se mohou registrovat i na místě. Počítáme, že přijde několik set zájemců, kapacita je 1500 lidí.
Uspořádali jste už tři testování, z toho jedno už v Krumlově proběhlo a výsledkem byla silná indicie o zavlečení koronaviru do Česka již v prosinci. Proč budete v Krumlově testovat znovu?
Testovali jsme už v Praze, středních Čechách, Moravskoslezském kraji i v Českém Krumlově. Do posledně zmíněného města se vracíme proto, že jeho obyvatelé projevili velký zájem o to nechat se testovat a my jsme v té první vlně zdaleka nemohli vyhovět všem.
Poblíž hotelu Růže, kde zdravotníci budou odebírat vzorky, zahraje v Seminární zahradě hned několik kapel a zazpívá i operní pěvkyně Dagmar Pecková. Proč jste spojili téma koronaviru s kulturní událostí?
Chceme tím ukázat, že Krumlov je připraven s určitou opatrností opět ožít. V neděli snad skončí nouzový stav, budou se otevírat restaurace, hotely i penziony. Turisté z České republiky, případně z některých okolních zemí budou moci zažít Krumlov úplně jinak, než tomu bylo v posledních několika letech, kdy v jeho ulicích nebylo k hnutí, protože je zaplňovaly davy turistů se selfie tyčemi. Letošní sezona bude možná nadlouho jediná příležitost vidět Krumlov jako nádherné místo, které není přecpané turisty, ale kde to zároveň žije.
Čím jste se řídili v dramaturgii, jak jste vybírali interprety?
V podstatě půjde o jakýsi festival svobody oslavující tu možnost znovu se nadechnout. Oslovil jsem svobodomyslné lidi, kterým není lhostejné, co se děje s naší zemí. Akci příhodně zahájí kapela Epydemie. Na programu je také Vasilův Rubáš, Ondra Gregor Brzobohatý, Xavier Baumaxa a Chlapi sobě. Hlavně ale zazpívá Dagmar Pecková, na níž si velice cením i toho, jak se angažuje v podpoře demokracie.
V souvislosti s pandemií nového typu koronaviru důsledně označujete jejího původce, když mluvíte o čínské komunistické chřipce. Proč považujete za důležité to takto zdůrazňovat?
Nejdřív jsem říkal „čínská chřipka“, ale jedna kamarádka, která se angažuje v lidskoprávních oblasti, mě správně upozornila, že to je nešťastné paušalizování, kvůli němuž se v Americe začala projevovat jakási nenávist vůči Asiatům. Souhlasil jsem, protože jestli něco nesnáším, pak je to souzení lidí na základě jejich národnosti nebo etnika. Současně ovšem trvám na tom, že věci je třeba pojmenovat, takže dodávám ono „komunistická“, což spoustu lidí dožírá, je to pro ně jako červený hadr na býka.
Jediná starost, kterou si v souvislosti s označením „čínská komunistická chřipka“ dělám, je ta, nakolik případně odrazuje lidi od toho, aby zůstávali otevřeni argumentům a faktům. A ty jsou, že pandemie propukla v Číně a tamní komunistický režim ji zamlčoval, čímž umožnil její rozšíření do celého světa. A to je podstata – čínský komunistický režim je viník a my nesmíme dopustit, aby se viník vydával za zachránce a oběti jako Itálie, Švýcarsko a Španělsko se měnily na viníky či ty, kteří „situaci nezvládli,“ jak naznačoval Andrej Babiš.